Troufalost dnešního ruského režimu je obdivuhodná. Ruskému ministerstvu zahraničí se nelíbí rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů ČR Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Podle Kremlu tento krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy, sděluje nám ruské vedení prostřednictvím agentury TASS.

„Snaha Prahy znovu se vracet k událostem starým půl století s cílem zapojit je do současného politického kontextu, neochota otočit tuto stránku dějin, která kalí ovzduší rusko-českých vztahů, sotva napomůže úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ uvedla ve čtvrtek ruská diplomacie. Na stránce ministerstva je materiál označen jako komentář tiskového oddělení úřadu.

Přijetí zákona je prý „velké rozčarování“. Odporuje prý dvoustranným úmluvám, zakotveným v česko-ruské smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci ze srpna 1993, kde obě strany vyjádřily přání udělat tlustou čáru za totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a dalším neoprávněným pobytem sovětských vojsk na československém území, dodalo ruské ministerstvo.

Není jasné, kolik Pavlů Novotných ještě bude třeba vyslat na současnou putinovskou kliku, aby jim došlo, že nám nemají do ničeho mluvit. Jednak na to nemají právo, jednak nás to nezajímá. My jim také nemluvíme do toho, jak si připomínají své mrtvé. Je samozřejmě hezké, že Rusko za prezidenta Jelcina odsoudilo násilný vpád do jiné země, pro Putinovo Rusko to ale žádný problém není. Viděli jsme to v Gruzii i na Ukrajině. My si můžeme své mrtvé připomínat přinejmenším tak dlouho, dokud budou mrtví, což bude nejspíš ještě dlouho.

Z nějakého důvodu dnes u mnoha Rusů převládá názor, že nás vlastně přijeli osvobodit před kontrarevolucí, americkou invazí a podobně. Nějak se to do jejich hlav dostalo a nezdá se, že by jim to někdo moc vymlouval. Pokud chce někdo v Rusku vytvořit ve stylu „Pejsek a kočička pekli dort“ nějaké pojetí dějin, kam se vejde ve vzájemné shodě svatý Vladimír, Ivan Hrozný, carská rodina, Lenin a Stalin, Andropov a Putin, tak ať se vyřádí. Ať ale takovými blafy nezatěžují zažívání občanů druhých zemí. Pokud jde o ty „tlusté čáry“, bylo by velmi příjemné je dělat nejen za minulostí, ale v případě dnešní Moskvy i za přítomností.