NÁZOR / Ruští vojáci vpadli na Ukrajinu, a nikoli ukrajinští do Ruska. Předtím se podíleli na anexi Krymu, vtáhli na území Gruzie a válčí v Sýrii a ruští žoldáci také v Africe. Ruská propaganda ale obviňuje Západ, že válku chce on. Po Kremlu to opakují jejich agenti a různí „užiteční idioti“ v zahraničí. Dlouho jsme nezažili propagandu tak prolhanou a drzou.
List Izvestija si pomohl výroky britského politika Jima Fergusona, který to vidí stejně jako Moskva. Nebo to aspoň předstírá. „Západ se snaží vyprovokovat válku s Ruskem kvůli postoji ruského prezidenta Vladimira Putina, který nehodlá sloužit cizím zájmům,“ vykládal Ferguson 3. února na kanálu Redacted na YouTube.
„Poznamenal, že západní úřady, včetně britských, usilují o válku s Ruskem a za tímto účelem jsou připraveny ‚obětovat co nejvíce lidí‘. Důvodem všech protiruských nálad je podle něj to, že Putin ‚nepřistoupil na jejich nový světový řád‘. ‚Stojí na straně svého lidu. Proto ho globalisté tak nemají rádi a v žádném případě ho nenechají na pokoji,‘ uzavřel Ferguson.“
Zatímco Brit se svými názory nijak neliší od tlampačů vystupujících v ruské státní televizi, ruský opoziční politik Leonid Gozman to na stránkách Novaja Gazeta uvádí na správnou míru.
Nejdřív připomenul poslední velký propagační podnik kremelského režimu – Světový festival mládeže v Soči, který probíhá podle nejlepších sovětských tradic.
„Mladí lidé ze 180 zemí, 55 míst konání, 3000 umělců, Ukrajinka a Číňanka zpívající ‚Kaťušu‘, severokorejský šéf mládeže vyjadřující plnou podporu, projevy Lavrova, Medveděva, Peskova a – apoteóza – samotného Putina, který projevil lidskost a smysl pro humor a podělil se s publikem o své myšlenky o významu žen (v něčem mi to připomnělo hluboké postřehy Leonida Brežněva, že ekonomika by měla být ekonomická a děti jsou naše budoucnost),“ píše Gozman.
Všechny takové festivaly bývaly věnovány boji za mír, proti americkému imperialismu a proti kolonialismu, sionismu a dalším „-ismům“.
To samo o sobě není vůbec zajímavé. Za zmínku stojí, že nejvyšší představitelé Ruské federace vysvětlovali, že bude válka se Západem.
„My samozřejmě chceme mír, ale oni nás nutí a provokují, doslova jako Hitlera Polsko. Oni, ti ze Západu, se nás neustále snaží srazit na kolena. Nedaří se jim to, ale nemohou si uvědomit beznadějnost svých pokusů, a tak to zkoušejí znovu a znovu už po staletí, aniž by se přestali přímo vměšovat do vnitřních záležitostí nejlepší demokracie na světě – do našich vnitřních záležitostí. A my jimi na oplátku pohrdáme, ale zůstáváme připraveni ke konstruktivní spolupráci, pomáháme Africe a všem utlačovaným obecně, zůstáváme klidně přesvědčeni o svém konečném vítězství,“ parafrázuje ruské blábolení Gozman.
Ruský opoziční politik Gozman připomenul výjev, který – byť už jsme zvyklí – vzbudil přece jen pozornost. Když mluvil exprezident Dmitrij Medveděv, oděný do podivného modrého oblečku, který se inspiroval severorejskými uniformami a kněžskými sutanami, byla za ním byla velká mapa, kde z Ukrajiny zbyl jen malý kousek. Naznačovalo se, že Polsko a Maďarsko si taky zaberou nějaká ukrajinská území.
Hlavní hvězda V. V. Putin pak prohlásil, že sjednocení Ruska a Ukrajiny je nevyhnutelné. Jinými slovy tím říká, že ukrajinský stát zanikne.
V časopise „Vojenská myšlenka“ vyšel článek Vladimira Zarudnického, náčelníka Vojenské akademie generálního štábu, kde vysvětloval, že konec války s Ukrajinou (neříká, co myslí tím koncem) nebude ještě znamenat konec konfrontace se Západem. Armáda prý dostala příkaz k přípravě. Takže na to hlavní se můžeme teprve těšit.
„Oni se na válku nejen připravují, oni válku chtějí, oni po ní touží,“ konstatuje Gozman. „Už léta v televizi mluví o tom, jak se evropská města promění v radioaktivní prach, jak se Británie potopí, až tam dorazí Sarmat.“ Pořádají se nekonečné vojenské přehlídky, děti z mateřských škol se navlékají do vojenských uniforem.
To se děje už dlouho. Nové je to, že režim už se nesnaží nic předstírat.
„Chtějí jednoduchý a srozumitelný svět, svět správných chlapů, středoškolských a sportovních oddílů KGB, kde se o všem rozhoduje silou, a právě síla dává právo. To je svět války a stanného práva, srozumitelný a přirozený. Vracejí se do něj s úlevou: konečně. A nedaří se jim dosáhnout svých cílů tím, že jednají podle pravidel. To znamená, že dostanou hodně, zejména když k tomu připočtete úplatky a drzé porušování všech postupů v naději, že je nechytí: olympiádu v Soči, Orbánovu pozici, přátelskou finanční podporu Marine Le Pen a místa ve správních radách různých Rosněftí pro dobře se chovající západní politiky,“ píše Gozman.
Rusko chce, aby ho všichni respektovali. Protože není schopno toho dosáhnout ekonomicky a ani na poli technologie, zbyla jen hrubá síla. V podstatě chtějí, aby se jich všichni báli. Západ ovšem přes svou váhavost překročil už několik „červených linií“, ze kterých měl nejdřív hrůzu. Navštívit Kyjev, dodat zbraně, dodat těžké zbraně, dodat stará ruská letadla, dodat F-16. Velké obavy, co bude, když Moskva vypoví obilnou dohodu o plavbě v Černém moři, vyřešili Ukrajinci tím, že potopili několik ruských lodí, a obilí se vozí. Prvotní hrůza, aby žádná ukrajinská střela nepadla na území Ruska, pominula. Vybuchují tam ruské muniční sklady a je jasné, že za tím není nedodržování předpisů o kouření. Jaderná válka stále nenastala. Pro Moskvu je to frustrující.
Příslušníci ruské opozice zřejmě rozumí mentalitě kremelského vedení lépe než naivní mírotvorci na Západě. O profesionálních agentech nemá ani cenu mluvit. Pak jsou tu ovšem ještě lidé hloupí a navedení.
Putinův režim se přitom nehodlá zastavit. Ani nemůže. K podstatě fašismu patří, že buď bude expandovat, nebo zanikne. Na přímou konfrontaci nemá Rusko sílu ekonomickou, ani vojenskou. Proto musí postupovat salámovou metodou. „Jen“ východní Ukrajina. „Jen“ celá Ukrajina, „jen“ Podněstří, „jen“ nějaká ruskojazyčná oblast Estonska, „jen“ žádného amerického vojáka na území nových členských států NATO ve střední a východní Evropě. Samá drobnost, která přece nestojí za jadernou válku. Do toho se propaganda řízená z Moskvy pokouší dostat k moci „mírotvorné síly“. V Maďarsku a na Slovensku se to povedlo. Kdo je asi na řadě?
Andrej Babiš už podpořil novou proruskou slovenskou vládu, a to proti premiérovi vlastní země. Něco neuvěřitelného. To se Moskvě musí líbit. Když někdo zmíní, že je třeba se připravit na to, že by válka mohla dojít až k nám, označuje se to za válečné štvaní.
V situaci, kdy se současný režim v Moskvě na válku nejen připravuje, ale těší se na ni a je pro něj navíc nezbytná pro přežití, jsou postoje lidí jako Orbán, Fico, Babiš, Tomio Okamura a dalších ohrožením bezpečnosti svých zemí. Takhle je třeba se na ně dívat a nepovažovat je za politiky jako každé jiné.