Premiér Babiš využil oslav stého výročí vzniku republiky k pokračování permanentní volební kampaně. Při příležitosti otevření Národního muzea zkritizoval polistopadovou éru jako období zlodějin, tunelování a chyb, které je nutné napravit. Zapomněl přitom na vlastní odpovědnost.

[ctete postid=“219318″ title=“Top 10 galerie sporných vyznamenaných aneb Čím se zasloužili o stát?“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/10/zeman-002x-385×230.jpg“ excerpt=“Prezident Miloš Zeman u příležitosti jubilejního stého výročí založení Československa “ permalink=“http://forum24.cz/top-10-galerie-spornych-vyznamenanych-aneb-cim-se-zaslouzili-o-stat/“]219318[/ctete]

Hlavní pozornost na sebe v rámci oslav Dne vzniku samostatného československého státu strhl prezident Miloš Zeman polemikou, koho pozval, či nepozval a koho také ocenil státním vyznamenáním. Nemělo by však zapadnout, že ve stínu provokativních eskapád hlavy státu nezůstal pozadu ani premiér Andrej Babiš.

Nadechli jsme se až dnes

V předvečer ceremoniálu na Pražském hradě vystoupil s prezidentem Zemanem v Národním muzeu, které bylo po rekonstrukci znovu otevřeno. Na jedné straně ocenil schopnost naší země generovat světově významné osobnosti, na druhé straně se nechal unést ke kritice polistopadových poměrů, které musí napravovat.

„Po roce 1990 jsme udělali spoustu chyb. A středoevropské Švýcarsko dnes opravdu nejsme,“ řekl Babiš. „Po listopadu 1989 od nás odešlo nejméně dvě stě tisíc lidí, protože životní příležitost uviděli jinde. Různé vlády nechaly padnout, vykrást a vytunelovat stovky podniků. Mnoho peněz odteklo do zahraničí a daňových rájů. V poslední době se lidé nadechli a víc si věří,“ přihřál si svoji polívku.

Premiér použil klasickou mantru „spálené země“, kterou kdysi ještě jako předseda ČSSD používal Miloš Zeman, zatímco tvůrce a majitel protestního hnutí ANO na něj navázal kampaní o „rozkradeném Palermu“.

Ani slovo o tom, jaký posun Česká republika po pádu komunismu vykonala, když musela překonat dědictví plně postátněné centrálně řízené ekonomiky a totalitního systému vlády jedné strany. Spíše to vypadá, že v některých rysech řídit stát jako firmu, nejlépe jednobarevnou vládou ze silného centra a za současně oslabené role parlamentu, by se šéf ANO nejraději aspoň částečně vrátil zpět.

Výhoda na startovní čáře

Proměna autoritativně řízené společnosti, návrat ke svobodě, demokracii a tržní ekonomice jsou základními atributy polistopadových změn. O tom v premiérově projevu nepadlo ani slovo. I když se tato doba nevyhnula problémům, změny k lepšímu jsou patrné. Vidí je ovšem jen ten, kdo je vidět chce.

Andrej Babiš pomíjí, že privilegovaní normalizační aparátčíci, jako byl on, měli lepší pozice na startovní čáře a dokázali jich využít. Pokud o době „krádeží“ a „tunelování“ hovoří druhý nejbohatší podnikatel v zemi, vzešlý ze starých estébáckých struktur bývalých podniků zahraničního obchodu, je to chucpe.

Padlé podniky přebíral už v devadesátých letech a mnohým k pádu sám pomohl. Noví manažeři Babišova typu přitom získali v české ekonomice vliv za vlád sociálních demokratů, počínaje premiérem Milošem Zemanem, konče Stanislavem Grossem. Z otevřených zdrojů vyplývá, že „tuneloval“ státní podnik Unipetrol, o který vážně usiloval, už před jeho privatizací.

Dodnes není stoprocentně jasné, jak přišel vládce vlivného ekonomicko-mediálního impéria prostřednictvím neprůhledné firmy O. F. I. ze švýcarského daňového ráje k počátečnímu kapitálu. Žraločí podnikatelské praktiky ho provázejí od samého vzniku Agrofertu. Jedině díky tomu se stal klíčovým hráčem na tuzemském trhu chemického, zemědělského a potravinářského sektoru. Takový člověk si stěžuje na polistopadové poměry?

Mnohé se zanedbalo

„Z pohledu státu rozhodně pořád máme co dohánět. Mnohé se tu po revoluci zanedbalo,“ pokračoval premiér Babiš s kritikou. „Musíme vybudovat prvotřídní školství, musíme podpořit podnikavost a zjednodušit pravidla. Musíme dobudovat dálniční páteřní síť, rychlovlaky… A hlavně musíme přestat s nadáváním, brbláním, závistí a nekonečným prohlubováním příkopů mezi sebou,“ vyzval závěrem.

Dalo by se pochopit, pokud by šéf ANO mínil tyto apely jako zdravou sebekritiku, vždyť ve vládě sedí už téměř pět let a nemůže se vyhnout spoluodpovědnosti. To by ovšem bylo velké nedorozumění.

[ctete postid=“218647″ title=“Lex Agrofert aneb Jak ministr Toman bojuje za eurodotace pro velké koncerny“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2016/08/toman-385×230.jpg“ excerpt=“Ministr zemědělství Miroslav Toman hájí zájmy velkých zemědělských koncernů v čele “ permalink=“http://forum24.cz/lex-agrofert-aneb-jak-ministr-toman-bojuje-za-eurodotace-pro-velke-koncerny/“]218647[/ctete]

Proč Babišův aparát na ministerstvu financí nepodporoval a ani dnes za působení Aleny Schillerové nepodporuje podnikání a nezjednodušuje pravidla, ale státní represe a byrokracie naopak roste? Proč vláda nefandí aktivitě lidí, ale naopak ji novými předpisy a nařízeními ubíjí?

Proč premiér ponechává ve funkci nejneschopnějšího ministra dopravy polistopadové historie Dana Ťoka, který stále ročně staví třikrát méně dálnic než Babišem tolik kritizovaná Topolánkova vláda, a lépe to vypadá ani ve výhledu? Je to skutečně jen proto, že se šéf ANO obával, že na Ťokovo místo protlačí svého člověka Jaroslav Faltýnek, se kterým má vyostřené vztahy?

Proč nespojuje společnost?

A zejména, proč tedy Andrej Babiš společnost nespojuje, a naopak v ní neustále prohlubuje příkopy? Jeho sklony k autoritativně řízené vládě a státní šikaně, tažení proti malým podnikatelům, vytváření klimatu strachu, závisti a udávání, nebo třeba legitimizace komunistů na celostátní úrovni, nemohou vonět každému. Tím se staví po bok prezidenta Zemana, který to ovšem dělá cíleně, programově a s chutí.

Je opravdu smutné, že předseda menšinové vlády nepřekročil svůj stín ani při jubilejním výročí vzniku Československa, kdy by se očekával státnický nadhled. Nedokázal se povznést nad slavnostní atmosféru této historické události, kterou si spletl s opožděným volebním mítinkem. Jeho marketéři ale nic jiného neumějí.