Vláda opoziční návrhy zamítala, byli jsme rádi, když aspoň některé z nich vykradla, komentuje poslankyně STAN Věra Kovářová průběh schvalování opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru. Zdůrazňuje přitom, že nevyhnutelným důsledkem vládních obstrukcí bylo i celkové zpoždění pomoci poškozeným. „Pan premiér opět nepochopil, že zde musí jednat jinak než pouze hledět na PR, anebo že mi někdo zavolá a já otevřu hobby markety,“ dodává. Připouští, že v zemi se dnes těžko něco prosadí „bez čísla na premiéra“. Jestli však uřídí stát i poté, až se naplno projeví dopady vládních restrikcí, se těžko odhaduje. Za změnu by se měla podle ní demokratická opozice spojit a využít volebního systému, který nahrává větším uskupením. Ostatně jednání už probíhají.
Jste členkou nově ustavené dočasné komise pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci COVID. Ač potenciální předseda komise Zbyněk Stanjura z ODS deklaroval, že nebudete zbytečně kritičtí, vy sama patříte mezi soustavné kritiky současné vlády. Jak jde tohle dohromady?
Myslím, že to dohromady celkem jde. Na začátku, kdy vypukla krize a Sněmovna se scházela v legislativní nouzi, tak to bylo něco, co se tady vlastně nikdy nestalo. Ekonomika se vypnula a hrozilo to opravdu velkým malérem. Bylo zřejmé, že opozice jde vládě na ruku a opravdu se snaží. Když se vyskytne takováto mimořádná situace, tak si myslím, že by opozice a koalice měly držet při sobě.
Premiér Babiš nejdříve přislíbil předsedům opozičních parlamentních stran pravidelné informační schůzky. Nakonec se uskutečnily pouze dvě. Podařilo se podle vás vládě a opozici táhnout za jeden provaz? Jak to zpětně hodnotíte?
Musím říct, že se k tomu opozice postavila čelem. V podstatě pro každé opatření, které bylo nutné pro rychlou podporu, opozice zvedala ruku. Dále jsme se jako opozice snažili dávat různé podněty a předkládali vládě návrhy, ale vláda je zamítala a byli jsme pak rádi, když si je alespoň ukradla. A pak bohužel docházelo k tomu, že přicházela pozdě opatření pro skupiny, kterých se třeba původní pomoc ani netýkala. V těchto kritických situacích toto nepovažuji za správný směr, kterým se ubírat. A sice za každou cenu nenechat projít žádný opoziční návrh, kritizovat ho, a pak si ho přivlastnit. I když jsme to už v podstatě vítali, je to škoda, protože tam docházelo právě k tomu zpoždění.
A pokud jde o schůzky s panem premiérem, tak to bylo hezké gesto, ale nevedlo k žádným výsledkům. Opět nepochopil, že zde musí jednat jinak než pouze hledět na PR, anebo že mi někdo zavolá a já otevřu hobby markety.
Vaše starostka Mnichovic a kandidátka STAN na středočeskou hejtmanku Petra Pecková s předsedou vlády jednala také. Na základě její kritiky ji pozval na schůzku, po níž oznámil kompenzace obcím za spolufinancování příspěvku pro OSVČ ve výši 1200 korun na obyvatele. Platí, že kdo nemá číslo na premiéra, nic v současnosti neprosadí?
Vždycky jsem se toho držela. A jsem moc ráda, že se do toho paní starostka pustila. V podstatě navázala na naši komunikaci s premiérem a řekla bych, že to v razantním stylu ještě vylepšila. Současně si myslím, že je to jediný styl, kterým můžete něčeho dosáhnout. A sice premiéra stále s něčím otravovat a nenechat se odbýt. Přestože řekne, že to nepůjde a je to nesmysl, tak za tím tvrdě jít. Nikoli nebrat si servítky, ale tvrdě za tím jít. I když se to třeba finančně nakonec neprosadí, tak o tom tématu začne alespoň uvažovat. Mám u něj akorát vždycky pocit, že si spočítá, kolik je to voličů, nikoli zda je to dobré.
Dlouho se diskutovalo a diskutuje o možné pomoci aerolinkám Smartwings, pod které spadají ČSA, mluvil o tom i premiér Babiš. Spoluvlastníkem je přitom jeho dobrý známý Jiří Šimáně. Jakou roli hrají v pomoci takové osobní vazby? Pomáhá to?
Některá rozhodnutí naváděla k pocitu, že tomu tak skutečně může být. V okamžiku, kdy vrcholila zdravotní krize, tak se otevřely hobby markety namísto malých krámků, kde bylo jasné, že se nemohou lidé tolik potkávat.
Jinak mě fascinovaly argumenty o tom, že musíme zachránit národního dopravce. Přitom může tohle o Smartwings tvrdit leda někdo, kdo tomu nerozumí nebo mate veřejnost. Národním dopravcem jsou České dráhy.
Dále se argumentovalo, že jde o strategickou firmu. Myslím si, že ředitelé velkých firem, skutečně strategických podniků, které by se mohly ocitnout v problémech, koukali, že se jedná o jiné firmě. Vláda by měla říct, že je to poslední možnost, jak řešit situaci, vstoupit do strategických podniků, ale řekněme si do kterých a za jakých podmínek. Ale nechápu, když si někdo vybere pouze jednu firmu.
Mluvily jsme hned o několika věcech, které byly panu premiérovi, potažmo celé vládě vyčítány nejenom během koronavirové krize. Myslíte, že jeho vládnutí přeruší oslabení volebních preferencí, jak jsme se o tom bavily v první části rozhovoru?
Pan premiér se tu sice ohání nějakými horoskopy a Jolandou, ale v tuhle chvíli by skutečně bylo zřejmě věštěním z křišťálové koule říkat, jak to bude vypadat. Má za sebou velké voličské jádro ve formě důchodců. Zde je potřeba říct, že jsou senioři ohroženou skupinou, přidat na důchodech bylo nutné, jelikož náklady stoupají. Na druhou stranu se jim sice přidalo, ale ceny šly tak nahoru, ať jde o energie, potraviny nebo léky, že si koupí za stejné peníze méně, než si mohli koupit při poslední krizi. Navíc je strašně důležité nejenom finanční zabezpečení, ale i zdravotní a sociální služby.
Ale každopádně si myslím, že dokud lidé neuvidí důsledky krize, což nikomu nepřeji, a pokud neukáže premiér své schopnosti, že umí stát řídit i v krizi, kdy nestačí jen marketing, kdy nebude mít z čeho rozdávat, nebo ten stát absolutně zadluží, tak se toho moc nezmění. Na druhou stranu v případě, že by se dokázala demokratická opozice spojit, využijeme plusů volebního systému širšího spojení. Jako STAN jsme potřebovali na mandát přibližně padesát tisíc hlasů oproti hnutí ANO, které potřebovalo jen dvacet tisíc.
Jak vlastně probíhají vyjednávání o koalicích?
Ačkoli se objevuje ve veřejném prostoru, že jednání o předvolební spolupráci v rámci demokratické opozice neprobíhají, tak to není pravda. Probíhají. I do krajských voleb jdeme kromě tří oblastí pokaždé s nějakou stranou. Záleží to na jednotlivých regionech. Musí tam být jak lidská, tak programová rovina. Máme i patnáct společných kandidátů do Senátu. A také u parlamentních voleb jde o to, aby se jasně řekly programové priority. Někde se musí obrousit hrany. Jde zkrátka o to, aby se demokratická opozice nevybila navzájem.
Takže hnutí STAN, ODS a TOP 09?
Uvidíme, jak jsem řekla, jednání stále probíhají.
První část rozhovoru s Věrou Kovářovou o předčasných volbách, půlbilionovém deficitu státního rozpočtu, ale i o tom, jak poslankyni označil premiér Babiš za bestii, si můžete přečíst zde.
