Ministr životního prostředí Richard Brabec cedí krev, pot a slzy, jak slíbil po svém zvolení místopředsedou hnutí ANO. Za Agrofert. Nejenže z jeho ministerstva proudí stomilionové dotace do Babišových chemiček, ale jeho resort nově čtrnáctinásobně snížil pokutu za znečištění ovzduší továrně Precheza, rovněž spadající do mamutího holdingu.
Zasloužený Brabcův postup
Nenápadný ministr Brabec si povýšení do vedení hnutí ANO nepochybně zaslouží. Nejenže je naprosto loajální, ale spolehlivě ve svém resortu ošetřuje penězovody z domácích i evropských dotací do podniků vlastněných vůdcem hnutí. „Bude krev, pot, slzy a já je budu cedit s radostí,“ uvedl bezprostředně po vyhlášení výsledků hlasování na únorovém sněmu. Nemluvil do větru.
[ctete]107354[/ctete]
Hospodářské noviny přinesly zprávu (15. 3. 2017), že ministerstvo životního prostředí razantně snížilo pokutu chemickému podniku Precheza v Přerově za únik oxidu siřičitého do ovzduší. Okamžitě, pokolikáté už, se vynořil problém nekonečného konfliktu zájmů.
Stalo se tak koncem října 2014, kdy byla koncentrace tohoto jedovatého plynu ve městě překročena 36násobně. Zdravotní limit činí 350 mikrogramů na metr krychlový, zatímco v noci z 28. na 29. října naměřila stanice Českého hydrometeorologického ústavu alarmující koncentraci 12 687 mikrogramů. „Pokud se v té době někdo pohyboval venku, mohla mu taková koncentrace způsobit nevolnosti či podráždění sliznice,“ uvedl tehdy Pavel Juliš, vedoucí odboru stavebního úřadu a životního prostředí přerovského magistrátu.
Za původce bezprecedentního otrávení vzduchu byl označen podnik Precheza, který mimo jiné vyrábí kyselinu sírovou. Nebezpečný plyn unikl v době, kdy továrna po technologické odstávce výrobu kyseliny znovu rozjížděla.
Rekordní pokuta sedm milionů
Následky havárie poté ve správním řízení řešila Česká inspekce životního prostředí, která v únoru 2015 oznámila, že Babišově chemičce vyměřila rekordní pokutu 7 milionů korun. Precheza se odvolala a oblastní pracoviště Brabcova ministerstva v Olomouci nedávno rozhodlo o snížení pokuty na pouhých 500 tisíc korun. Agrofert tak ušetří 6,5 milionu a zaplatí čtrnáctkrát méně, než činil původní verdikt.
Zástupci ministerstva tvrdí, že snížení sankcí se děje i v jiných případech, a rozhodli tak proto, že údajně bylo prokázáno pouze jedno pochybení ze čtyř, které shledala ve svých závěrech inspekce.
Ministr Brabec se brání, že v odvolacím řízení nerozhodl on, ale „autonomní“ olomoucký orgán. Problém však spočívá v tom, že dokud bude existovat zjevný konflikt zájmů, kdy resort v rukou hnutí ANO rozhoduje o sankcích pro Babišovy podniky, nikdy se nemůže ubránit podezření z neobjektivity.
Brabec si už osvojil manýry svého šéfa, který veškerá pochybení či podezřelé transakce alibisticky hází na své podřízené v resortu či holdingu. Podle ministra financí jedná zcela „autonomně“ finanční správa, která se brání vyšetřovat podezření z jeho daňových úniků. Babiš prý nevěděl o udavačském webu jako biči na hospodské při rozjezdu EET, ačkoli se o něm dva měsíce předtím psalo v médiích. Nezávisle na něm prý jedná i Celní správa, která „shodou okolností“ zaměstnala bývalého ředitele ÚOOZ a jeho spojence Roberta Šlachtu a další dezertéry z policie.
A když se provalí blamáž s Babišem podepsaným chybně vyplněným majetkovým přiznáním, kde nesedí příjmy o 26 milionů korun, přehodí problém na „chudinku účetní“, která je prý vyplňovala poprvé. Mimochodem, jak důvěřovat jakýmkoli předkládaným číslům a statistikám ministra financí, když pro něj pracují takto nekompetentní lidé?
Prudký růst dotací pro Agrofert
Brabcovy výmluvy nemají žádnou validitu. Jsou stejně nevěrohodné, jako když se brání, že nerozhoduje o výši přidělovaných stomilionových dotací pro Agrofert. Ve skutečnosti nese za dění v resortu plnou politickou odpovědnost. Zvláště když výše domácích a evropských dotací pro Agrofert jen za první rok působení hnutí ANO ve vládě skokově vzrostla o 50 procent, z jedné miliardy na 1,5 miliardy korun.
Mezi největší odběratele dotací z Babišova holdingu patří chemičky Lovochemie, Deza a Synthesia, které každý rok dostávají stovky milionů korun. Příkladem je největší tuzemský výrobce dehtu a benzolu Deza, která za dva roky Babišova ministrování obdržela 236 milionů na „ekologizaci provozu“. V době před vstupem šéfa vládní strany ANO do politiky dotační příjmy Dezy dosahovaly pouhých 20 milionů korun za rok. Prudké zvýšení nastalo v březnu roku 2014, kdy ministerstvo životního prostředí, vedené Babišovým spolustraníkem Richardem Brabcem, rozhodlo o poskytnutí zmíněné čtvrtmiliardové dotace.
Zdravý rozum nezvítězil
Pochybnosti o Brabcově nástupu na post ministra životního prostředí panovaly už od samého počátku. Redaktor Mladé fronty DNES Vladimír Ševela v deníku, který již tehdy změnil majitele, napsal (30. 12. 2013): „Pokud na poslední chvíli nezvítězí zdravý rozum, ministrem životního prostředí se stane Richard Brabec, muž z Agrofertu, bývalý ředitel a současný předseda dozorčí rady jedné z dalších Babišových chemiček, lovosické Lovochemie, která bere třetí místo v antisoutěži o vypouštění látek ničících živočichy a rostliny v řekách.“
Andrej Babiš krátce poté kritiky rázně odrazil. Využil k tomu památné tiskové konference po podpisu koaliční smlouvy začátkem následujícího roku, kterou zaměnil za marketingovou akci Agrofertu. Za spoluúčasti špiček ČSSD a KDU-ČSL odprezentoval, co dobrého Agrofert pro zlepšení životního prostředí vykonal. Koaliční partneři tehdy Babišovi posloužili jako nedůstojná stafáž a předznamenali tak počátek nové éry, kdy byly zájmy Agrofertu denně poměřovány s výkonem vlády.
[ctete]62752[/ctete]
Babiš na této tiskové konferenci Brabcův výběr hájil. „Já jsem překvapen, že vlastně už dopředu se tady inscenuje nějaký scénář, kde by pan Brabec měl tuhle pozici zneužívat. A rozhodně to jako odmítáme.“ Tím diskusi o jeho jmenování utnul. A Ševela o měsíc později v jeho deníku skončil.
Co dodat k dramatickému snížení pokuty pro Prechezu? „To se nám to hoduje, když máme na správných místech správné lidi,“ jak by parafrázoval feldkurát Katz z Haškova Švejka. A měl by pravdu.