Před týdnem prorazila ukrajinská armáda do Kurské oblasti a boje tam stále pokračují. Velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj tvrdí, že Ukrajina kontroluje asi 1 000 km2 ruského území. To je téměř tolik, kolik ruská armáda od začátku roku Ukrajině zabrala. Z pohraničních okresů Kurské oblasti bylo evakuováno více než 120 000 lidí, stovky místních obyvatel a desítky branců jsou pohřešovány, připomíná ruský web Vjorstka.
Podle zjištění novinářů zpočátku situaci kremelští představitelé nebrali vážně. Pak ale začali být silně znepokojeni a začali si vyměňovat panické zprávy.
Situaci v Kurské oblasti hodnotí ruští politici a úředníci obecně jako velmi alarmující. Jeden ze zdrojů z kanceláře moskevského starosty redakci potvrdil panickou náladu v jeho okolí a přirovnal situaci k začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
„Také se zdálo, že to nebude trvat dlouho, ale ukázalo se, že je to dlouhá doba,“ říká. Moskevští představitelé se zpočátku domnívali, že průlom se podaří vyřešit „za dva nebo tři dny, pokud hodně, tak za týden“, ale nestalo se tak. V prvních dnech se život představitelů moskevské politické smetánky „nijak zvlášť nezměnil, rozhovory se tohoto tématu (Kurské oblasti) nijak znatelně nedotýkaly, že by to převládalo,“ říká zdroj.
Ale již 8. a 9. srpna „jsme dostali strach“, tvrdí. V té době se v médiích objevily zprávy o vypálení ruského vojenského konvoje u Rylska v obci Okťabrskij. „Někdo okamžitě začal sbírat humanitární pomoc, vím, že tam dokonce jezdili lidé, kteří tu pomoc o víkendu odvezli,“ komentoval to zdroj webu Vjorstka.
Poté, co se objevily znepokojivé zprávy, začali představitelé elit pozorně sledovat zprávy z Kurské oblasti a vyměňovali si posty válečných zpravodajů, poznamenal v rozhovoru s Vjorstkou senátor blízký výboru pro obranu. „Zároveň nám ministerstvo obrany říká jedno, vysíláme to veřejně, ale čteme válečné zpravodaje a jak nadávají Gerasimovovi a píší, že jsme první dva dny situaci v oblasti nezvládli,“ poznamenal.
„Došlo to až k absurditě: už není jasné, kdo spálil který konvoj,“ dodal zdroj. „Jako by (8. srpna) oni vypálili nás a 11. srpna my je. Nedá se v tom vyznat.“ Některé provládní kanály a váleční zpravodajové tehdy kritizovali generální štáb za Gerasimovova prohlášení, že postup Ukrajinců v Kurské oblasti byl zastaven. Blogeři tvrdili, že on osobně nese vinu za průlom ukrajinské armády na ruské území.
Nyní je „nálada (ve vládě) velmi znepokojená,“ pokračoval parlamentní zdroj. Zároveň se zmínil o „opatrném optimismu“ mezi lidmi ve svém okolí kvůli zprávám o rostoucím počtu smluvních vojáků.
Novináři sice konstatují, že po téměř ročním poklesu se nárůst počtu zájemců o podepsání smlouvy s ministerstvem obrany v Moskvě skutečně mnohonásobně zvýšil, avšak nesouvisí to s vlastenectvím, nýbrž s výplatou 1,9 milionu rublů, kterou úřady hlavního města smluvním vojákům slíbily.
Jiný zdroj blízký parlamentu vysvětluje znepokojení mezi elitami také tím, že „z Kurska do Moskvy je to necelých 500 kilometrů “. „Vojenské akce jsou stále velmi blízko, lidé trpí a evakuují se několik hodin od Moskvy,“ říká a situaci označil za více alarmující než v případě Belgorodské oblasti.
Zdroj z parlamentu blízký výboru pro obranu odmítl i jen spekulovat o tom, kdy by nyní mohly začít mírové rozhovory. „Co myslíte, myslíte si, že je to teď možné? Jestli předtím něco bylo, tak teď už nic takového není, zapomeňte na to, ,speciální operace‘ se zase jen prodloužila.“