Zatímco protiruským sankcím Západu za násilný pokus Kremlu o anexi Krymu se Rusko navenek jen vysmívalo, v případě sankcí na firmy, které stavějí ruský plynovod do Německa, už Kreml bezděky přiznává, že je nese s nevolí.
Americké sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2, které včera schválil i Senát amerického Kongresu, notně zkomplikují dostavbu díla, které zcela zjevně narušuje energetickou bezpečnost Evropy, zhoršuje už tak slabou pozici okupované Ukrajiny, a zvyšuje i politickou závislost Evropské unie na Rusku.
Kreml nehledě na to, že má Západ dodnes v živé paměti, jak koncem listopadu 2015 Rusko zastavilo dodávky plynu přes Ukrajinu, což v březnu 2018 zopakovalo, označuje odůvodnění reakce Spojených států jako falešné. Sankce jsou podle slov mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova „názorným příkladem nečestné konkurence“. Peskov dal zároveň najevo přesvědčení, že projekt bude dokončen. To je sice pravděpodobné, ale vůbec ne jisté vzhledem tomu, že předmětné sankce cílí na poskytovatele vysoce specializovaného vybavení, jehož je k pokládce potrubí zapotřebí.
Po Sněmovně reprezentantů schválil v úterý sankce proti firmám v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2 i Senát amerického Kongresu. Aby vstoupily v platnost, musí je ještě podepsat prezident Donald Trump. Ten už ujistil, že tak učiní, jakmile příslušný „zákon na ochranu evropské bezpečnosti“ dostane na stůl.
Ve zmíněném zákonu se uvádí, že vztahy s Evropou a Německem mají rozhodující význam pro národní bezpečnost Spojených států a že má být uděláno vše proti tomu, aby byly tyto vztahy oslabovány.
Ruské stížnosti na nově uvalované sankce představují oproti reakci na sankce Západu za násilný pokus o anexi Krymu otočku o 180 stupňů. V roce 2015 v reakci na omezení dovozu ruského zboží Kreml šířil záběry, na nichž buldozer údajně likvidoval západní sýry a další potraviny. Marketingoví experti nad jeho počínáním kroutili hlavou a poukazovali na možnou negativní reakci vesměs chudnoucího ruského obyvatelstva.
„Takové akce (sankce připravované Washingtonem) jsou bezprostředním porušením mezinárodního práva. Jsou názorným příkladem nečestné konkurence, šíření umělé dominance (USA) na evropských trzích a vnucování dražší a nekonkurenceschopné produkce – dražšího zemního plynu – evropským spotřebitelům,“ citoval TASS vyjádření Peskova. Opak je přitom pravdou. Případ sebevědomě vystupující Litvy přesně před rokem ukázal, že cena plynu od Gazpromu je nadsazená. Jakmile totiž v Litvě zakotvila první loď s konkurenčním zkapalněným plynem, nabídli Rusové o pětinu nižší ceny.
Kreml svou odlišnou rétoriku zvolil zjevně vzhledem k tomu, že diskutované sankce postihují západní firmy, čemuž odpovídá i rozpačité přijetí tohoto opatření v Evropě. Podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina „se takové jednání Spojených států nelíbí ani Moskvě, ani evropským metropolím; nelíbí se Berlínu ani Paříži“.
Peskov je přesvědčený, že americké sankce vybudování plynovodu Nord Stream 2 nezastaví. „Vycházíme z toho, že tento projekt bude dokončen,“ odpověděl na otázku, zda sankce mohou stavbu plynovodu zastavit.
