Na příkladu katastrofy ukrajinského boeingu u Teheránu se ukazuje systém práce i akceschopnost dezinformačních platforem Kremlu. Státem placené weby a televize až do soboty snášely úvahy „expertů“ vylučujících možnost, že by letadlo zasáhla raketa. Pak ovšem došlo k něčemu pro Kreml jen těžko představitelnému – Íránské revoluční gardy přiznaly vinu.

Raketa zasáhla letoun pod kokpitem. To také podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova  vysvětluje, proč piloti nevyslali nouzový signál – od výbuchu střely byli mrtví, řekl Danilov v rozhovoru pro BBC.

Vyšetřování probíhá velmi nestandardně. Většina trosek z místa katastrofy zmizela předtím, než přijely zahraniční týmy vyšetřovatelů. Ti dokonce viděli, jak buldozery zahlazují stopy. Ukrajinští experti se dostali k troskám až ve chvíli, kdy byly svezené na hromadu, nicméně u nich nechyběly ani části, jimiž pronikla cizí tělesa od výbuchu střely, ani části rakety samotné. „Jak se sbíhaly informace od našich expertů, velice rychle jsme pochopili, co se stalo,“ popsal dále Danilov s tím, že důkazy o sestřelení letadla měli ještě předtím, než Írán přiznal vinu. Svá zjištění nicméně Ukrajinci nezveřejňovali v obavě, aby jim úřady nezabránily v další práci.

Dezinformační smršť o příčině pádu stroje u Teheránu na ruských webech a televizích po přiznání Íránu ustala jen částečně. Nehledě na to, že letoun sestřelil Írán, pomocníci Kremlu dál svalují vinu na Spojené státy s tím, že nebýt zvýšeného napětí v oblasti kvůli zabití generála Sulejmáního, ukrajinskému letadlu by se nic nestalo. To je stejná logika, jako by někdo dával vinu za zkázu Lidic a Ležáků Gabčíkovi s Kubišem.

Írán se sestřelením civilního letadla dopustil zločinu mimořádných rozměrů. Přestože nejprve mařil vyšetřování katastrofy a nad ještě doutnajícími troskami vynášel závěry o technické závadě boeingu, cynismu Kremlu ani zdaleka nedosáhl. Ten v případě jiného sestřeleného stroje – letadla linky MH17 s 298 oběťmi – popírá zjevnou vinu už šestým rokem. Oproti tomu je několikadenní zaváhání íránského režimu (nikoli zločin samotný) úplná nicotnost a lze je taktně přejít.

Pro Rusko ovšem přiznání Íránu, že civilní letadlo omylem sestřelil, představuje velmi nepříjemnou připomínku vlastního zločinu, o němž i Putin musí vědět, že Rusku beztak nezbude, než aby se rovněž přihlásilo k odpovědnosti.