ANALÝZA / Poté, kdy byl poprvé v dějinách Spojených států amerických odvolán předseda Sněmovny reprezentantů, se republikánská většina dala do hledání jeho nástupce. Kandidaturu už oznámili dvě těžké váhy, dosavadní šéf republikánské většiny Steve Scalise a zakladatel radikálního Freedom Caucus (Klub svobody, sněmovní kluby v USA nejsou stranické). První má zatím větší podporu mezi zákonodárci, ale pro druhého se zase vyslovil bývalý prezident Trump. Nejprve proběhne tajná volby mezi samotnými republikány. Strana by se pak měla sjednotit za tím, kdo vyhraje, a v otevřeném hlasování ho dosadit do čela sněmovny. Tak tomu bývalo zvykem v minulosti, ale těžko říct, jak to bude teď. I kdyby byla ale volba rychlá, nový předseda bude v dost obtížné situaci.
Už v listopadu totiž vyprší platnost zákona o dočasném financování vlády, který sněmovna na poslední chvíli schválila minulou neděli. Právě toto hlasování, při kterém se tehdy ještě předseda McCarthy opřel víc o hlasy demokratů než o příslušníky vlastní strany, ho nakonec stálo křeslo. Jenže požadavky radikálního křídla kolem rebela Gaetze, který proces odvolání předsedy spustil, nemají šanci projít senátem.
Sprosté slovo kompromis
Pro určitou část republikánů se ale kompromis stal sprostým slovem. Bývalý prezident Donald Trump zákonodárce ze své strany na sociálních sítích vyzýval, aby nechali USA spadnout do rozpočtového provizoria (tzv. shutdown), pokud jim demokraté nevyhoví úplně ve všem. Překážkou k tomu se ale nakonec stala nejednotnost samotných republikánů ve sněmovně.
McCarthymu se nepodařilo prosadit vlastní zákon, kterým by mohl na senát tlačit. Nový předseda bude ovšem v podobné situaci. Zákonodárci reprezentující obvody, kde v roce 2020 zvítězil Joe Biden, a ty, ve kterých výsledky bývají těsné, nechtějí hlasovat pro tak radikální škrty, které by uspokojily radikály. I pokud ke shodě dojde, je otázka, zda pak předseda dokáže radikálům prodat kompromis s demokraty ovládaným senátem.
Demokraté mohli pomoct, ale nechtěli
I když největší díl viny za současnou paralýzu a chaos padá na republikány, ani demokraté nemají úplně čisté svědomí. Stačilo, aby sedm z nich hlasovalo „přítomen“ a McCarthy by přežil hlasování o svém odvolání 210 proti 209 hlasům. Ještě během víkendu přitom někteří signalizovali, že by k tomu byli ochotní.
Faktem je, že McCarthy si příliš nepomohl, když hned v neděli večer nesmyslně prohlásil, že právě demokraté mohou za to, že byl zákon schválen až na poslední chvíli. Také odmítl jakoukoliv dohodu o podpoře. Jestli se demokraté s republikány kolem Gaetze na něčem shodli, pak na tom, že McCarthy porušuje sliby.
(Ne)stálo to za to
Přesto se ale tohle demokratům může nepříjemně vrátit. Někteří republikáni ze sněmovního klubu Problem Solvers (Řešitelé problémů), v němž spolu sedí zákonodárci z obou stran, už ohlásili, že uvažují, že z něj odejdou. Ochota i středověji naladěných republikánů spolupracovat s demokraty se výrazně snížila.
Navíc se odstraněním McCarthyho zvýšila pravděpodobnost, že bude sněmovna blokovat další pomoc pro Ukrajinu. I když je ve sněmovně nadále většina, která by hlasovala pro, mezi republikány se minulý týden našlo 117 zákonodárců, kteří hlasovali proti programu výcviku a pomoci Kyjevu v hodnotě 300 milionů dolarů. To novému předsedovi sváže ruce, i kdyby se jím stal Scalise, který sám pro pomoc Ukrajině je.
Většina většiny
Republikáni totiž od 90. let ctí takzvané Hastertovo pravidlo. To je sice neformální, ale výrazně limituje, co může menšinová strana ve sněmovně prosadit. Předseda totiž nemá k hlasování předložit návrh, pokud jej nepodporuje většina zákonodárců ze strany, která má většinu. Oněch 117 republikánů, kteří hlasovali minulý týden proti pomoci Ukrajině, je přitom většina zákonodárců strany.
Je samozřejmě jen málo pravděpodobné, že by to pravidlo porušil McCarthy, i kdyby mu za to demokraté slíbili podporu v hlasování o odvolání. Navíc sám řekl, že demokratům nic nabízet nechce. Pravděpodobnost, že to udělá nový předseda, je ale už v podstatě nulová.
Putinovi fanoušci a užiteční idioti
Republikáni, kteří si pokračování pomoci Ukrajině přejí, naprosto zaspali, a dovolili, aby debatu ovládli lidé jako Marjorie Taylor Greeneová. Ta často opakuje argumenty ruské propagandy a v březnu 2022 vystoupila na akci politického výboru America First (Amerika především), kde publikum paradoxně provolávalo „Putin! Putin! Putin!“
McCarthy její vystoupení odsoudil, ale po volbách v listopadu téhož roku se z Greeneové stala jeho blízká spojenkyně. Proti další podpoře je i bývalý prezident Trump. Mnoho z těch republikánů, kteří chtějí napadené zemi dále pomáhat, se ale bálo a bojí proti těmto lidem vystoupit.
Putin možná nebude muset čekat na Trumpa
Je samozřejmě možné, že by k tomu všemu došlo, i kdyby se ozvali. Je docela dobře možné, že McCarthyho by podpora demokratů na dlouho nezachránila a stejně by neměl sílu se postavit většině ve své straně, která se staví proti pomoci Ukrajině. Koneckonců jedním z důvodů pro odvolání, které Matt Gaetz uvedl ve své řeči, byla možnost, že se McCarthy tajně dohodl s demokraty na pokračování pomoci.
Nicméně je smutným faktem, že kombinace ustrašenosti klasických republikánů a uražené hrdosti demokratů, pravděpodobnost, že Spojené státy přestanou Ukrajinu podporovat, zvýšily. Nebude to znamenat okamžitý a úplný konec. Omezení bude ale takové, že Putin ani nebude muset spoléhat na Trumpovo vítězství ve volbách v roce 2024.