Ačkoli pandemie koronaviru v České republice ještě nedosáhla svého vrcholu, již nyní se mluví o vážných ekonomických dopadech. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda vysvětluje v rozhovoru pro deník FORUM 24, která odvětví jsou touto krizí ohrožená především. Navrhuje odklad při zavádění EET a odhaduje pokles cen hypoték a pohonných hmot.
Co přesně se v tuto chvíli vlastně děje s českou ekonomikou?
Česká ekonomika pravděpodobně míří do recese. Stejně tak narůstá i pravděpodobnost recese v Německu, odkud přišly v úterý špatné předstihové ukazatele z tamního podnikového sektoru. Dá se v podstatě říct, že celá Evropa skončí v recesi. Itálie už v ní je. Dost možná dojde i ke globální světové recesi, což by naši situaci jenom zhoršilo. Takže otázka nestojí v současné chvíli na tom, jestli to recese bude, či ne, ale spíše, jak hluboká bude. Zda se bude opakovat rok 2009 nebo přijde nějaká mírnější forma.
Že si ale všichni ekonomicky pohorší, mzdy porostou pomaleji a budou stagnovat, a bude spousta propuštěných lidí, kteří s tím ještě před čtyřmi dny nepočítali, to už je nabíledni.
Když se podíváme dopředu, mohl by se opakovat scénář finanční krize z roku 2007? Lze očekávat větší dopady v ČR?
Ano. Nevíme, jak dlouho budou česká i evropská ekonomika vysunuty, ale nyní je podstatná část hospodářství vypnutá. Nově bylo vyslyšeno volání odborářů, aby se vypnula dokonce i výroba v automobilovém průmyslu, což je klíčový zdroj výkonu české ekonomiky. Nebyl přitom zastavený ani při krizi roku 2009, kdy se výroba jen zpomalila a nastaly všemožné další problémy, během nichž musely firmy provádět různé bezprecedentní kroky, aby se auta prodala. Nyní je ale ekonomika zcela vypnuta. Záleží tedy na tom, do jaké míry a jak dlouho to bude trvat. Kdyby to trvalo měsíc dva, tak by byl propad určitě hlubší než v roce 2009. Riziko je velké.
Premiér Andrej Babiš často kriticky připomínal období, kdy tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek po celosvětové krizi přistupoval k ostrým škrtům. Jaké fiskální úspory nyní čekají Babišovu vládu?
Vláda se ocitá ve velkém problému. Je to svízelná situace, kterou doposud vůbec nepoznala nejenom ona, ale možná ani žádná předchozí vláda. Situace je a byla špatná dokonce už před úderem koronaviru. Hospodaření vlády v rámci státního rozpočtu bylo nejhorší od roku 1993. Nyní se situace samozřejmě dramaticky zhorší. Vůbec nedohlédneme ke všemu tomu, čemu bude vláda čelit.
Jednak bude mít problém na straně příjmové. Zastavení ekonomiky se nejdříve projeví horšími tržbami a odbytem firem, a to jak v Česku, tak v zahraničí. Ale následně se to přetaví do toho, že odvedou mnohem méně na daních, protože daň se pochopitelně platí z příjmů. Když ale žádné nebudou, tak firma samozřejmě odvede mnohem méně do veřejné kasy. Bude to daleko méně než to, s čím se nyní počítá. Na druhou stranu bude mít ale daleko vyšší výdaje, a sice kompenzace firmám nebo sanace průmyslu.
V současné chvíli je schodek rozpočtu plánován na 40 miliard korun. Kolik by tedy mohl činit na konci roku?
Podle mého odhadu minimálně 100 miliard korun. Ale může se to vyšplhat až někam na 300 miliard korun. Jestliže byl v roce 2009 schodek 192 miliard korun, což odpovídalo zhruba pěti procentům HDP, tak kdybychom vycházeli z této matematiky a krize byla se stejně závažným dopadem na veřejné finance, bude muset být schodek přibližně na úrovni 285 miliard korun. A pokud bude horší, což jsme si řekli, že nelze vyloučit, tak může být i přes 300 miliard korun. Takže by vládu doběhlo přesně to, na co ji všichni upozorňovali, a sice, ať si vytváří rezervy. Namísto toho se utrácelo za blbosti, neprovedly se žádné reformy, zkrátka nic. Jako blesk z čistého nebe připlula černá labuť, a vláda se nachází ve velmi prekérní situaci.
Na druhou stranu je naše zadlužení v rámci EU na velice příznivé úrovni. Prozatím se máme kam zadlužovat, což řada dalších zemí nemůže. Nicméně je třeba počítat s tím, že bude schodek rozpočtu v letošním roce obrovský.
Českomoravská záruční a rozvojová banka prozatím spustila úvěrový program COVID pro podnikatele postižené dopady virové epidemie. Stačí to? K jakým ekonomickým opatřením by měl stát přikročit?
Hraničí to sice trochu se socialismem, ale v ideálním případě by v této krajní situaci mělo dojít k vypnutí nároků na hotovostní toky. To znamená, že když nebude mít například automobilka zajištěný odbyt, protože i v Německu je vypnutá ekonomika, tak by měla do hry vstoupit vláda a ztrátu pokrýt. Ale znovu opakuji, že je to velmi kontroverzní návrh. Vláda sice zachrání pracovní místa, ale nejsou to peníze té vlády, nýbrž daňových poplatníků. A to současných i budoucích generací, které by se musely usnést na tom, že jsou ochotny tímto způsobem zachraňovat automobilové podniky. Za určitých podmínek paniky, jako je kupříkladu probíhající epidemiologická krize, si myslím, že to lze nějakým způsobem obhájit. Žádá si to ale širší diskuzi. Daňový poplatník napříč republikou by musel souhlasit, protože i on se může v určitou chvíli ocitnout v podobné situace.
Ale je to realizovatelné? Jak by mohla vláda takový plošný souhlas získat?
Samozřejmě je to velmi obtížně proveditelné. Ale umím si v krajním případě představit i referendum nebo nějakou formu celonárodní diskuze. Z následných průzkumů veřejného mínění by mohlo být patrné, zda převážná část lidí s takovýmto řešením souhlasí. Kdyby bylo toto zřejmé, a nešlo by o jedno šetření, nýbrž celou řadu, tak i pro mě osobně by šlo o určitý signál, že je něco takového uskutečnitelné.
Anebo postupovat kapitalisticky a říci, že zasáhla vyšší moc a že zdravé podniky přežijí a ostatní nechme padnout. Ale to by samozřejmě znamenalo velké sociální škody. Zejména pokud budou nákaza a s ní spojená opatření trvat déle, tak může situace dopadnout i na důležité průmyslové podniky. Pro firmy je výpadek na jeden měsíc, respektive dvanáctinu roku, obrovská ztráta, která je pro ně v zásadě velký problém. V případě, že by to trvalo dva tři měsíce, tak to už je pro ně hotová katastrofa.
A připravenost státu? Je připraven na rapidní nárůst počtu nezaměstnaných?
Není, a to z hlediska toho, že je systém velmi nefunkční, neefektivní a je tu veliká přezaměstnanost. Pokud by stát činil opatření, o nichž jsem hovořil, a sice sanaci podniků z peněz daňových poplatníků, tak by musel nejdříve provést kroky na své straně. Zejména zefektivnit chod státní správy, propustit zaměstnance, a pak teprve šátrat v kapse daňového poplatníka. Nefunkčnost státní správy je zkrátka pravda, která bude v době ekonomického útlumu ještě více odhalena.
Kdyby ale Česká republika využila již zmíněné nízké úrovně zadlužení, zhruba třiceti procent v rámci EU, tak bychom mohli dát lidem práci formou veřejných investic. Nevadilo by navýšit veřejný dluh. Dopad na zaměstnanost by byl malý. Ale je třeba za tímto účelem provést rychle razantní změny v legislativě a například zrychlit stavební řízení. Musí mít ale podporu napříč politickým spektrem, nesmí to být rozhodnutí premiéra nebo jeho úzkého okruhu.
Otázka ale je, jestli bude ten zákon kvalitní. Může vzniknout nějaký paskvil, který tu situaci naopak ještě zhorší. Na to se musí dát pozor. Ale kdyby se to umožnilo, tak může vláda čerpat velký objem prostředků. Myslím si, že zadlužení má v tuto chvíli své opodstatnění. Vláda se má zadlužovat přesně v této době, kdy je ekonomika vypnutá a firmy nejedou, a dát lidem práci. Ale pak je stejně důležité, aby v lepších časech zase šetřila a vytvářela si prostředky na ty horší časy, což se bohužel nedělo.
Ačkoli se tedy blíží zvýšené fiskální náklady, není přesto na místě odklad třetí a čtvrté vlny EET, která začne od května platit a týká se i lékařů? Váš názor?
Rozhodně jsem pro odklad jakékoliv kroku, který spoutává podnikatelskou činnost. Nejdůležitější je uvolňovat ruce všem, kteří jsou ochotni podnikat. Ať jsou to lékaři, advokáti nebo řemeslníci. Dokonce si myslím, že by bylo namístě přehodnotit, zda EET i pro ty další skupiny vůbec musí být. Víme, že to končí fiaskem. Vláda zrušila Účtenkovku s poukazem na horšící se ekonomickou situaci, ale to je samozřejmě jenom zastírací manévr. Byla to katastrofa. Myslím si, že problém ekonomiky není v tom, že by tady byla nějak rozšířena šedá ekonomika a lidé neplnili své daňové povinnosti. Přítomna je, ale to je v každé zemi.
Jak hodnotíte krok České národní banky, která v pondělí snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta? Jak se to může projevit v životě lidí?
Bylo to očekávatelné. Všechny centrální banky světa s výjimkou Kazachstánu buď sazby snižují, nebo je nechávají neměnné. A co se týká běžného života, samozřejmě není pozitivní důvod, proč k tomu došlo, a sice hrozící recese, ale to rozhodnutí pro lidi pozitivní je. Myslím si, že se můžeme již v příštím roce dočkat toho, že budou hypotéky nejlevnější v historii ČR. Ale samozřejmě to bude platit pouze pro lidi, kteří si udrží zaměstnání.
Lze vzhledem k propadu cen ropy na burzách v dohledné době očekávat i zlevnění pohonných hmot na čerpacích stanicích?
Ano, určitě dojde k dramatickému poklesu cen pohonných hmot. Spolu se zlevněním hypoték jsou to dvě největší pozitiva, pokud nějaká existují. Dále by šlo zahrnout i to, že v příštích letech neporostou příliš ceny energií a nájemného, ale to se dostaví teprve v příštích měsících. Ale v případě pohonných hmot se jedná o řády dnů a týdnů. Nejenom kvůli koronaviru, ale i kvůli ropné válce cena ropy skutečně klesá na svá minima a dá se očekávat její další pokles. Ale je třeba mít na paměti, že levnější pohonné hmoty znamenají, že ekonomika jde globálně do háje. A to znamená, že bude i nižší poptávka po českém exportu, a s tím spojené blížící se propouštění. Takže levnější benzín je dobrý, ale je to samozřejmě i signál toho, že se v ČR blíží propouštění.