Okupovaná ukrajinská území, která jsou nyní pod kontrolou Ruské federace, lze vrátit pouze silou a vojenskými prostředky, diplomatické cesty neexistují. V komentáři pro ukrajinskou televizi Kanal 24 to řekl vojenský expert a plukovník ukrajinských ozbrojených sil v záloze Petr Černik.
„Existuje však složitá otázka, jak získat Donbas zpět. Faktem je, že například Krym není tak obtížné získat zpět ve vojenském smyslu. Lze ho uškrtit. K tomu je třeba zničit Krymský most a nákladní lodě, které mohou na Krym dopravit vše, co nepřítel potřebuje,“ řekl podle agentury UNIAN.
Pokud se ukrajinské síly dostanou na sever od Azovského moře na jihu Ukrajiny, „uškrtíme je střelami AGM-158 JASSM nebo stíhačkami F-16 sestřelíme vše, co se tam pohne, není tak těžké je dorazit“. Tak se podle něj může Kyjev dostat na demarkační linii stanovenou po roce 2014.
Zároveň poznamenal, že osvobodit Mariupol a Donbas bude ještě obtížnější. Válka podle něj skončí teprve tehdy, až se Rusko zhroutí jako stát. „Nestane se to rychle, ale v budoucnosti určitě,“ uzavřel.
Britský týdeník The Economist už dříve s odkazem na vojenské experty napsal, že ruský prezident Vladimir Putin investoval do vojenské infrastruktury na Krymu obrovské množství peněz. Nelegálně okupovaný poloostrov je ale nyní v ohrožení.
„Biden musí ještě zrušit zákaz zasahovat cíle na území Ruska. O tom, čeho by Ukrajina mohla dosáhnout, kdyby už nemusela bojovat s rukama svázanýma za zády, svědčí účinnost jejího tažení na Krymu,“ řekl britskému týdeníku bývalý velitel amerických sil v Evropě a vrchní poradce NATO pro logistiku Ben Hodges. Ukrajinci podle něj „systematicky pokračují v procesu, jehož cílem je učinit Ukrajinu neobyvatelnou pro ruské síly“.
Poloostrov Krym na severu Černého moře, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo, anektovalo Rusko v březnu 2014. Události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině, kterou vyvolalo odmítnutí asociační dohody s EU bývalým proruským vedením Ukrajiny. Kyjev od začátku ruské invaze z roku 2022 mluví o tom, že cílem ukrajinských sil je osvobození ukrajinských území včetně nelegálně anektovaného poloostrova.
Britský stratég Lawrence Freedman pro The Economist prohlásil, že Krym je pro Rusko slabým místem – má tam příliš mnoho věcí, které musí bránit, takže je to „nejlepší způsob, jak může Ukrajina vyvinout na Putina skutečný tlak, aby si v budoucnu vymohla ústupky“. Poloostrov je podle dalšího experta, bývalého poradce německého ministerstva obrany Nica Langeho, „nejdůležitějším ruským aktivem, ale je také velmi zranitelný“.
Právě toho chce Ukrajina využít, když se snaží, aby se Krym stal pro Putina přítěží, nikoliv aktivem. Cílem je poloostrov izolovat, přiškrtit jeho logistický význam, a tím odvést ruské vzdušné a námořní síly z jihu Ukrajiny. The Economist zároveň poznamenal, že Ukrajina již prokázala schopnost francouzsko-britských střel s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP i vlastních námořních bezpilotních letounů zaměřit ruské válečné lodě.
The Economist poznamenává, že první zkouškou strategického úspěchu ukrajinského tažení na Krymu může být letošní léto, kdy ruští rekreanti obvykle jezdí přes Krymský most do letovisek na poloostrově. Pokud se rekreanti rozhodnou na poloostrov nejet, bude to pro Putina špatné znamení.
Krym je závislý především na cestovním ruchu a v loňském roce se počet rezervací snížil téměř o polovinu. „Krym se z prestižního projektu změnil ve vysávání ruských zdrojů,“ prohlásil pro The Economist Ben Barry z Mezinárodního institutu pro strategická studia.