Ukrajina zřejmě konečně obdrží rakety ATACMS, které jsou schopny zasáhnout cíl vzdálený řádově stovky kilometrů. Doposud se americká strana jejich dodání bránila s odůvodněním, že by případné ostřelování ruského území ještě více eskalovalo válku na Ukrajině. Nyní administrativa prezidenta Joea Bidena podle ABC News o dodávkách těchto zbraní vážně uvažuje.

„Budou doručeny,“ řekl ABC News na dotaz ohledně těchto raket nejmenovaný úředník, který je s plány zabezpečení dodávek obeznámen. Nicméně podle něj může dojít i ke změně.

Další, rovněž nejmenovaný zdroj poznamenal, že se o převodu systémů ATACMS vážně uvažuje a budou pravděpodobně zahrnuty do dalšího balíčku vojenské pomoci. „Zatím však ještě nebylo učiněno konečné rozhodnutí, a dodání tak může trvat měsíce,“ poznamenal zdroj ABC News.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM varuje: Hrozí nám slovenská cesta!

Nový Týdeník FORUM mapuje situaci na Slovensku před parlamentními volbami, které vévodí motiv pomsty a znevažování evropské a západní orientace…

Zájem samozřejmě projevila ruská strana, která se dlouhodobě dodávkám těchto zbraní brání, přestože sama podobnými raketami pravidelně ostřeluje civilní cíle v ukrajinském zázemí. RIA Novosti se tak obrátila s dotazem přímo na Pentagon, ale nedostala jasnou odpověď. „Rozhodnutí o tom, zda poskytnout Ukrajině ATACMS, ještě nepadlo,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany.

Dalším zdrojem, který o dodávkách ATACMS spekuluje, je The New York Times. Již v červenci uvedl, že americká prezidentská administrativa o možné dodávce raket ATACMS „začala diskutovat“.

Ukrajina po USA tyto rakety dlouhodobě požaduje a ujišťuje, že v případě jejich poskytnutí nebudou použity pro ostřelování cílů na ruském území.

V květnu 2023 obdržela Ukrajina podobné rakety dlouhého doletu Storm Shadow od Velké Británie a v červenci dodávku raket dlouhého doletu anoncovala i Francie.

Nasazení raket ATACMS s dosahem až 300 kilometrů by Ukrajině umožnilo zasáhnout cíle téměř čtyřikrát vzdálenější než s raketami, které má v současné době k dispozici pro americké systémy HIMARS. Snadněji dosažitelné by byly hlavně cíle na okupovaném Krymu, který není ruským územím. „Myslím, že konkrétními cíli na Krymu by byly velení a řízení, logistická centra ⁠– zejména muniční zařízení – a letecké základny,“ řekl Mick Mulroy, přispěvatel ABC News, který sloužil jako důstojník CIA a zástupce náměstka ministra obrany.

Podle ABS News může být poměrně překvapivý obrat v postoji k dodávce ATACMS způsoben i tím, že Pentagon zjistil, že těchto raket má americká armáda k dispozici více, než se původně předpokládalo.