Ruský prezident Vladimir Putin v červnu letošního roku. FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Kreml chce připravovat veřejné mínění na „dokončení speciální vojenské operace (války na Ukrajině, pozn. red.)“. Podle ruského nezávislého deníku Kommersant bylo toto téma součástí semináře pro vicegubernátory uspořádaného prezidentskou administrativou. Obraz ruského vítězství, o který by se podle Kremlu měli úředníci snažit, je podobný mírovému plánu týmu zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa.
Prezidentská administrativa podle zdroje deníku Kommersant předpokládá, že válka na Ukrajině „skončí, a je třeba se na to připravit“. Kreml zároveň chce, aby konec války společnost vnímala jako vítězství.
Regionální úřady by se při budování obrazu vítězství měly zaměřit na „klidnou většinu“, a ne na „rozzlobené vlastence a liberály“. Podle prezidentské administrativy většinu Rusů „uspokojí dosažení prezidentem vytyčených cílů (denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, pozn. red.) stejně jako zachování nových území pro Rusko,“ řekl zdroj obeznámený s obsahem semináře.
Kommersant při popisu obrazu vítězství formulovaného prezidentskou administrativou nezmiňuje neutrální status Ukrajiny. Putin přitom v listopadu prohlásil, že bez neutrality „si lze jen těžko představit jakékoliv dobré sousedské vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou“.
„To znamená, že Ukrajina bude neustále využívána jako nástroj v cizích rukou a na úkor zájmů Ruské federace. Základní podmínky pro normalizaci vztahů nebudou vytvořeny a situace se bude vyvíjet podle nepředvídatelného scénáře. Tomu bychom se velmi rádi vyhnuli,“ řekl ruský prezident podle státní agentury TASS.
Mír podle Trumpa, vítězství podle Kremlu
Kremelský obraz vítězství na Ukrajině, který byl předložen vicegubernátorům, se podobá pravděpodobnému mírovému plánu administrativy nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Podle amerického The Wall Street Journal jeho tým navrhuje zmrazení frontové linie vytvořením demilitarizované zóny. Na zajištění bezpečnosti Ukrajiny by se neměly podílet Spojené státy ani kontingenty OSN a žádné další organizace financované USA.
Spojené státy by mohly zaplatit vojenský výcvik nebo poskytovat jakoukoli jinou podporu, ale „neposílaly by americké muže a ženy na podporu míru na Ukrajině“.
Podle plánu se předpokládá, že by Spojené státy nadále poskytovaly Ukrajině zbraně k odstrašení Ruska před další agresí. Dříve, připomněl americký deník, poradci hovořili o plánu mírového urovnání, který mimo jiné předpokládal pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, aby Kyjev souhlasil s mírovými jednáními. Mezi návrhy je i odmítnutí plánů Ukrajiny vstoupit do NATO na dobu nejméně 20 let.
Návrhy týmu Donalda Trumpa se tak shodují s ruskými podmínkami, které na začátku listopadu popsal Vladimir Putin. „Hranice Ukrajiny by měly být v souladu se suverénním rozhodnutím lidí, kteří žijí na určitých územích, jež nazýváme našimi historickými územími. Vše závisí na dynamice probíhajících událostí,“ řekl ruský prezident.
Už v létě Putin na setkání s představiteli ministerstva zahraničí řekl, že podmínky míru jsou „velmi jednoduché“. „Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. A upozorňuji na to: z celého území regionů v jejich administrativních hranicích. Jakmile Kyjev prohlásí, že je na takové rozhodnutí připraven, a zahájí skutečné stahování vojsk z těchto regionů a také oficiálně oznámí upuštění od plánů na vstup do NATO, bude z naší strany okamžitě následovat příkaz k zastavení palby a zahájení jednání.“
Ukončení války bez okamžitého navrácení území
Stejně tak se vítězný obraz Kremlu částečně shoduje i s podmínkami, za kterých je Kyjev ochoten s Moskvou jednat. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by se ukrajinské území, které ovládá Kyjev, dostalo „pod deštník NATO“ – což by mu umožnilo později „diplomatickou cestou“ vyjednat návrat zbytku. Jeho podmínky ale počítají s ukrajinským sbližováním se Severoatlantickou aliancí.
„Pokud chceme zastavit horkou fázi války, musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj v pátek v rozhovoru pro Sky News. V tom případě by se okupovaná území podle Zelenského mohla vrátit pod kontrolu Kyjeva diplomatickou cestou.
Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Kremlu je Vladimir Putin otevřený jednání s Donaldem Trumpem o dohodě o příměří na Ukrajině. Kreml by podle pěti zdrojů mohl souhlasit se zmrazením konfliktu na současné frontové linii. Podle tří z nich může existovat prostor pro vyjednávání o přesném rozdělení čtyř východních regionů Ukrajiny – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Moskva tvrdí, že tyto čtyři regiony jsou zcela součástí Ruska a jsou bráněny jeho jaderným deštníkem. Ruské síly kontrolují zhruba 70 až 80 procent jejich území, přičemž přibližně 26 tisíc kilometrů čtverečních stále drží ukrajinské jednotky.
Rusko ale může být podle dalších zdrojů agentury Reuters rovněž otevřeno stažení z relativně malých kousků území, které drží v Charkovské a Mykolajivské oblasti na severu a jihu Ukrajiny. Rozhodnutí končícího amerického prezidenta Joea Bidena o zrušení omezení útoků na ruské území Západem dodanými raketami dlouhého doletu by mohlo zkomplikovat a oddálit jakékoli urovnání – a přitvrdit požadavky Moskvy, která tvrdě prosazuje větší kus Ukrajiny.
Rusko sice nebude tolerovat vstup Ukrajiny do NATO ani přítomnost vojsk NATO na ukrajinském území, ale podle pěti současných i bývalých ruských představitelů je otevřeno diskusi o bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Mezi další ukrajinské ústupky, na které by Kreml mohl tlačit, patří souhlas Kyjeva s omezením velikosti jeho ozbrojených sil a závazek neomezovat používání ruského jazyka, dodala agentura.
