Ukrajinští vojáci, ilustrační foto FOTO: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny / se souhlasem
Ukrajinský tisk zveřejnil informace o ztrátách vojáků bojujících od října loňského roku na ukrajinském předmostí u vesnice Krynky v Chersonské oblasti. S odvoláním na informace získané od policie uvedl, že se pohřešuje 788 ukrajinských vojáků. Dalších 262 prokazatelně padlo a bylo pohřbeno.
Bezmála osm set příslušníků ukrajinské námořní pěchoty a pozemní obrany od října do konce června zmizelo beze stopy během krvavých bojů na ukrajinském předmostí u vesnice Krynky na levém břehu řeky Dněpr, informoval ukrajinský investigativní web Slidstvo s odvoláním na informace o pohřešovaných, které získal od ukrajinské policie.
Web rovněž cituje svědectví některých vojáků, kteří se bojů osobně zúčastnili. Přestože podle ukrajinské armády boje v této oblasti nadále pokračují, ze samotných Krynek, které neutuchající ruské ostřelování a bombardování de facto srovnalo se zemí, se Ukrajinci podle všeho stáhli a nadále zřejmě hájí některé ostrovy přiléhající k levému břehu.
To potvrzuje i aktuální situace na mapě bojových operací Deep State Map, která Krynky již delší čas označuje jako území kontrolované ruskou armádou a přilehlé oblasti u řeky řadí do šedé zóny.
Podle svědectví vojáků, kteří v Krynkách bojovali, byla jejich počáteční pozice poměrně nadějná, obzvláště během zimního období však začala být extrémně náročná. Vesnice byla postupně srovnána se zemí pomocí artilerie a klouzavých pum a pro vojáky, kteří byli v oblasti nadále vysazováni, představovala cesta do Krynek často jednosměrnou jízdenku (přestože autoři našli i vojáky, kteří v Krynkách strávili i tři turnusy, nebo tam bojovali bez přestávky i dva měsíce).
Rusové na Ukrajince útočili ze tří stran, a to s využitím všech dostupných prostředků, včetně chemických zbraní. Ty se měly stát osudnými i vojenskému lékaři, který mariňáky ošetřoval přímo na místě a kterému se v bojových podmínkách dařilo stabilizovat řadu vojáků natolik, že i po amputacích dokázali čekat deset dní na evakuaci. Situaci obránců Krynek dobře ilustruje fakt, že tyto zraněné prostě dřív nikdo vyzvednout nedokázal.
Z vyjádření vojáků, ale i z předchozích zpráv vojenských pozorovatelů a z četných záběrů zveřejněných na sociálních sítích vyplývá, že ukrajinské jednotky trpěly vedle ruských útoků na jejich pozice především vinou extrémně obtížného a riskantního zásobování přes Dněpr.
To se odehrávalo prostřednictvím člunů z druhého břehu kontrolovaného Ukrajinci. Jejich lodě ale čelily častým útokům ruských dronů, artilerie i vojenských člunů, takže vojáci utrpěli značné ztráty mnohdy již během přepravy či evakuace. O neuvěřitelně náročné logistice informoval ostatně i deník FORUM 24.
Ztráty se však nevyhýbaly ani Rusům, kteří se poté, co opadla prvotní panika z úspěšného ukrajinského vylodění, snažili ze všech sil Ukrajince vytlačit. Přitom ale sami zhusta padali za oběť ukrajinským dronům. Ukrajinští operátoři bezpilotních zbraní se zaměřovali na veškerou ruskou techniku i pěchotu, která do oblasti mířila, takže do oblasti bojů mnohdy dorazil jen zlomek ruských sil, z něhož se často většina nevrátila. Rusové navíc museli značnou část jednotek držet v oblasti, aby se Ukrajincům nepodařilo předmostí dále rozšiřovat.
