Komu teroristické akce v Paříži, které hýbou západním veřejným míněním, nejvíce prospěly? Bezpochyby Moskvě, aniž by přitom někdo chtěl tvrdit, že bratři Chérif a Said Kouachiovi, kteří povraždili redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, byli placeni Kremlem – ačkoli nejrůznější spiklenecké teorie zaplavují internet, tak jednoduše to ve světě opravdu nechodí.

Díky pařížským atentátům se každopádně zapomnělo na to, co Evropu ohrožuje bezprostředně, a sice konflikt na východě Evropy podporovaný atomovou mocností, která svou domácí legitimitu získává popichováním protizápadní xenofobie – konflikt, který má se zhoršující se ekonomickou situací Ruska potenciál přerůst v celoevropský průšvih, jehož následky nemusí dohlédnout ani ti, kteří mají prst na spoušti, tedy Putin a spol.

Moskva se po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech v Budapešťském memorandu zaručila ctít územní integritu a nezávislost Ukrajiny a zdržet se jakéhokoli nátlaku na Kyjev výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní. Anexí Krymu a podporou proruských separatistů na východě Ukrajiny ovšem udělala Moskva z dohody vázané na jaderné zbraně cár papíru, čímž do budoucna zásadní způsobem ohrozila možnost dohody o zbraních hromadného ničení, a svět tak udělala zase o stupeň nebezpečnější.

Proti počínání Kremlu je – ať islámští teroristé „prominou“ – spektakulární teroristická akce v Paříži, stejně jako útoky předešlé i ty budoucí, které Evropu bezpochyby čekají, jen pouhá rýma. Prezident Miloš Zeman ovšem vydává za rýmu dění na Ukrajině, zatímco za největší současné ohrožení Evropy označuje Islámský stát.

Primárním cílem útoku islamistů ale není Západ, ale samotný svět islámu, respektive jednotlivé vlády a režimy v islámských zemích, a je to právě postoj k terorismu, který propojuje zájmy většinového umírněného světa islámu se Západem. Stejně jako je islám ohrožován zevnitř, i smrtelné ohrožení moderní Evropy bylo vždy domácího původu: komunismus byl do Ruska importován ze Západu, stejně jako fašismus a nacismus vzešel ze změti idejí postosvícenské západní Evropy.

Politický extremismus vycítil, že islamofobie pomalu, ale jistě nabývá – za výrazného přispění médií, pro které jsou spektakulární akce teroristů manou nebeskou – sílu stát se novým mobilizačním prvkem v útoku na liberální stát, ve kterém se spojí pravý extremismus s levým za radosti a pod patronací Moskvy.

Kreml, který si v bývalé východní Evropě vybudoval (či obnovil) síť spřátelených byznysmenů provázaných se spřátelenými politiky, podporuje nejrůznější extremistická, separatistická, protizápadní, protiamerická hnutí napříč celou Evropou, přičemž cílem je rozpad Evropy do nacionálních států a návrat k tzv. koncertu velmocí, kdy se velcí hráči mezi sebou dohadují přes hlavy těch malých. Protiislámská fobie je přesně to, co k tomu Moskva nyní potřebuje. Je to přece Kreml, který se už léta snaží Západu vnutit představu Ruska jako hráze proti islámskému terorismu, když předtím svým gangsterským postupem v čečenské válce výrazně napomohl vzniku islamistické internacionály. Internacionála v rukách Moskvy v sobě zahrnovala vždy obě strany: byla protifašistická a spojila se s nacisty, byla třídní a zároveň i národní. Cíl byl ovšem vždy stejný: zničení či oslabení Západu. Miloš Zeman, papouškující ruskou protiukrajinskou propagandu, je bezpochyby součástí současné ruské islámské a zároveň protiislámské internacionály. Cíl je zřejmý, rozdělení Evropy.