Povinnou doložku o mlčenlivosti musí podepsat každý redaktor i spolupracovník zpravodajské televize Russia Today. Ta je placená ruským státem a v několika jazykových mutacích po celém světě šíří hlavně informace, které odpovídají politice Kremlu. Mlčet o tom, co ve firmě viděli, musejí zaměstnanci ještě dvacet let poté, co z televize odejdou.

O závazku mlčenlivosti v Russia Today (RT) informoval ruský portál Znak.com. Z citací zmíněného dokumentu je patrné, jak moc si Kreml dává záležet, aby informace z Russia Today neutíkaly. Mlčenlivost totiž doložka definuje do nejmenších detailů.

Netýká se jen redaktorů a moderátorů, ale i kameramanů a dalších zaměstnanců. Nesmí vynášet nejen novinářské informace, ale ani nic o organizační struktuře či hospodaření RT.

Disciplína jako v armádě

Za „vynášení“ se považuje nejen rozhovor pro jiné médium nebo příspěvek na blogu, ale také komentář na sociálních sítích nebo korespondence „s třetí stranou“. Podle Znak.com se zaměstnanci podpisu závazku mlčet nemohou vyhnout.

Pokud ho poruší, hrozí jim pokuta až pět milionů rublů (v přepočtu zhruba 1,75 milionu korun). Za pozornost stojí i poznámka v doložce, podle které zaměstnanci mají povinnost obrátit se na bezpečnostní službu televize RT, pokud zjistí, že se někdo zvenku takovou důvěrnou informaci pokusil získat.

O tom, že ruská propagandistická média fungují jako svého druhu vojenské organizace, se ví už dlouho. Připustila to i šéfredaktorka Russia Today Margarita Simoňanová, když před časem prohlásila, že Rusko „potřebuje RT zhruba ze stejného důvodu, jako potřebuje ministerstvo obrany“.

Simoňanová vede také agenturu Sputnik, která je rovněž placená přímo ruským státem a šíří kremelské vidění světa, například pokud jde o konflikty v Sýrii či na východní Ukrajině.

Kdo mluví se Sputnikem

Sputnik má i svou českou pobočku, která v březnu pozvala veřejnost na debatu do Ruského střediska vědy a kultury při ruské ambasádě v Praze. Jako šéfka české pobočky tam byla představena Sofija Ovanesovová.

Ta podle webu ruského střediska na akci „vyzvala české novináře ke spolupráci“ se Sputnikem a omluvila se „za některé chyby, kterých se redakce dopustila v minulosti“.

Český Sputnik dříve rozšířil například fámu, že na protest proti vysvětlujícím tabulkám u pomníku maršála Koněva v Praze demonstrovalo přes 100 tisíc lidí – ve skutečnosti jich tam byla jen asi stovka.

Jindy Sputniku poskytl vyjádření také mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček, objevily se tam i dojmyčeských delegací z Ruskem okupovaného Krymu, kam zpravidla jezdí především zástupci KSČM a SPD. Za interview pro propagandistický portál čelila kritice končící ministryně průmyslu Marta Nováková.

Západ se rozpadá, vidí Rusové v televizi

Jak ruská média – především státem financované a státem kontrolované televize, které mají v Rusku největší dosah – pracují, ukázala i loňská analýza zpracovaná organizací BST (Black Sea Trust) ve spolupráci s Ukraine Crisis Media Center. Zjišťovala, jak kremelská média informují o Západu.

Část z nejsledovanějších televizních stanic v Rusku vlastní přímo vláda, další část státní společnost Gazprom a část podnikatel a Putinův přítel Jurij Kovalčuk.

Jak spočítali autoři analýzy, 22 procent negativních příspěvků z ruských médií vykresluje „hrůzy každodenního života“ v Evropě, tedy hlavně údajná bezpečnostní rizika.

Stejný podíl negativních zpráv upozorňuje na „hodnotový (morální) rozpad“ EU, další příspěvky pak informují o protestech v ulicích evropských měst, terorismu či uprchlické krizi.

Život v EU je ale často vykreslován jako nebezpečný jen na základě nevýznamných a lokálních kriminálních případů (třeba rodinná potyčka v provinčním italském městě) nebo dopravních komplikací kvůli sněhu (ovšem těch na vedlejších silnicích).

Srovnatelné nebo mnohem závažnější incidenty, které se stanou přímo v Rusku, naopak prokremelská média nezdůrazňují.

Jako příklad uvádějí autoři loňskou tragédii v Kemerovu. Když vyšla najevo bilance požáru, při kterém zemřelo přes 60 lidí, a kauzu ve velkém sledovala světová média, ta ruská provládní se věnovala narozeninám ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Občas se to nepovede…

Jakým způsobem dokáže Kreml svá média spolehlivě seřadit do jednotného šiku, ukázaly informacewhistleblowerů zevnitř státních médií. Podle nich si šéfové prokremelských kanálů chodí pravidelně každý týden „pro noty“ na schůzky s poradcem Vladimira Putina Alexejem Gromovem, označovaným také za hlavního ideologa Kremlu.

O schůzkách informoval ruský investigativní portál Projekt. Setkání prý bývají většinou ve čtvrtek a šéfové médií tam dostanou instrukce či „dobře míněné rady“, jak o o které události informovat, či o které raději neinformovat vůbec.

Přesto se ne vždy Kremlu podaří udržet na uzdě všechny novináře. Zmiňovaná televize Russia Today, která své zaměstnance nutí podle Znak.com podepisovat doložku mlčenlivosti, mohla v roce 2014 jen přihlížet tomu, jak v živém vysílání podala výpověď jedna z moderátorek americké verze RT.

Liz Wahlová tehdy v éteru přečetla krátké prohlášení, kde se distancovala od způsobu, jakým RT „natírá na růžovo“ ruskou okupaci Krymu, a zmínila, že její prarodiče utekli do USA z Maďarska právě před sovětskou invazí. Následně oznámila, že po skončení vysílání v televizi skončí.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org