Český mafián a bohužel jeden z Čechů nechvalně slavných v zahraničí Radovan Krejčíř se obává, že ve vězení zemře, protože jeho psychické i fyzické zdraví se za mřížemi stále zhoršuje.

Tvrdí to jeho advokátka Nastasja Otrebski poté, co svého klienta tento týden navštívila ve věznici s maximální ostrahou Leeuwkop. O momentální Krejčířově situaci píše web iol.co.za. Nastasja Otrebski uvedla, že Krejčířův zdravotní stav se v posledních měsících zhoršil. Tvrdí, že Krejčířovi je ve věznici s maximální ostrahou odpírána lékařská péče.

„Nedostává se mu lékařského ošetření, protože je mu buď odepřeno, nebo je ignorováno, když žádá o návštěvu lékaře nebo o převoz do nemocnice. Pokud je převezen do nemocnice, což se děje pouze na zásah soudu, pokud k němu vůbec dojde, je sotva prohlédnut a nezná výsledek svého vyšetření.

Nedávno ho odvezli do nemocnice po mnoha měsících, kdy o to žádal. Sotva byl vyšetřen, požádal o své výsledky, což do dnešního dne oddělení nápravných služeb (DCS) ignoruje.

Udělali to už dříve, kdy bylo něco vážně špatně, a nesdělili mu jeho stav, což vedlo k tomu, že se Radovan obrátil na soud a donutil DCS, aby jeho zdravotní stav zveřejnil,“ říká právnička. „Když už se dostane k lékaři, jeho konzultace nejsou soukromé. Je to pro něj nesmírně trapné. Záměrně je umístěn na cele vedle kotle, který do cely vypouští spoustu černého kouře, což mu způsobuje dýchací potíže.“

Dvaapadesátiletý muž byl v roce 2015 odsouzen za pokus o vraždu, únos a obchod s drogami k 35 letům vězení. Posledních několik let strávil ve věznici Leeuwkop.

Nastasja Otrebski tvrdí, že podmínky jejího klienta ve věznici jsou „velmi špatné“. „Jeho základní práva byla vážně porušena a zdá se, že to nikoho nezajímá nebo že s tím nikdo není ochoten nic dělat. Existuje devět různých soudních příkazů, které věznice DCS ignoruje. Není mu umožněn přístup k jeho právním zástupcům, což má za následek, že odstupují kvůli nedostatku instrukcí. Pokud je mu nějakým zázrakem umožněno mluvit nebo se poradit se svými právníky, jsou mu k ničemu, protože nemají privilegia. To má za následek mnoho důvodů, proč mu nebyl poskytnut spravedlivý proces.“

Vyvrátila tvrzení, že se jejímu klientovi dostává ve vězení „luxusního zacházení“. „Žádal pouze o ochranu svých základních práv, což se nestalo. DCS tvrdí, že lže, což není pravda, a že s ním zacházejí stejně. To je zjevná lež. Takže Radovanovi se bohužel nedaří dobře… Je neustále na samotce, což je v rozporu s různými soudními příkazy a lékařskými zprávami i se zákonem. Nemůže se s nikým stýkat. Velikost jeho cely je hluboko pod minimálními standardy.“ (Musí mít 5,5 metru čtverečního, což prý není dodrženo.)

„Je ponechán v malé cele, ve které nemá ani přístup k umyvadlu nebo pitné vodě. V cele mu nepřetržitě svítí světlo. Nemá přístup k dobrému spánku. Úředníci se mu smějí, když žádá o zhasnutí světla.

Nemá žádnou formu soukromí, protože má na stropě zrcadlo, které sleduje každý jeho pohyb. Nemůže jít na toaletu, aniž by se mu někdo vysmál. Není tam přirozené světlo ani řádné větrání. Nemá také přístup ke čtení jako ostatní vězni, včetně zákona o trestním řízení, zákona o nápravné službě, judikatury, knih, a dokonce ani k mým právním dokumentům, protože ty jsou mu pak odebrány.“

Právnička říká, že její klient nežádá o přednostní zacházení ve vězení, ale o to, aby se s ním zacházelo stejně jako s každým jiným vězněm v Leeuwkopu.