Komunistickou stranu by mohlo omluvit pouze její zrušení z vlastního popudu, uvedla Konfederace politických vězňů v reakci na prohlášení KSČM k únoru 1948. KSČM se v něm přihlásila k revolučnímu základu tehdejších události, ocenila práci „budovatelů první formy socialismu“, ale zároveň vyjádřila lítost nad tragickými deformacemi a nedostatky.

„Existuje pouze jediný způsob omluvy komunistické strany – omluva skutkem,“ stojí ve stanovisku konfederace, které podepsali předsedkyně a místopředseda Naděžda Kavalírová a Leo Žídek. Uvedli, že politickými vězni z 50. let čtvrteční prohlášení KSČM hluboce otřáslo.

„Dosud žijící pamětníci si velmi dobře pamatují represe a zatýkání našich občanů, které bylo na denním pořádku,“ napsala konfederace. Zmiňuje vyhánění hospodářů z rodné půdy, zabavování jejich usedlostí, rušení klášterů, internace kněží, řeholníků a řeholnic a mučení a popravování takzvaných odpůrců režimu.

Období komunistické diktatury, které skončilo až na podzim 1989, si vyžádalo tisíce obětí. Z politických důvodů bylo popraveno téměř 250 lidí, přes 200.000 jich bylo odsouzeno k nepodmíněnému trestu. Asi 4500 z nich ve vězeňských zařízeních a pracovních táborech zemřelo. „Jestli chce KSČM stavět na tomto úspěchu KSČ, nemá a nesmí mít jako strana v naší demokratické republice své místo,“ zdůraznili Kavalírová a Žídek. Soudí, že komunismus nelze v jeho pravověrné marxistické podobě reformovat.

Únorový převrat v roce 1948, komunisty nazývaný Vítězný únor, bylo převzetí moci komunistickou stranou po vládní krizi. Tehdejší Československo se prakticky dostalo do područí někdejšího Sovětského svazu.