Studenti lékařských fakult v Karlovarském kraji mají zvláštní zážitek. V rámci pracovní povinnosti je k nástupu na práci do nemocnice přichází vyzvat policie, což některé dost vyděsilo.

Karlovarský kraj zvolil postup, který v jiných krajích není. Tam mediky osloví hejtmanství a nemocnice. Karlovarský hejtman Petr Kubis (ANO) ale tvrdí, že se jedná o běžný způsob.

Server iRozhlas.cz popisuje, jak celá procedura na studenty působí: „Studentka pátého ročníku 1. lékařské fakulty Dominika Gavlasová má podle místa trvalého bydliště nastoupit do pracovní povinnosti v Karlovarském kraji. V úterý kolem půl šesté její rodiče kontaktovala kriminální policie. ‚Ptali se, zda jsem doma a jestli mi můžou doručit dopis. Máma s tátou jim řekli, že už asi měsíc v kuse jsem v Praze, kde studuji a pracuji jako dobrovolnice v Thomayerově nemocnici. Vystrašení mi potom volali s tím, že telefonovala kriminálka. Nejdřív jsem taky vůbec nepochopila, proč volá policie. Úplně nervózní jsem volala, pán se představil jako ‚kriminální policie‘. Měla jsem strach, že jsem něco udělala,‘ popsala. Policista ji ale pouze vyzval k tomu, aby v rámci pracovní povinnosti nastoupila do jedné z nemocnic v kraji.

V telefonu podle ní působil zmateně. ‚Obvolávání mediků dostal asi rozkazem. Řekla jsem mu, že už někde pracuji, a on řekl, že to předá dál hejtmanovi. Tímhle telefonát skončil,‘ uzavřela.“

Hejtman Kubis, sám bývalý policista, tvrdí, že se některé studenty nepodařilo hejtmanství dohledat, tak požádali policii.

Studentka Gavlasová pak líčí zkušenosti svých spolužáků z Karlovarska, ke kterým dorazila policie až domů: „Také jim řekli, že mají na nástup 36 hodin, což není možné, když studujete například na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde nezrušili prezenční výuku. To ale policisty nezajímalo a vyhrožovali sankcemi, které mohou činit desítky tisíc korun.“

Podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka v jiných krajích k podobné spolupráci s policií nedochází. Jak uvedl, slyší o takové praxi poprvé.

Nepochybně medici nejsou ten typ mládeže, který by hned ztrácel nervy a propadal děsům. To by si museli vybrat jiné povolání. Je ale zvláštní, že takový přístup se objevil jen v jednom kraji. Lidé v zemi už jsou tak dost podráždění z toho, co se ve výjimečné situaci udělat musí, ale když při provádění vládních opatření chybí rozumná citlivost a takt, všechno se ještě zhorší.

Aby policie dělala pošťáky, to je každopádně inovace. Jen je trochu záhada, když policie ví, kam s „povolávákem“ jít, proč to neví kraj.