Okupace Ukrajiny neprobíhá podle původních ruských plánů. Ilustrační foto FOTO: Armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Inflace se v Rusku už vymkla kotrole, píše na ruském exilovém webu Echofm komentátor Maxim Kac. Ruská centrální banka před několika dny zvýšila základní úrokovou sazbu o dva body na 18 procent ve snaze rostoucí inflaci omezit. Odborníci shodně tvrdí, že na jedné straně centrální banka neměla na výběr a neměla jiné nástroje k boji s inflací. Jde stále o malé zvýšení, sazba může vzrůst na 20 nebo dokonce 22 procent. Jakékoli zvýšení klíčové sazby ale podle Kace stejně nepomůže a autor vysvětluje, proč tomu tak je.
„Válka způsobila zběsilý nárůst vládních výdajů. Z rozpočtu se utrácejí peníze na zásobování armády, na platy vojáků, na zbraně, na munici, na příděly, ponožky, tašky a další blbosti, které v normálním mírovém životě nikdo nepotřebuje. Peníze za všechny tyto věci přicházejí do ekonomiky a ti, kdo je dostali, vytvářejí poptávku po zboží a službách: po mléku, autech a zubním ošetření. Švadlena, která šije zimní kabát, elektrikář v továrně, která vyrábí rakety, a vdova po vojákovi, který padl ve válce. Čím více peněz tito lidé mají, tím vyšší je efektivní poptávka v ekonomice. Čím vyšší je poptávka, tím vyšší ceny, souvislost je velmi jednoduchá,“ popisuje komentátor důvod růstu cen.
V prvním roce války centrální banka ještě úspěšně zvládala růst cen manipulací s klíčovou sazbou. V jednu chvíli ji musela zvýšit až na 20 procent, což pomohlo. Za velmi vysoký úrok mnozí lidé své peníze do banky zase vrátili. Teď už to negunguje. První fáze války ještě Rusko fakticky nic nestála, protože se spotřebovávaly zbraně, které už existovaly, a nebylo třeba za ně nic platit. Totéž platí pro lidi. Samostatně nikdo nenabíral nové vojáky pro válku a invaze se účastnila aktivní armáda obsazená smluvními vojáky. Jejich platy byly poměrně rychle zvýšeny a byli odškodněni za úmrtí a zranění, ale už tam byli. „Nebyly jim vyplaceny dva miliony za podpis smlouvy, nemuseli být vybaveni a vycvičeni od nuly.“ „Původní“ lidé a zbraně ale už došli.
„Ale válka pokračuje a najednou se v jejím průběhu ukáže, že vybavení, které bylo podmíněně zdarma k dispozici vojenským jednotkám, došlo. Že nyní je třeba vyzvednout vybavení ze skladů. Ano, zpočátku to budou ty nejlepší kopie, ale jejich uchování stále stojí peníze. A pokud tank, který byl zasažen v květnu, stojí už několik milionů rublů vynaložených na jeho uvedení do stavu bojové pohotovosti, těchto několik milionů rublů se posílá do ekonomiky. Současně se ukazuje, že lidé už nejsou svobodní, že tito dobrovolníci, z nichž byl v létě dvaadvacátého roku vytvořen Třetí armádní sbor, by měli dostat peníze okamžitě na ruku, že by měli být vyvedeni z vesnic, statků, osad městského typu a dopraveni na cvičiště u Moskvy, kde by měli být udržováni a cvičeni. Tady bije do očí paradox: opilý padesátiletý skladník zeleniny s hromadou nemocí stojí armádu mnohonásobně víc než zkušený výsadkář, který se zúčastnil prvních dnů a týdnů invaze.“
Náklady na tank, který bylo třeba renovovat a vozit kvůli tomu přes půl země, nečiní několik milionů, ale několik desítek milionů. Rakety nashromážděné za 40 let taky došly. Podražila pracovní síla. „Inženýr, který před válkou obsluhoval rakety, stál 40 tisíc měsíčně. Teď musíte hledat takové specialisty za 200 tisíc, a pak se ukáže, že všichni ti, kteří byli ochotni jít do války za velký plat, už do války šli, že jenom hodně platit nestačí,“ poznamenává Maxim Kac.
Když se loni počítaly peníze na válku, stál nábor celého střeleckého oddílu tolik, co nyní jeden voják. Tak intenzivní pumpování dalších rublů do ekonomiky vede k prudkému nárůstu inflace. Ekonomické orgány to vědí, ale nemohou s tím nic dělat, protože za méně peněz lidi neseženou.
„Nákladová spirála se roztáčí sama. Kabát ušitý švadlenou z Ivanova s platem 25 tisíc rublů měsíčně a kabát ušitý švadlenou s platem 100 tisíc rublů měsíčně jsou dva různé kabáty, a to je jen polovina problému. Vždyť manžela té švadleny, která nosí domů 100 tisíc, už je mnohem těžší zlákat představou, že bude riskovat hlavu na frontě za 200… Peníze v dnešní ruské ekonomice se neberou z bankovních úvěrů. Pumpují se z rozpočtu a budou se pumpovat ve stále větším množství. Je naivní se domnívat, že lidé, kteří žijí od výplaty k výplatě, sedí na dluh a počítají každou kopějku, změní za nových podmínek své chování. Že poté, co takoví lidé dostanou pětinásobek platu v továrně, prémii za podpis smlouvy nebo výplatu za zemřelého příbuzného, si ji odnesou rovnou do banky s jakýmkoli úrokem.“
Peníze se najednou dostaly k lidem, kteří je předtím neměli. Pokud někdo dvacet let vyhledával slevy a teď si může nakoupit, si nepůjde peníze uložit, ale co nejrychleji je utratí. To prudce zvyšuje inflaci, vytváří tlak na měnový kurz, nutí k ještě větším výdajům na válku, protože je třeba inflaci dohnat.
„Zběsilé ruské vedení může vyhrožovat nekonečnou válkou, obsazením Prahy a porážkou Washingtonu, ale nejrozumnější část ruské vlády, ekonomický blok, je pevně svázána s realitou a trápí ji jednoduchá otázka: kde na to všechno vzít peníze?… Přijdou ruské úřady k rozumu a ukončí válku? Ne, takhle to nefunguje, prostě přijde doba dalších nepopulárních rozhodnutí. Přijde doba hyperinflace a rychlého poklesu životní úrovně a lidi bude třeba odněkud vzít, protože za peníze si je už nekoupí. Neexistuje žádné nepolitické řešení tohoto problému, nikdo neřekne: ‚No, zabili jsme 200 tisíc lidí a dost.‘ Červené linie ruského vedení neprobíhají přes inflaci. Putin nevystoupí a neřekne: ‚Tak inflace je 20 procent, k čemu to je? Budeme muset uzavřít mír.’“
Podle Maxima Kace je pravděpodobné, že přijdou změny a že mohou být nečekané.
Osmatřicetiletý Maxim Kac strávil dětství v Izraeli, v sedmnácti letech se ale vrátil do Ruska. V roce 2007 se stal ruským šampionem v pokeru, následně pracoval v týmu opozičního vůdce Alexeje Navalného, zapojoval se do dění v ruské opozici a rovněž studoval ve Velké Británii. Na začátku roku 2022 odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a odjel ze země. Soud v Moskvě ho v nepřítomnosti poslal poslal na osm let do vězení za šíření videa o masakru spáchaném ruskou armádou v Buči.
