Němečtí diplomaté se nestačí divit. Ruský velvyslanec v Německu Sergej Jurjevič Něčajev v diplomatickém sporu kolem vyšetřování srpnové vraždy Gruzínce v Berlíně najednou otočil a nabídl cosi jako možnost, že by Rusové s vyšetřením zločinu přece jen pomohli, jakkoliv dosud německým vyšetřovatelům neposkytli jedinou použitelnou informaci. Kreml zároveň ve čtvrtek vyhostil dva německé diplomaty.
Policie poblíž místa činu chvíli po srpnové vraždě zatkla Rusa, u nějž řada indicií včetně dvojí identity či mizejících osobních údajů z úřední evidence ukazuje na příslušnost k rozvědce. Německo proto ze zosnování zločinu podezřívá ruský stát či jeho Čečenskou republiku. Ještě nedávná neochota Ruska zodpovědět byť jen jednoduché dotazy k tomuto případu nyní doznává změny.
Možné nedostatky ve spolupráci s německými vyšetřovateli by měly být odstraněny, nechal se slyšet Sergej Něčajev. „Domnívám se, že spolupráce byla v podstatě daná na všech liniích, jen nevím, v jakém rozsahu,“ citoval ho deník Neue Osnabrücker Zeitung. Poukázal přitom na „partnerské kanály“ mezi Německem a Ruskem, které údajně dříve fungovaly i u justice. Těch je ovšem pode něj v zájmu usnadnění vyšetřování třeba využít. Krátce po velvyslancových rádoby vstřícných slovech ovšem Kreml vyhostil dva německé diplomaty. Z odůvodnění tohoto kroku, který Moskva označila za odvetné opatření v reakci na vyhoštění ruských diplomatů z Německa, je ovšem patrná neschopnost Moskvy rozlišovat příčinu a následek.
Gruzínce Zelimchana Changošviliho zastřelil vrah koncem srpna v berlínském parku Tiergarten několika ranami do trupu a hlavy. Krátce nato policie zatkla opodál jistého cyklistu s falešným ruským pasem a domnělou vražednou pistolí s tlumičem, kterou se právě pokoušel hodit do řeky. Dotyčný je ve vyšetřovací vazbě v Berlíně.
Vyšetřování tohoto případu se mezitím chopilo Spolkové státní zastupitelství, které oznámilo, že má indicie nasvědčující tomu, že vraždu objednal ruský stát nebo jeho Čečenská republika. Rusko jakoukoli spojitost s tímto případem odmítá. Zavražděný muž bojoval v čečenské válce proti ruským okupantům.
Nad velvyslancovým příslibem spolupráce na tomto politicky choulostivém případu vládní úředníci nevěřícně kroutí hlavou. Od okamžiku vraždy se všemi možnými cestami pokoušejí získat informace z Ruska. Opakovaně kvůli tomu mluvili i s Něčajevem. Při posledním takovém pokusu na konci listopadu státní tajemník pro zahraniční záležitosti Andreas Michaelis nabádal velvyslance k tomu, aby konečně ukončil tuto blokádu a přinejmenším pomohl s identifikací zadrženého podezřelého.
Před ním se už snažili němečtí vyšetřovatelé, kteří se ale od Moskvy ničeho užitečného nedočkali. Kreml nevšímavě přešel dokonce i oficiální žádost německých kriminalistů o pomoc ruských úřadů. Naprázdno vyšly i pokusy Spolkového úřadu na ochranu ústavy získat informace od ruských tajných služeb. Když posléze Spolková zpravodajská služba (BND) zjišťovala přes svého rezidenta v Moskvě, zda by identitu zadrženého mohla objasnit sama, dostalo se jí jen příkré odpovědi. Jakoukoli aktivitu na ruské půdě by Moskva považovala za nepřátelskou operaci a příslušníky BND by zadržela.
Nakloněný spolupráci se nezdál ani vůdce Vladimir Putin, který využil tiskové konference po pařížské schůzce ohledně Ukrajiny k tomu, aby oběť berlínské vraždy ocejchoval jako teroristu a nepřítele Ruska. Putin také obvinil Německo, že nevyhovělo údajné dřívější ruské žádosti o vydání dotyčného Gruzínce kvůli vyšetřování jeho údajného podílu na teroristických útocích. Potíž je nicméně v tom, že německé úřady si žádné podobné žádosti nejsou vědomy.
