Televize Prima odvysílala minulý týden reportáž o křesťanských uprchlících z Iráku, kteří dostali azyl v České republice a byli ubytováni v Jihlavě. Jedná se o pár rodin. V reportáži přetlumočili vyjádření jednoho z nich, v němž dal najevo jakousi nespokojenost s bydlením, které jim bylo nabídnuto. „Nejdůležitější pro mě je vhodné bydlení. A pokud budu bydlet v nějakém kravíně, který je znovu přemalován, tak takové věci nebudu v žádném případě akceptovat a vrátím se do Iráku,“ prohlásil.
Mluvčí nadace Generace 21, která azyl pro Iráčany vyjednala, tvrdí, že na Primě uprchlíkova slova zkreslili a že ve skutečnosti řekl: „Doufám jen, že dostaneme vhodné bydlení. Zbytek věcí se postupně zabezpečí, protože jsme sem nepřijeli jíst a odpočívat, ale pracovat. Moji synové jsou zruční lidé, kteří se dokážou postarat o potřeby svých rodin. Pokud by nám ale bylo nabídnuto nevhodné místo na žití, pracovat bychom nemohli.“
Dotyčný se nato za svá slova omluvil: „Rád bych kompletně odvolal své vyjádření ke kvalitě ubytování. Moje žena je nemocná, cestou do ČR měla zdravotní potíže, zranila se pádem na eskalátoru na letišti a velmi špatně chodí. Spouštěčem celé věci byl fakt, že nabízený byt se nacházel v patře bez výtahu… V situaci, v níž jsme, kdy hledáme nový život v nové zemi, jsem neudržel nervy na uzdě. Omlouvám se a prosím, aby mé předchozí vyjádření nebylo bráno v potaz, protože můj skutečný postoj je zcela jiný – jsem vděčný, že nás Česká republika přijala a že se Nadační fond Generace 21 stará o naši budoucnost.“
A já teď nevím: omlouval se za tu první, nebo za tu druhou verzi? A vznikla chyba v překladu? Na Primě tvrdí, že jim překládal soudní překladatel, podle jména Arab.
[ctete]47315[/ctete]
Člověk zvyklý pracovat s texty se stěží zbaví dojmu, že ho tu někdo tahá za nohu. Druhá verze vypadá jako učesaná podoba té první, na níž pracovala zkušená ruka obratného stylistického kadeřníka s právní praxí. Nešťastník se ovšem omlouval za to, co opravdu řekl (taky to mu někdo nakadeřil). Copak to asi bylo? V debatě na Primě o tom celém pak hovořili ministr zahraničí Zaorálek a předseda TOP 09 Kalousek, s tím, že představy uprchlíků o Evropě jsou leckdy nadsazené. A panuje tady spousta iluzí.
Kdybych měl formulovat své stanovisko jako občan České republiky, znělo by: My vás tu sice zrovna nijak zvlášť moc nepotřebujeme, ale to nevadí. Uznáváme, že jste v zoufalé situaci a rádi vám v rámci našich možností (které ani náhodou neodpovídají tomu, na co jste se dívávali v televizi v různých barvotiskových alpských seriálech německé provenience) pomůžeme. Je to naše povinnost. Pokud vám to ovšem nebude stačit, umožníme vám samozřejmě návrat domů.
[ctete]47064[/ctete]
Věc je o to nešťastnější, že dotyčnému uprchlíkovi asi opravdu ujely nervy, bohužel před televizní kamerou, a na druhé straně, že takové výroky nejsou úplně ojedinělé. Nynější uprchlická hysterie v ČR působí jako obludná lupa, v níž se taková ujetí nafukují. Starají se o to xenofobové i sluníčkáři rukou společnou a nerozdílnou.
Harmonické soužití přesídlenců s domácími je možné, ale bude vyžadovat dlouhou dobu a nejsou vyloučeny různé peripetie. Bude to náročná zkouška a není vyloučeno, že nenávist, která se během ní v české společnosti nashromáždí, ji nakonec roztrhá na cucky.
Poznámka vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.
