Z řešení krize okolo koronaviru si dělá Andrej Babiš svoji one man show. Bohužel jsme nuceni sledovat jeho kampaň vystavěnou na pandemii. Před kamery donekonečna každý den, celý den tlačí sebe a dva své nejvěrnější – ministry Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou. Proč o koronaviru informuje ministryně financí a pán, který řídí dopravu a průmysl, to ví jen Babiš. Jiný důvod než kampaň asi těžko najdeme.

A přitom to mělo být už dávno jinak. Už před několika týdny měl být ustanoven Ústřední krizový štáb. Osmnáctičlenný sbor odborníků, kteří jsou na krizové situace školeni a dlouhodobě připravováni, by řídil krizi a navrhovali postupy řešení. Jeho zřízení několikrát navrhoval Jan Hamáček i Jana Maláčová. Babiš to ale vždy zarazil.

Krizi a její řešení by totiž řídili odborníci, které by před kamerami podle pravidel zastupoval Jan Hamáček. Babiš by tedy přišel o svoji roli řešitele krize. Přitom krizový štáb mají města i kraje, jen Česká republika nemá krizový štáb. Má Babiše. Nic na této situaci nemění ani Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví, kterého se Babiš rozhodl zviditelnit a dát mu více prostoru. Sebe ale vytlačit samozřejmě nenechá.

Krizi tedy neřídí odborníci, kterých je to práce, ale ústřední uzenář. A podle toho to také vypadá. Nic proti uzenářům. V řešení krize okolo koronaviru panuje naprostý zmatek. Nejasná a překotná nařízení, která vláda mění každým dnem, a například nařízení, že mají být obchody zavřené, vydala ve tři hodiny ráno. Tedy pár hodin před otevíračkou. Stejný postup a nejistota ze strany vlády panuje okolo (ne)karantény. Babiš a jeho vláda nejsou schopni plánovat opatření. Nevědí, co mají dělat.

Zcela skandální je potom situace okolo ochranných prostředků. Velitel v boji proti koronaviru Babiš není schopný sehnat roušky pro zdravotníky a lékárníky, natož pro běžné občany. Asolutním vrcholem je, že si Babiš mezi záležitosti okolo koronaviru nenápadně zařadil na jednání vlády opatření, které by snížilo riziko, že bude mít problémy se svým střetem zájmů. Šílené. Děsivé. A především nechutné.

A aby toho nebylo málo, začal si Babiš vybírat novináře, kteří na tiskovky okolo koronaviru mohou a kteří tam nemohou – aby mu náhodou nepoložili otázku, kterou nechce. Na nic takového samozřejmě nemá právo. O to víc v současné situaci, kdy stát a občané potřebují maximum informací.