NÁZOR / Rusko respektuje územní celistvost Ukrajiny v rámci toho, jak Kyjev plní všechny sliby zakotvené v Deklaraci nezávislosti. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to řekl na tiskové konferenci po 78. zasedání Valného shromáždění OSN. Zajímavé. Po tom, co má nějaký stát ve své deklaraci, mu nic není.

Rossijskaja Gazeta cituje Lavrovův názor, že Moskva uznala suverenitu Ukrajiny v roce 1991 na základě její Deklarace nezávislosti, v níž „bylo zapsáno mnoho dobrého“. Například to, že Ukrajina bude respektovat práva národnostních menšin a také práva ruského a dalších jazyků. „Ruština je tam výslovně zmíněna,“ zdůraznil ministr a dodal, že to vše bylo následně začleněno do ukrajinské ústavy.

Lavrov taky řekl, že jedním z hlavních bodů Deklarace nezávislosti je, že Ukrajina bude nezařazenou zemí a nevstoupí do žádné vojenské aliance. „V tomto znění a za těchto podmínek podporujeme územní celistvost Ukrajiny.“

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM konstatuje, že se Rusko topí v potížích

Nový Týdeník FORUM shrnuje poslední dny války na Ukrajině, které se pro Rusy nevyvíjejí dobře. Ale vyhráno rozhodně není, a…

Ano, v Prohlášení o státní suverenitě Ukrajiny z roku 1990 se píše: „Ukrajinská SSR slavnostně vyhlašuje svůj záměr stát se v budoucnu trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků a dodržuje tři nejaderné zásady: nepřijímat, nevyrábět a nezískávat jaderné zbraně.“

Tehdy se jednalo o Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku. Po pokusu o puč v Moskvě v létě 1991 vyhlásil ukrajinský Nejvyšší sovět 24. srpna 1991 samostatný stát. Dne 1. prosince téhož roku proběhlo referendum, ve kterém se 90,3 procenta voličů vyslovilo pro samostatnost. Nadpoloviční většina hlasovala pro samostatnost ve všech regionech Ukrajiny.

Dále čtěte

Jak vznikla populární hláška „jít na Kobzonův koncert“ označující ruské vojenské ztráty

Hláška "odešel za Kobzonem" nebo "jít na Kobzonův koncert" je na sociálních sítích velmi populární. Je to ironické označení ztrát…

Pan Lavrov by jako diplomat měl vědět, že suverenní stát si o svém zařazení nebo nezařazení do nějaké nadnárodní struktury může rozhodovat sám. Více než třicet let od oné deklarace, to je jeden a půl generace, pokud sociologicky za generaci považujeme dvacet let, není Ukrajina stále členem NATO ani EU. Pokud občané chtějí, není důvod o členství neusilovat. Rusko uznalo hranice Ukrajiny, a pak je porušilo. Že se Ukrajina vzdala jaderných zbraní se dnes z její perspektivy jeví spíše jako omyl.

Čeho je Ukrajina členem, po tom Rusku, Putinovi ani Lavrovovi nic není. Na Ukrajině probíhají demokratické volby, zatímco v Rusku přinejmenším od roku 2012, kdy se Putin vrátil do úřadu na třetí období, se nic hodné toho názvu neprovozuje. Pochybné tam byly volby ovšem už předtím. Diktatura založená na násilí a korupci nemá koho co poučovat, zvláště když má za sebou rok a půl genocidního vraždění v sousední zemi.

Lavrov je prý znám svým smyslem pro humor. Jestli tohle byl pokus o vtip, tak je to nějaký druh čekisticko-bolševického humoru, který považujeme za poněkud překonaný. V cele v Haagu si samozřejmě v rámci svobody slova mohou pak Putin s Lavrovem navzájem vykládat, co chtějí.