Ústřední výbor KSČM s předsedou Vojtěchem Filipem uprostřed. Po jeho pravé ruce Stanislav Grospič. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ostrý tón amerického ministra zahraničí Pompea na adresu Ruska a Číny vyvolal bouřlivou reakci KSČM. Už jen použitým slovníkem připomněla, že se ideově příliš neposunula a stále setrvává na svých pozicích před pádem železné opony. A premiér Babiš jí naslouchá.
Návštěva Michaela Pompea v České republice byla užitečná nejen z toho důvodu, že americká strana dala najevo, že hodlá dodržovat spojenecké závazky při obhajobě svobodného světa a demokracie. Vůči těm, kdo o to stojí. Nastínila zároveň, kdo vnímá tyto spojenecké vazby obdobně, kdo nedůstojně lavíruje a kdo otevřeně stojí na druhém břehu.
Ostrý výpad proti Rusku a Číně
Někteří domácí politici byli jednoznačností Pompeova poselství zaskočeni. Jeho apel, varující před hrozbami Ruska a Číny, byl velmi silný a v přímém rozporu s pohledem Hradu. Už dlouho na domácí půdě nezazněla od zahraniční návštěvy tak přímočará vyjádření, což rezonovalo zejména v opozičním senátu.
Premiér Babiš dostal příležitost předvést svůj bezbarvý a bezzásadový oportunismus, kdy veřejně deklaroval výborné vztahy se Spojenými státy, ale na druhé straně nepředvedl jediné vstřícné gesto, že jeho kabinet vnímá současné bezpečnostní hrozby obdobně.
Pokud je Česká republika součástí západního společenství a NATO, nemůže se tvářit jako chytrá horákyně, že dává vztahům se spojenci stejnou váhu jako vztahům s autoritářskými režimy. Obdobné poznatky mají ostatně i naše zpravodajské služby v čele s BIS a relativizace těchto vazeb nepůsobí důvěryhodně.
Nejednoznačný Babiš, mlčící Hamáček
Babišovy postoje působí nejednoznačně a rozplizle v optice ani ryba, ani rak. Nejde ale jen o ideově vyprázdněný populismus hnutí ANO, jež absorbovalo většinu voličů ČSSD a KSČM. Je příznačné, že Pompeovy výroky nekomentoval předseda ČSSD Jan Hamáček, který dnes funguje spíše jako pobočník čínského velvyslance.
Hamáček, který se obklopuje pochybnými personami typu Jaroslava Tvrdíka a Michala Haška, je provázaný s hradním okruhem natolik, že už ani není patrné, na které straně vlastně stojí. Zastoupil ho ministr zahraničí Tomáš Petříček, ovšem mlčení šéfa sociální demokracie leccos signalizuje.
Mike Pompeo se nedočkal výraznější podpory české vlády i z toho důvodu, že ji mocensky drží nad vodou KSČM. Filipova strana tak mohla na jeho turné deklarovat svůj neměnný protizápadní postoj. Došlápla si přitom i na Babiše, jehož některé výroky jí mylně připadaly příliš vstřícné.
KSČM: Imperialistický řád krachuje
Nejvyšší celostátní orgán KSČM přijal k průběhu a výsledkům návštěvy ministra zahraničí Spojených států stanovisko, za které by se nemusela stydět ani její Jakešova předchůdkyně před rokem 1989. Jak obsahem, tak jazykovou stylistikou.
Návštěva Michaela Pompea měla podle komunistů demonstrovat, že USA považují Českou republiku „žel, také jako zemi, která bezvýhradně sdílí jejich vidění světa a ochotně se připojí k jakékoli akci hájící zájmy USA ve světě, včetně marných pokusů o záchranu jejich krachující světové dominance a imperialistického řádu světa“.
KSČM, zásadní odpůrce členství v NATO, nijak nezastírá, že jí spojenecké hodnoty nic neříkají. Až příliš okatě drží palce komunistické Číně, která má v jejím vidění světa porazit americký „imperialismus“, potažmo západní společenství, a neomylně stojí na druhé straně barikády.
Nehorázné vměšování
Komunisté se nechtějí zapojit do obchodní války mezi USA a Čínou, jako by to někdo požadoval, a důsledně hájí ruské a čínské sféry vlivu. Konkrétně při dostavbě jaderných bloků v Dukovanech a budování sítí 5G, kde se pohybuje kontroverzní čínská firma Huawei.
„Bezprecedentní tlak M. Pompea, aby Česká republika ze všech klíčových infrastrukturálních projektů vyřadila čínské a ruské společnosti, považujeme za nehorázné vměšování se do vnitřních záležitostí a také za porušování českého i evropského práva,“ uvádí stanovisko KSČM. Vyzývá Babiše, aby české veřejnosti sdělil, zda byly dojednány konkrétní komerční projekty.
„Američanům nejde primárně o dostavbu jaderných bloků, ale o doporučení, aby česká strana dala přednost západním dodavatelům. Nepřikazuje, ale pouze varuje před rizikovou energetickou závislostí na východních autoritářských režimech,“ řekl deníku FORUM 24 publicista Jefim Fištejn.
Nebezpečí, že by partnerství s ruskými a čínskými státními podniky v takto strategicky zásadních investicích mohlo oslabit českou národní bezpečnost a suverenitu, není žádný nový zázračný objev. Na tato rizika upozorňují nejen naše zpravodajské služby, ale před dvěma lety tak učinila i vládní skupina bezpečnostních expertů v počáteční fázi přípravy tendru na dostavbu Dukovan.
Rozhodný odpor KSČM
„Dále trváme na zveřejnění výstupů v oblasti vojenské spolupráce se Spojenými státy. Předpokládáme, že otázka případné vojenské přítomnosti amerických vojsk, resp. základen na českém území, nebyla v důsledku rozhodného odporu KSČM a české veřejnosti ani agendou jednání,“ diktuje stanovisko ústředního výboru strany.
Komunisté opomíjejí, že sami pozvali stovky tisíc vojáků sovětského bloku, s jejich pomocí udržovali nedemokratickou vládu jedné strany a dodnes mnozí v jejich řadách považují dvaadvacetiletou okupaci za internacionální pomoc.
Je to ale jen hra. KSČM se nemusí obávat nějakých „nepředložených“ kroků, protože premiér Babiš zná své limity. Ujistil komunisty, že Američanům nic neslíbil. Ti přesto vytvořili kolem Pompeovy návštěvy klima jako v éře nenáviděného prezidenta Ronalda Reagana, jemuž dodnes nemohou zapomenout podíl na rozpadu sovětského bloku.
Je neskutečné, že se takto arogantně chová strana, která v roli loutky Kremlu oddaně plnila jeho direktivy, a úzké vazby uchovává dodnes. A je tristní vizitkou současných poměrů, že jí Babišova vláda naslouchá, označuje ji za demokratickou stranu a bere její vazalské postoje stále poplatné zájmům Kremlu a Pekingu vážně.
