Joe Biden a Vladimir Putin na summitu v Ženevě (16. 6. 2021) FOTO: ČTK/AP/Patrick Semansky, PS
FOTO: ČTK/AP/Patrick Semansky, PS
Rusko odpovědělo Spojeným státům a je zjevné, že reakce USA na předchozí dopis z Moskvy Kreml neuspokojila. Ruské vedení si přijde zastrašované a mluví o tom, že v případě potřeby použije i vojenské prostředky.
Body z ruského dopisu cituje web The Moscow Times:
– Žádná ruská invaze na Ukrajinu se nekoná a ani se neplánuje.
– Pokud bude Ukrajina přijata do NATO, hrozí, že se Kyjev pokusí získat Krym zpět silou, což by znamenalo přímý ozbrojený konflikt aliance s Ruskem.
– Rostoucí vojenská aktivita Spojených států a NATO v blízkosti ruských hranic vyvolává obavy; bezpečnostní zájmy Moskvy jsou ignorovány.
– Zastrašující výzvy ke stažení vojsk z některých oblastí na území Ruska jsou nepřijatelné a podkopávají vyhlídky na skutečné dohody.
– Pokud Spojené státy nebudou ochotny dosáhnout dohody, bude Rusko nuceno reagovat, a to i vojenskými a technickými prostředky.
– Umístění ruských vojenských sil na ruském území nemá vliv na základní zájmy USA; na ukrajinském území se žádné ruské síly nenacházejí.
– Bez toho, aby se NATO vzdalo akcí, které poškozují ruskou bezpečnost, nelze navrhnout žádná udržitelná opatření pro kontrolu zbrojení nebo snížení vojenských rizik.
– Rusko reaguje na Spojené státy tím, že trvá na stažení všech amerických sil a výzbroje ze střední a východní Evropy a Pobaltí.
– Rusko v reakci USA nevidí úplné dodržování zásady nedělitelnosti bezpečnosti ze strany Washingtonu.
Náměstek ruského ministra zahraničních věcí Sergej Veršinin ve čtvrtek prohlásil, že je „svrchovaným právem“ jejich země brát ohled na svou bezpečnost a umístit své vojáky tam, kde jsou potřeba pro obranu země. Veršinina cituje CNN: „Pokud něco děláme, děláme to s ohledem na naše národní zájmy a zájmy naší národní bezpečnosti,“ řekl novinářům po čtvrtečním zasedání Rady bezpečnosti o minské dohodě. „Je naše svrchované právo myslet na naši bezpečnost (…) a také mít naše jednotky tam, kde se domníváme, že jsou důležité pro obranu, ještě jednou, pro obranu, Ruské federace.“
Podle Veršinina je tvrzení, že Rusko plánuje invazi na Ukrajinu, hysterie a zopakoval dřívější tvrzení ruských představitelů, že ji podněcují představitelé západních zemí. „Nyní se obracíme na naše partnery v západních hlavních městech, aby upustili od této hysterie ohledně záměrů Ruska v regionu a zastavili ji.“ Dodal, že ruským závazkem je „deeskalace a mírové řešení této krize“, a označil konflikt za vnitroukrajinskou krizi.
K uklidnění situace nepřispívá ani to, že v úterý se ruská Státní duma obrátila na Vladimira Putina s žádostí o uznání nezávislosti separatistických útvarů Doněcké a Luganské lidové republiky. Francie, Německo, Irsko, Estonsko, Albánie a Norsko teď vyzvaly Rusko, aby se zdrželo uznání těchto útvarů republik, a upozornily, že takový krok je v rozporu s minskými dohodami.
„Varujeme před takovým krokem, který by představoval další porušení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a byl by v přímém rozporu s duchem a literou minských dohod,“ přečetl stálý zástupce Francie při OSN společné prohlášení Francie, Německa, Irska, Estonska, Albánie, Norska a delegace EU.
Agentura TASS k tomu píše: „Putin v komentáři k výzvě (Státní dumy) uvedl, že je třeba udělat vše pro řešení problémů Donbasu, ale především je třeba vycházet ,z možností realizace minských dohod, které nebyly plně realizovány‘. Dodal, že poslanci se při rozhodování řídí názorem Rusů, z nichž naprostá většina sympatizuje s obyvateli Donbasu, a doufá, že se tamní situace změní k lepšímu.“
BBC cituje slova amerického prezidenta Joea Bidena, který se obává možnosti ruské provokace jako záminky k invazi.
„Máme důvod se domnívat, že připravují operaci pod falešnou vlajkou, aby měli záminku ke vstupu,“ řekl Biden novinářům před Bílým domem. Operace pod falešnou vlajkou označuje vymyšlený útok, který nějaká země zinscenuje proti svým vlastním zájmům, aby ospravedlnila odvetu. Spojené státy již několik týdnů tvrdí, že taková klamná akce je součástí ruských plánů. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Radě bezpečnosti OSN řekl, že Rusko takový krok připravuje. Uvedl, že není jasné, jakou podobu by záminka k útoku mohla mít, ale k možnostem patří „vymyšlený tzv. teroristický bombový útok uvnitř Ruska, vymyšlený nález masového hrobu, zinscenovaný útok bezpilotního letounu proti civilistům nebo fingovaný – dokonce skutečný – útok s použitím chemických zbraní“.
V případě takového incidentu by podle Blinkena ruská vláda pravděpodobně „teatrálně svolala“ mimořádnou schůzi o ochraně etnických Rusů na Ukrajině a ruské rakety a bomby by současně s kybernetickými útoky začaly zasahovat ukrajinské cíle.
