KSČM po sérii volebních debaklů bojuje o přežití. Existenčnímu ohrožení čelí politickými gesty, jako je snaha zrušit promlčecí lhůty u privatizačních kauz. Vzhledem k obřím majetkovým zločinům doby komunismu je to jen nehorázná a protiústavní snaha odvést pozornost od vlastních problémů.

[ctete postid=“216498″ title=“Zeman zlehčuje výsledky voleb a bojí se o vládu. Její stabilita je ohrožena“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/10/Zeman-Babiš-Hamáček-385×230.jpeg“ excerpt=“Prezident Miloš Zeman bagatelizuje výsledky voleb, nepřinesly podle něj žádné “ permalink=“http://forum24.cz/zeman-zlehcuje-vysledky-voleb-a-boji-se-o-vladu-jeji-stabilita-je-ohrozena/“]216498[/ctete]

Hospodářské noviny (15. 10. 2018) přinesly informaci, že KSČM má šanci zúročit svůj vliv, který získala podporou Babišovy menšinové vlády. Chce dosáhnout zrušení či aspoň prodloužení dvacetileté promlčecí lhůty u tzv. privatizačních kauz z devadesátých let. Za tím účelem připravil její šéf Vojtěch Filip usnesení, které chce předložit k odsouhlasení poslanecké sněmovně.

Excesy, chyby, zločiny

Návrh usnesení konstatuje, že „v letech 1992 až 1998 došlo při privatizaci majetku státu k velké řadě excesů, chyb a zločinů“, které podle Filipova názoru „způsobily státu a lidem škody na majetku v řádech stovek miliard korun“. KSČM předpokládá, že by se tato politická deklarace, pokud bude poslanci odhlasována, promítla do konkrétních změn zákonů.

„Sněmovna doporučuje vládě zpracovat a navrhnout účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možné zločiny způsobené při privatizaci dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení,“ píše se v usnesení. Komunisté se obávají, že by se případnému rozsudku mohly vyhnout kauzy typu krachu IPB, přičemž podobných má prý Filip „celou zásobu“.

Šéf komunistů přitom jen naplňuje svoje slova, která použil v červenci během hlasování o důvěře vlády. „Ti, co se těžce provinili na majetku a na podivných zločinných privatizacích a odporné korupci při státních zakázkách, se bojí, že vláda, která se bude opírat o podporu KSČM, začne tyto zločiny vyšetřovat, a tak organizují akce proti vzniku vlády. Nedivím se, je co vyšetřovat,“ uvedl výhrůžně na Twitteru.

Šance na přijetí

Jde o populární téma, vtahované komunisty do hry od počátku devadesátých let, kdy došlo k plošné privatizaci totálně postátněné ekonomiky. Teď konečně cítí, že jim příznivá celostátní konstelace umožní aspoň symbolicky dosáhnout satisfakce.

Proto není divu, že podle Hospodářských novin má usnesení slušné vyhlídky na přijetí. Dá se očekávat, že jej kromě KSČM podpoří antisystémové hnutí Tomia Okamury a minimálně část ANO a ČSSD. „Určitě to podporuji, ale v hnutí jsme o tom ještě nemluvili,“ reagoval premiér Babiš, jehož uchu jistě lahodí rétorika zločineckého „Palerma“, ačkoli on sám z něj vyrostl ve druhého nejmovitějšího podnikatele současnosti.

Není však jeho předběžná vstřícnost poněkud dvojsečná a farizejská? Agrofert se v minulosti díky predátorským praktikám opakovaně dostal do hledáčku policie, přičemž všechny tyto případy byly nakonec odloženy. Nejznámější z nich jsou kauzy Lovochemie a Unipetrolu, a i proto je pro premiéra životně důležité kontrolovat vedení policie, GIBS a státního zastupitelství.

Zákaz retroaktivity? Nezajímá

Poněkud střízlivější pohled zastává ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, který tvrdí, že prodloužení promlčecích lhůt u již spáchaných trestných činů není možné s ohledem na Listinu základních práv a svobod. „Šlo by o zpětnou změnu podmínek trestnosti v neprospěch pachatele. Podobně se už vyjádřil i Nejvyšší správní soud,“ uvedl Babišův ministr.

K základním principům právního státu patří ochrana důvěry občanů v právo a s tím související zákaz zpětné účinnosti právních norem. Proto vůbec není jisté, jestli vláda takovou změnu zákonů schválí a prosadí, usnesení sněmovny nemá závazný charakter.

Komunisté si však myslí, že jejich návrh v rozporu s ústavou nebude. Příliš ji nezajímá, že by museli uvést velice pádné důvody pro porušení zákazu retroaktivity. Vyšetřování privatizačních podvodů se odvíjelo v demokratické společnosti a na případy, kdy se objeví nové důkazy, dopadají ustanovení o přerušení promlčení. Proto není důvod, aby v těchto případech měla platit nějaká výjimka.

Ústavní soud by retroaktivitu jistě nepovolil, protože je v rozporu i s Úmluvou o ochraně lidských práv, kterou je Česká republika vázána. Důvod, proč by měly mít právě tyto majetkové delikty jinou právní úpravu než jiné, i závažnější trestné činy, zatím od komunistů nikdo neslyšel.

Zločiny komunismu

Drzost jejich počínání je dechberoucí. O vyšetřování „zločinných privatizací“ hovoří představitelé strany, která po únoru 1948 zahájila frontální útok na soukromý majetek. Zpočátku znárodnila velké průmyslové podniky bez jakékoli původně slibované náhrady. Později v rozporu s tehdejší ústavou připravili o majetek i malé podnikatele, živnostníky a zemědělce. Okradli církve, které dnes chtějí okrást podruhé zdaněním finančních náhrad.

Celkové finanční dopady majetkových zločinů komunistického režimu, který dodnes řada představitelů KSČM velebí, se nedají ani vyčíslit. Bez vyvození jakékoli odpovědnosti.

O co jde KSČM především?

Tato aktivita přichází po třech debaklech během jednoho roku ve sněmovních, komunálních a senátních volbách. KSČM se zmítá ve vnitřních sporech a bojuje o přežití. V jednom se ale znesvářená křídla shodnou, ať už je Filipovo, nebo Skálovo. Trnem v oku je jim samotný pojem privatizace, návrat k normálu soukromého vlastnictví a potupné zbourání neefektivního modelu centrálně řízených státních podniků.

Pro komunisty je Filipova akce jen cílem, jak si vyřídit účty s polistopadovým režimem a dlouholetým pobytem v politické izolaci na celostátní úrovni. Jde jim hlavně o mediální divadlo, kdy se před televizní kamery postaví jako arbitři morálky a ochránci spravedlnosti. Kdo jim u této protiústavní frašky bude asistovat, se ještě uvidí.