Ukrajinský tisk zveřejnil informace o ztrátách vojáků bojujících od října loňského roku na ukrajinském předmostí u vesnice Krynky v Chersonské oblasti. S odvoláním na informace získané od policie uvedl, že se pohřešuje 788 ukrajinských vojáků. Dalších 262 prokazatelně padlo a bylo pohřbeno.

Bezmála osm set příslušníků ukrajinské námořní pěchoty a pozemní obrany od října do konce června zmizelo beze stopy během krvavých bojů na ukrajinském předmostí u vesnice Krynky na levém břehu řeky Dněpr, informoval ukrajinský investigativní web Slidstvo s odvoláním na informace o pohřešovaných, které získal od ukrajinské policie.

Web rovněž cituje svědectví některých vojáků, kteří se bojů osobně zúčastnili. Přestože podle ukrajinské armády boje v této oblasti nadále pokračují, ze samotných Krynek, které neutuchající ruské ostřelování a bombardování de facto srovnalo se zemí, se Ukrajinci podle všeho stáhli a nadále zřejmě hájí některé ostrovy přiléhající k levému břehu.

To potvrzuje i aktuální situace na mapě bojových operací Deep State Map, která Krynky již delší čas označuje jako území kontrolované ruskou armádou a přilehlé oblasti u řeky řadí do šedé zóny.

Podle svědectví vojáků, kteří v Krynkách bojovali, byla jejich počáteční pozice poměrně nadějná, obzvláště během zimního období však začala být extrémně náročná. Vesnice byla postupně srovnána se zemí pomocí artilerie a klouzavých pum a pro vojáky, kteří byli v oblasti nadále vysazováni, představovala cesta do Krynek často jednosměrnou jízdenku (přestože autoři našli i vojáky, kteří v Krynkách strávili i tři turnusy, nebo tam bojovali bez přestávky i dva měsíce).

Rusové na Ukrajince útočili ze tří stran, a to s využitím všech dostupných prostředků, včetně chemických zbraní. Ty se měly stát osudnými i vojenskému lékaři, který mariňáky ošetřoval přímo na místě a kterému se v bojových podmínkách dařilo stabilizovat řadu vojáků natolik, že i po amputacích dokázali čekat deset dní na evakuaci. Situaci obránců Krynek dobře ilustruje fakt, že tyto zraněné prostě dřív nikdo vyzvednout nedokázal.

Dále čtěte

Nevýslovně kruté boje Ukrajinců za Dněprem. Důstojník vysvětlil, proč je nestáhnou

Již déle než půl roku udržují jednotky ukrajinské námořní pěchoty předmostí na Rusy okupovaném levém břehu řeky Dněpr v Chersonské…

Z vyjádření vojáků, ale i z předchozích zpráv vojenských pozorovatelů a z četných záběrů zveřejněných na sociálních sítích vyplývá, že ukrajinské jednotky trpěly vedle ruských útoků na jejich pozice především vinou extrémně obtížného a riskantního zásobování přes Dněpr.

To se odehrávalo prostřednictvím člunů z druhého břehu kontrolovaného Ukrajinci. Jejich lodě ale čelily častým útokům ruských dronů, artilerie i vojenských člunů, takže vojáci utrpěli značné ztráty mnohdy již během přepravy či evakuace. O neuvěřitelně náročné logistice informoval ostatně i deník FORUM 24.

Ztráty se však nevyhýbaly ani Rusům, kteří se poté, co opadla prvotní panika z úspěšného ukrajinského vylodění, snažili ze všech sil Ukrajince vytlačit. Přitom ale sami zhusta padali za oběť ukrajinským dronům. Ukrajinští operátoři bezpilotních zbraní se zaměřovali na veškerou ruskou techniku i pěchotu, která do oblasti mířila, takže do oblasti bojů mnohdy dorazil jen zlomek ruských sil, z něhož se často většina nevrátila. Rusové navíc museli značnou část jednotek držet v oblasti, aby se Ukrajincům nepodařilo předmostí dále rozšiřovat.