V Íránu probíhají po celé zemi protirežimní protesty. Tamní bezpečnostní složky se aktuálně zaměřily na ženy. Konkrétně jsou jejich terčem ženské tváře, hrudníky a genitálie, do kterých střílí. Rozhovory s tamními zdravotníky se svědectvím těchto činů přinesl server The Guardian.
Lékaři a zdravotní sestry ošetřují demonstranty v Íránu tajně, aby se vyhnuli zatčení. The Guardian hovořil pod podmínkou zachování anonymity s 10 zdravotníky. Ti varovali před závažností zranění, která by mohla zanechat stovkám mladých Íránců trvalé následky. Střelné rány do očí žen, mužů i dětí jsou podle nich běžné. Muži ve většině případů přicházejí s broky v nohách, hýždích a zádech. Ženy trpí ovšem odlišnými zraněními.
Lékař z města Karaj poblíž Teheránu řekl, že bezpečnostní síly „střílejí do tváří a intimních částí těl žen, protože mají komplex méněcennosti. A chtějí se zbavit svých sexuálních komplexů tím, že budou těmto mladým lidem ubližovat.“ Jiný lékař z centrální provincie Isfahán zase uvedl, že se podle něj íránské složky zaměřují na muže a ženy různými způsoby, protože „chtějí ženám zničit jejich krásu“.
„Léčil jsem ženu ve věku kolem dvaceti let, která byla střelena do genitálií dvěma kulkami. Deset dalších kulek zasáhlo vnitřní stranu stehen, ty šly odstranit snadno, ale ty dvě pelety představovaly problém, protože byly zaklíněny mezi močovou trubicí a vaginálním otvorem,“ popsal lékař svou zkušenost. „Hrozilo vážné riziko vaginální infekce, tak jsem ji požádal, aby zašla ke spolehlivému gynekologovi. Řekla mi, že když protestovala, objevila se kolem ní skupina asi deseti bezpečnostních agentů, kteří ji postřelili do genitálií a stehen,“ pokračoval.
Lékařka z Mazandaranu v rozhovoru promluvila o své zkušenosti, kdy odstraňovala kulky za tmy, aby nebyla odhalena. „Ženy se tak stydí jít do nemocnice, že se mnoho z nich léčí doma, a to je velmi nebezpečné,“ řekla.
Někteří z dalších lékařů obvinili bezpečnostní složky, včetně obávané prorežimní milice Basij, z ignorování způsobů vypořádávání se s nepokoji. Ministerstvo zahraničních věcí se přes četnost dotazů doposud k obviněním vzneseným zdravotníky nevyjádřilo.
Aktivisté tvrdí, že brutální násilí na základě pohlaví není žádným překvapením vzhledem k misogynní vládě íránských ajatolláhů, kteří se dostali k moci po revoluci roku 1979. Hrubá síla, zejména proti ženám, je pro ně typická.
Teherán opakovaně obviňuje zahraniční nepřátele z nepokojů, označuje je za teroristy, kteří měli zabít desítky příslušníků íránských bezpečnostních sil. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva to ovšem rozporuje. Ve svém prohlášení uvedl, že při protestech bylo doposud zabito přes 300 lidí včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva přijala rezoluci o vytvoření vyšetřovací mise pro přezkoumání údajného porušování lidských práv. Je ovšem velmi nepravděpodobné, že by se vyšetřovatelům podařilo dostat do země.
Součástí zastrašovacích kroků Teheránu bylo i vyhrožování lékařům, kteří ošetřují zraněné. Když v říjnu stovky zdravotníků protestovaly před lékařskou radou Íránu, příslušníci bezpečnostních složek do nich z blízkosti stříleli. Jeden z chirurgů řekl, že ošetřil vážná zranění nejméně pěti demonstrantů. „Jeden ze zraněných, které jsem ošetřoval, ani neprotestoval. Pouze přihlížel. Střílejí naslepo do každého, kdo není jedním z nich,“ popsal.