Tentokrát v Petrohradu.

Co je to za zrůdy, které si libují v lidském umírání, v lidském neštěstí?

Lhostejno kde – v Izraeli, jinde na Středním východě, v Evropě, v zámoří. Všemi kontinenty vede bojová linie. Na jedné její straně normální lidé, kteří si přejí normálně žít. Na druhé straně terorističtí zabijáci vyznávající kult smrti a nenávisti, služebníci ďábla libující si v utrpení kohokoli.

Jaký to má všechno smysl? Můžeme o tom donekonečna teoretizovat, odborníci mohou, jak chtějí, analyzovat, ale obyčejný člověk zvrácené chování teroristů stejně nepochopí. Tyto vrahy chápat ovšem netřeba, neboť si zaslouží jediné – likvidaci.

Jak pošetile se ve světle útoku na petrohradské metro jeví vláčení po soudech jednoho izraelského vojáka, který zlikvidoval vraha, jemuž se nepodařilo vražedný atak dokonat. Co by postižení a pozůstalí v Petrohradu dali za to, kdyby atentátníka před činem někdo nemilosrdně odstranil!

A jako pošetilá se jeví ve světle téhož útoku kritika izraelské bezpečnostní bariéry, která zásadním způsobem omezila vražedné působení arabských teroristů na izraelském teritoriu uvnitř linie příměří z roku 1949 a zachránila bezpočet životů.

Ze všech stran slyšíme, že je nutné v boji proti terorismu spojit síly. Říká to kdekdo na všech světa stranách: Íránci, Erdogan, Sisi v Egyptě, politici na Západě, vládce Kremlu. Říká to, s vědomím toho, že dobře ví, o čem mluví, také izraelský premiér Netanjahu. Jsou ale všichni z těch, kdo vyzývají k jednotě, ochotni spojit se v boji proti terorismu také s Izraelem? A jak máme mnohým z těch, kdo proklamují výzvy k jednotě věřit, že tento boj myslí upřímně, když všemožně sponzorují teroristické organizace (Írán) nebo soustavně plísní Izrael za každou protiteroristickou odvetnou operaci (Turecko)? A jak máme věřit Putinovi, který sice nevystupuje proti Izraeli, ale současně podporuje syrský režim nepřátelský vůči Izraeli a udržuje přátelské vztahy s Teheránem, sponzorujícím protiizraelské teroristické organizace?

Do Petrohradu se sluší poslat vyjádření hluboké soustrasti a účasti. Tváří v tvář této tragédii si ale znovu uvědomujeme, že Hitlera se podařilo porazit a nacismus zničit jednotným úsilím Spojenců. Pokud jde o současnou hrozbu č. 1 – mezinárodní terorismus, nejsme něčeho takového v našem prapodivném světě svědky ani náhodou.