Ruské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že českou humanitární organizaci Člověk v tísni zařadilo na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. V praxi to znamená zákaz činnosti. Podle experta Kreml touto restrikcí vytlačuje potenciální svědky z okupovaných oblastí, kde se navenek snaží tajit vojenskou přítomnost. 

Člověk v tísni své ruské aktivity zastavuje, ale „v žádném případě to neznamená, že by organizace v Rusku přestala pracovat“. Ministr zahraničí Tomáš Petříček označil důvody zařazení na seznam za absurdní a bude ruského velvyslance žádat o vysvětlení.

Ruské ministerstvo namísto vysvětlení uvádí absurdní zvěst o tom, že Člověka v tísni Rusko na seznam zařadilo v souladu s federálním zákonem „o opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace“. Tento krok byl přitom učiněn na základě rozhodnutí náměstka ruského generálního prokurátora ze 7. listopadu. Jak by česká humanitární organizace měla lidská práva porušovat, ministerstvo neřeklo. Rusku už přispěchala na pomoc pátá kolona Kremlu v podobě okamurovce Jana Hrnčíře, který se v České televizi nechal slyšet, že „neví, co Člověk v tísni v Ruské federaci prováděl nebo provádí „, nicméně že jde zcela o vnitřní záležitost Ruska. Hrnčířovi zjevně nedošlo, že lidská práva jsou nedělitelná.

Mluvčí humanitární organizace Adriana Černá poukázala na to, že Člověk v tísni v Rusku dlouhodobě podporuje občanskou společnost. Podporujeme „aktivisty, blogery, kriticky přemýšlející intelektuály, skupiny lidí, kteří jsou proti korupci, proti ničení životního prostředí, kteří bojují za práva menšin, chtějí větší transparentnost ruského státu, chtějí, aby Rusko dodržovalo mezinárodní závazky (…), jako je ochrana a dodržování lidských práv, nebo právo na sdružování a shromažďování, podporujeme skupiny, které jsou proti cenzuře a další.

To samozřejmě ruský režim dráždí, neboť nechce fungovat transparentně, demokraticky a nechce být pod veřejnou kontrolou. (Prezident) Vladimir Putin chce vládnout v Rusku tvrdou rukou, což řada ruských občanů nechce akceptovat a snaží se o to, aby se v Rusku jednou žilo lépe a my je v tom podporujeme,“ napsala Černá.

„V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali, a budeme si muset promyslet, jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat,“ dodala mluvčí.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček, který je na pracovní cestě v Etiopii, považuje důvody zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací za absurdní. „Zákaz lidskoprávní organizace svědčí o stavu lidských práv v zemi,“ uvedl. Po návratu z Afriky si hodlá předvolat ruského velvyslance a bude požadovat vysvětlení. Člověka v tísni Petříček označil za „respektovanou organizaci podporující lidská práva a demokracii ve světě“.

Libor Dvořák: Kreml se zbavuje potenciálních svědků v oblastech konfliktů

„Problémy má asi 20 organizací včetně domácích, které se musejí označovat za zahraniční agenty, pakliže je podporují zahraniční subjekty,“ připomněl v rozhovoru pro Českou televizi rusista Libor Dvořák.  Podle něj jde Kremlu především o to, aby neexistovali svědci případné ruské vojenské přítomnosti v oblastech, v nichž Rusko nepřiznává svou vojenskou přítomnost. „Také minských rozhovorů se zúčastňuje jako diplomatický partner, ale všichni vědí, že jsou přítomné vojensky, anebo mají své síly poblíž a připravené zasáhnout,“ dal příklad Dvořák. „Ti lidé mohou dodat velmi validní svědectví o tom, co se v oblasti děje,“ dodal s tím, že Petříčkova poznámka o absurditě je namístě a že nejde o překvapení, neboť v případě Ruska „máme co do činění s policejním státem“.

Člověk v tísni na webu uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2018. Na svém webu organizace upozorňuje také na tažení ruských úřadů proti nevládním organizacím a na alarmující situaci politických vězňů v zemi. Lidská práva jsou podle ní „nezřídka porušována i v souvislosti s ruskou anexí Krymu a pokračujícím konfliktem na východní Ukrajině“.

Ruské úřady zrušily Člověku v tísni registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.

Nynějším rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Organizace ze seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.

Mluvčí ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov v září  řekl, že v prvním letošním pololetí bylo zahájeno 199 správních řízení a čtyři trestní stíhání kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací.