Takže už se to, prosím, rýsuje. Myslím tím „vizi“ moderní České republiky v podání pana Andreje Babiše. Ono pěstovat řepku a pustit se do „hluboké orby“ ústavního systému má cosi společného. Všeho moc škodí a do české krajiny to nepatří.

Možná že se příliš zabývám kořeny naší civilizace, možná jsem pod příliš velkým vlivem antiky. Možná jsem pod vlivem „oktávy“ antické polis, tedy Otců zakladatelů Spojených států amerických. Opět možná. Ale při vší úctě k panu Babišovi, nepůsobí na mě jako někdo, kdo by si prostudoval Platónovu Ústavu či Listy federalistů USA – to by mu mohli jeho američtí poradci doporučit. Tam by zjistil, jak hloupě a nevzdělaně tlachá.

Drastická redukce počtu poslanců. Jak k tomu číslu 60 vůbec došel? Či se už definitivně zbláznil? Jistě, je možné zvažovat určité počty v zákonodárných sborech, přemýšlet o jejich redukci či extenzi, to ano, ale pan Babiš jako „ten, jenž řídí firmu“ musí vědět, že tomu předchází hloubkové a fundované audity a analýzy rizik s tím spojených, a teprve poté lze přijít s kvalitním návrhem,

Že panu Babišovi vadí druhá komora Parlamentu, tedy senát, to je naprosto logické, ta musí vadit všem „ředitelům“ státu. Senát je, totiž, komorou v podstatě nad politickým děním, nelze do něj jednorázově „vyhrát volby“. Je to naše nejvyšší ústavní instituce, Je schopna dokonce podat žalobu i na prezidenta. Nevěříte? Přečtěte si, prosím, Ústavu České republiky nebo jednodušeji: zeptejte se prezidenta Zemana.

Ten, kdo si myslí, že směřujeme k nějaké oligarchii, ten je na hlubokém omylu. Zmíněný Platón klade demokracii na předposlední příčku stupnice vhodnosti režimů. Poslední příčku obsazuje „tyranie“ – po latinsky diktatura. A tam máme, díky panu Babišovi a jeho voličům, výrazně nakročeno.

Vyšlo na blogu autora.