ANALÝZA / Západní analytici věří, že pokud má Ukrajina vyhrát válku a porazit Rusko, stane se tak na Krymu, o kterém ruský prezident Vladimir Putin mluví jako o ruské „nepotopitelné letadlové lodi“. V posledních měsících ukrajinské ozbrojené složky úspěšně útočí na vybavení na nelegálně anektovaném poloostrově, aby narušily logistiku a obranu Rusů.

Pravděpodobně si tak připravují půdu pro americké letouny F-16, jejichž dodávky od západních spojenců se blíží. „Rusové mají na poloostrově relativně omezený manévrovací prostor. Putin může politicky i vojensky hodně ztratit. Pokud tedy může mít omezený počet stíhaček skutečný vliv, pak právě zde,“ popsal pro web Business Insider Frederik Mertens, analytik Haagského centra pro strategická studia.

Krym je klíčem ke všemu. Někteří experti mluví o tom, že pokud by Ukrajina mířila k získání Krymu zpět pod svoji kontrolu, mohl by Putin sáhnout k použití jaderných zbraní. Pro Rusy je Krym zásadní z hned několika faktorů. Součástí Ruského impéria byl od 18. století, kdy ho Kateřina II. Veliká získala po vítězství nad Osmanskou říší. Historický vztah posiluje ruskou národní identitu.

Stejně zásadní je ale i pro Vladimira Putina, jehož podpora v roce 2008 zaznamenala podle nezávislé ruské agentury Levada Center pokles. Nepříznivý trend domácí podpory ruského prezidenta a jeho kroků zvrátila až nelegální anexe poloostrova. V Rusku byla vnímána jako akt národní hrdosti a obnovení historické spravedlnosti. Vladimir ukázal, že jeho Rusko je schopno hájit své zájmy a ochránit etnické Rusy v zahraničí.

Ekonomické zájmy, kulturní a etnické vazby, geopolitický vliv, strategická pozice v Černém moři a velitelství Černomořské flotily v Sevastopolu. Další důvody, proč je Krym pro Putina největší zahraničněpolitickou trofejí. Právě Krym by se ale měl stát v následujících měsících hlavním těžištěm konfliktu.

Rusko bez Krymu nebude Ruskem

Rusko bez Krymu by podle Putina zřejmě nebylo Ruskem, historická křivda by se vrátila do hlav obyvatel největší země světa. To samé ale platí i na druhé straně konfliktu. „Ukrajinu si bez Krymu nedokážeme představit. A dokud je Krym pod ruskou okupací, znamená to jediné: válka ještě neskončila,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v jednom z rozhovorů pro americkou televizi CNN.

Ukrajina dlouhodobě označuje za svůj jediný cíl osvobození všech Ruskem okupovaných území – včetně Krymu. Návrat k hranicím po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se ale nyní zdá až nemyslitelný. Rusko stále okupuje více než 18 procent ukrajinského území a na frontě má iniciativu.

Udržet Krym ale může být pro Rusko stále těžší díky akcím Kyjeva. Ten své útoky zaměřuje na protivzdušnou obranu, logistiku, která je zásadní pro zásobování ruských vojsk na jihu Ukrajiny i na samotném poloostrově.

Britský stratég Lawrence Freedman pro The Economist už dříve prohlásil, že Krym je pro Rusko slabým místem – má tam příliš mnoho věcí, které musí bránit, takže je to „nejlepší způsob, jak může Ukrajina vyvinout na Putina skutečný tlak, aby si v budoucnu vymohla ústupky“. Poloostrov je podle dalšího experta, bývalého poradce německého ministerstva obrany Nica Langeho, „nejdůležitějším ruským aktivem, ale je také velmi zranitelný“.

Rusko bez očí na Ukrajině

Zatím k poslednímu úspěšnému útoku došlo před pár dny, kdy Ukrajina zasáhla Středisko dálkového vesmírného spojení u vesnice Vityne poblíž města Jevpatorija. Ve středisku byly podle vojenského experta Anatolije Chrapčinského systémy družicové včasné výstrahy a shromažďování informací Liana, které zahrnují družice Lotos a Pion-NKS. Ta využívá aktivní radary pro námořní průzkum. Centrum podle experta mohlo také sloužit k řízení systémů radioelektronického boje.

Nejde ale o ojedinělý úspěch. Podle telegramového kanálu Astra, který bývá ve svých komentářích o vývoji na frontě poměrně přesný, na Krym v polovině června zaútočilo nejméně deset amerických taktických balistických střel ATACMS. Ani jedna z nich údajně nebyla sestřelena ruskou obranou. A výsledek? Tři zničené protiletadlové komplexy.

Systémy protivzdušné obrany S-300 a modernizované systémy S-400 jsou cenná a nákladná zařízení určená k odrážení ukrajinských útoků na klíčová ruská zařízení, jako jsou letecké základny a logistická centra na poloostrově. Cílem ukrajinských útoků se staly i logistické trasy na Krym, o kterých deník FORUM 24 již dříve informoval.

V posledních měsících Ukrajina provedla více než deset úspěšných úderů raketami západní výroby a bezpilotními letouny dlouhého doletu na radary a odpalovací zařízení protivzdušné obrany ruských ozbrojených sil na Ukrajině, Krymu a v příhraničních oblastech Ruské federace.

Rusové využívají své pozorovací kapacity na Krymu, aby zjistili, co se děje na západní Ukrajině. Pro Kyjev je nezbytné tyto nástroje zničit, aby Rusové neviděli přílet letounů F-16 v reálném čase, což by jim umožnilo reagovat.

To, že v hledáčku Kyjeva jsou právě nyní tyto systémy, může naznačovat, že si Ukrajina připravuje půdu pro další fázi ofenzivy na – od roku 2014 nelegálně okupovaný -poloostrov. Pomoct by jí měly i letouny F-16 americké výroby, které by se podle ukrajinského prezidenta Zelenského měly na ukrajinském nebi objevit brzy.

Otevřená cesta k útoku na Krym

Pro Ukrajinu se letouny F-16 staly tím hlavním, co od Západu žádala po dodávkách tanků západní výroby. Přípravy na jejich dodání už probíhají delší dobu. Degradace ruské protivzdušné a protiraketové obrany nad Krymem a přilehlou černomořskou oblastí částečně snižuje hrozbu pro ukrajinské letectvo operující v blízkosti jižní frontové linie.

To může také otevřít více příležitostí pro raketové a bezpilotní údery na cíle na Krymu i mimo něj. „Cílem je rozbít (ruskou, pozn. red.) bublinu A2/AD (vojenská strategie pro kontrolu přístupu do operačního prostředí a uvnitř něj, pozn. red.) na Krymu před příletem západních stíhaček, zejména F-16,“ popsal Federico Borsari, spolupracovník programu Leonardo v Centru pro analýzu evropské politiky s tím, že údery také znamenají „vážné ztráty schopností a náklady, které je obtížné doplnit a absorbovat“.

Podle Frederika Mertense je Krym zranitelný, pokud jde o útoky letouny F-16. A přestože se Ukrajina potýká s těžkou situací na východní frontě, kdy se Rusko rozhodlo prodloužit bojovou linii a zahájilo útok v Charkovské oblasti, opakovaně uvedla ruské síly na Krymském poloostrově a v jeho okolí do rozpaků. S vyspělými americkými zbraněmi se ambice Ukrajiny odříznout Krym od pevninského Ruska a vojensky ho sevřít stává pravděpodobnější.

Letouny F-16 tomuto cíli mohou pomoct. Ukrajinská ofenziva nebude stát jen na nich. Samotné letouny F-16 válku Ukrajině nevyhrají. V kombinaci ale mají potenciál učinit Krym pro Rusko neobyvatelný a bezcenný.

Krymský most – zásadní zásobovací trasa na Krym – by se mohl stát jedním z hlavních cílů Ukrajiny. Útok se podle vyjádření ukrajinských představitelů očekává do konce července. S prostředky, jako jsou rakety vzduch-země Storm Shadow a odpalovací zařízení raket HIMARS, by F-16 mohly svou splnit svou úlohu.

Moskva možná veřejně nepřiznává hrozbu, kterou F-16 pro Krym představují, ale existuje podezření, že chápe důsledky potenciálního poškození Krymského mostu. Toto potenciální narušení by mohlo radikálně změnit průběh války, což je pravděpodobně důvod, proč ruská armáda v současnosti buduje nákladní vojenskou železnici, která Krymský most obchází.

Výrazný posun pro ukrajinské letectvo

I pokud by Ukrajině útok na Krym nevyšel, stíhací letouny F-16 významně posílí ukrajinské vojenské i vzdušné schopnosti. Ukrajinská armáda v současnosti provozuje letouny, jako je například dvoumotorová stíhačka MiG-29. Po začátku ruské invaze v únoru před dvěma lety obdržela tyto letouny ze sovětské éry i od západních zemí.

Podle přehledu vzdušných sil společnosti Flight International má Ukrajina nyní 47 letounů MiG-29. Rusko – pro porovnání – disponuje 240 kusy stejných strojů. Britské královské letectvo ale v červenci odhadlo, že Ukrajina od začátku války přišla o 68 letadel – 22 procent svého inventáře. A že na každých 15 ukrajinských bojových letounů připadá 100 ruských.

Dodání stíhacích letounů F-16 bude pro ukrajinské letectvo výrazným posunem. Pro bránící se Ukrajinu budou mít dvojí přínos. Jsou vybaveny dokonalejší avionikou (souhrnný název pro vybavení letadel elektrickými a elektronickými přístroji, pozn. red.) a mohou nést i zdokonalené zbraňové systémy.

Letouny jsou také schopny plnit mnoho funkcí včetně útoků na pozemní cíle, elektronického boje a blízké vzdušné podpory. Opakovaně se ukázalo, že jde o velmi schopný stíhací letoun. Je velmi obratný a může operovat za každého počasí, ve dne i v noci. Podle mluvčího ukrajinského letectva by situaci na bojišti začaly otáčet už dvě letky, každá o 12 strojích.

Na druhé straně ale existují i problémy. Kromě hrozby nepřátelských stíhaček a systémů S-400 s dlouhým doletem bude pro ukrajinské letouny F-16 operující na podporu pozemních jednotek v blízkosti frontové linie představovat hrozbu také rozšíření různých typů protivzdušné obrany krátkého dosahu a přenosných prostředků protivzdušné obrany na bojišti. 

Navíc bude Ukrajina potřebovat i nový dodavatelský řetězec, aby měla náhradní díly a zbraně potřebné k tomu, aby stíhačky mohly létat a plnit svůj úkol. Jde ale o jednoduchý jednomotorový letoun, který se vyrábí ve velkých počtech, a tak je náhradních dílů nejspíše dostatek. Na druhou stranu ale zpráva amerického Generálního účetního úřadu z loňského roku označila F-16 za jeden z nejobtížněji udržovatelných letounů amerického letectva.