Prokremelská média, která dlouhodobě využívají vývoz energie jako nástroj k vynucování politických ústupků od jejích příjemců, se nás snaží přesvědčit o opaku. Kdepak Rusko a nějaký nátlak, to by je přece ani nenapadlo.

Energetika je tento týden horkým tématem i v prokremelských médiích. Ta se usilovně snaží přesvědčit své publikum, že Rusko nikdy nepoužívalo energii jako nátlakový nástroj a že nakonec neexistují žádné skutečné alternativy pro dodávky z Ruska. Jenže to není pravda.

Web Euvsdisinfo.eu píše: „Pohodlně zapomínají na dobře zdokumentovanou historii, kdy Rusko (a dříve Sovětský svaz) používalo vývoz energie jako nástroj k získání politických ústupků, a  prokremelské kanály se snaží vykreslit obraz harmonického soužití mezi Ruskem a jeho energetickými klienty. Mnozí si bohužel ještě dobře pamatují události, které se odehrály na Ukrajině na jaře 2014, kdy zvýšení cen energií následovalo jedno za druhým a vytvářelo politický tlak na Kyjev.“

Dále čtěte

Týdeník FORUM: 10 úkolů pro Fialovu vládu, rozhovor s následníkem trůnu či Hayato Okamura

Vládu Petra Fialy čeká zásadní úkol: deagrofertizace státu. Bude to těžká, a vzhledem k tomu, že se bude potýkat s…

Prosté popírání samozřejmě nestačí, informační prostor je třeba pokropit řadou alternativních teorií, aby se zamlžila voda a vyčerpalo kritické publikum.

Euvsdisinfo konstatuje, že prokremelské zpravodajství o způsobech, jimiž se EU a její členské státy snaží zajistit a diverzifikovat dodávky zemního plynu a dalších energetických zdrojů, lze nejlépe popsat „jako prodejce ojetých automobilů, který nemá na mysli nejlepší zájmy zákazníka“.

„Podle prokremelských médií je jakákoli snaha EU odklonit se od modelu jediného dodavatele k bezpečnějším a konkurenceschopnějším obchodům spolu se zlepšením plynárenské infrastruktury marná a vede pouze ke zvýšení cen. Poslanci Evropského parlamentu si toto poselství zjevně nevzali k srdci a místo toho požádali Evropskou komisi, aby prošetřila roli Gazpromu v nedávném zvýšení cen na evropských trzích s plynem. Pokud publikum není vnímavé k narativům o Rusku jako spolehlivém dodavateli energie nebo o tom, že dlouhodobé smlouvy o dodávkách s Gazpromem jsou klíčem k levným a spolehlivým dodávkám plynu, vždy existuje možnost kalit vodu laciným rétorickým trikem a vykreslit jakoukoli jinou možnost jako neživotaschopnou. Jako by rozhodující činitelé neměli k dispozici jiné rozumné možnosti než spoléhat se na ruské dodávky energie.“

V době, kdy EU a její členské státy trvale postupují v ekologickém přechodu od fosilních paliv, která přispívají ke změně klimatu, prokremelské kanály to líčí jako hrozbu pro Rusko a prosazují nepravdivá a zavádějící tvrzení o obnovitelných zdrojích energie, jako je solární a větrná energie, a zároveň vyzývají k podpoře Gazpromu jako dodavatele energie.

Pružná EU, která je méně závislá na vývozu ruské energie a má zdravý mix dodavatelů energie, nepatří mezi konečné stavy, které by Kreml chtěl vidět.