Kreml ve své zprávě o čtvrtečním telefonickém rozhovoru francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a Vladimira Putina nezmínil Macronovu výzvu, aby Putin propustil svého kritika Alexeje Navalného z vězení.
„Prezident republiky vyzval k propuštění Alexeje Navalného rok po pokusu o atentát, jehož se stal Navalnyj obětí a to v souladu s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva,“ uvedl Macronův úřad v prohlášení. O události referuje web Themoscowtimes.com.
Elysejský palác i Kreml uvedly, že Macron a Putin jednali o bleskovém ovládnutí Afghánistánu Tálibánem, o snaze urovnat konflikt na východě Ukrajiny a o obnoveném napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
V ruskojazyčném ani anglickojazyčném sdělení Kremlu však není ani zmínka o Macronových prosbách ohledně Navalného nebo o naději francouzského prezidenta, že Rusko bude v nadcházejících parlamentních volbách dodržovat mezinárodní standardy.
Místo toho kremelský přepis končí dohodou lídrů o „udržování osobních kontaktů“.
Putin a další vysocí ruští představitelé mají dlouholetou tradici, kdy odmítají veřejně mluvit o kritikovi Kremlu jménem nebo umožnit jeho vystoupení ve státních médiích.
Čtvrteční opomenutí následuje po podobném rozporu mezi přepisy Kremlu a Bílého domu z prvních telefonických rozhovorů amerického prezidenta Joea Bidena s Putinem po jeho lednovém nástupu do funkce. Kreml tehdy vynechal Bidenovo znepokojení nad otrávením Navalného dne 20. srpna 2020.
V roce 2017 kremelské webové stránky rovněž upravily televizní výroky německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a změnily jeho zmínku o „anexi Krymu Ruskem“ na „Krym se stal součástí Ruska“.
Navalnyj, který si odpykává 2,5 roku ve vězení za stará obvinění z podvodu, která jsou podle něj vykonstruovaná, čelí teď novému obvinění z trestného činu „vytvoření neziskové organizace, která porušuje identitu a práva občanů“. Nová obvinění by mu mohla prodloužit trest až o další tři roky.
Jeho hnutí čelilo v posledních měsících sílícímu tlaku: soud postavil jeho politickou a aktivistickou síť mimo zákon jako „extremistickou“, zablokoval internetové stránky, jeho blízcí spojenci byli odsouzeni za „porušení koronárních omezení“ kvůli výzvám k účasti na protestech a jeho příznivce navštívila policie poté, co unikly jejich adresy.
