„Výsledek referenda mě těší,“ prohlašoval Jan Hamáček a vzápětí ho Andrej Babiš podrazil. Upřednostňuje zájmy Hradu a KSČM, ačkoli dříve tvrdil, že žádný vliv na vládu nemají. Komunisté už zase kádrují, kdo je nedůvěryhodný, přitom to jsou hlavně oni a nevyzpytatelný premiér.

[ctete postid=“202133″ title=“Poche jako bílý kůň. Spor o jeho účast ve vládě zakrývá závažnější problémy“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/ČSSD-referendum-385×230.jpeg“ excerpt=“Referendum schválilo vstup ČSSD do vládní koalice, nicméně tím potíže jejího zrodu “ permalink=“http://forum24.cz/poche-jako-bily-kun-spor-o-jeho-ucast-ve-vlade-zakryva-zavaznejsi-problemy/“]202133[/ctete]

„KSČM by vládu s panem Pochem nepodpořila, takže ji nemá smysl navrhovat. Prezident by ji ostatně odmítl i jmenovat. Pokud bychom takovou vládu přesto navrhli, vznikne ústavní krize, ve které se opravdu nechci angažovat,“ vysvětluje Andrej Babiš na svém Facebooku náhlé odmítnutí navrhnout Miroslava Pocheho ministrem zahraničí. „Tak uvidíme, jestli jsou hlasy členů ČSSD víc než zájem jednoho politika. Myslím, že bychom teď všichni ocenili, kdyby se pan Poche zachoval státotvorně a na té funkci nelpěl.“ uzavřel.

Kdo má být státotvorný?

Nejde o osobu vlivného pražského sociálního demokrata Miroslava Pocheho, ostatně prezident Zeman vnucuje Babišovi do vlády mnohem problematičtější figury, vůči kterým výhrady nejsou, ale o princip.

Kvůli osobním problémům jednoho politika s trestním stíháním se u nás poprvé po listopadu rodí vláda závislá na komunistech, protože s ním drtivá většina demokratických stran nechce mít nic společného. Tento politik nehorázně vyzývá ke státotvornosti kandidáta na ministra, jemuž se Hrad mstí za to, že volil Jiřího Drahoše.

O nenormální situaci při formování druhé vlády svědčí i rozhovor Andreje Babiše v Právu (16. 6. 2018), ve kterém si protiřečí, nebo zcela popírá svoje rezolutní výroky z nedávné minulosti. Poskytl jej téhož dne, kdy na tiskové konferenci po oznámení výsledků referenda sliboval, že se do jednání s prezidentem nebude k jednotlivým jménům ve vládě vyjadřovat. Druhého dne se mohli nejen sociální demokraté, ale i celá veřejnost přesvědčit o tom, jak drží dohody.

„Pokud naše vláda myslí vážně boj proti migraci a kvótám, tak nemůže být jejím členem člověk, který podporuje kvóty. A to nemluvím o výhradách pana prezidenta a komunistů,“ uvedl Babiš. Legenda je to ovšem naivní. Vláda o zahraniční politice rozhoduje jako celek, odpovídá za ni hlavně premiér a mezitím se situace posunula natolik, že povinné kvóty pro uprchlíky jsou dnes v Evropské unii neprosaditelné.

Nebudeme si ministry kádrovat

Pikantní je, že téhož dne vyšel v Právu i rozhovor s Janem Hamáčkem, jakoby z jiného světa. „My jsme se na začátku dohodli, že si vzájemně nebudeme kádrovat kandidáty na ministry. Já mu předal pět jmen,“ uvedl předseda ČSSD, který zatím ani nemá koho „kádrovat“, protože do té doby mu premiér ministry za hnutí ANO nepředstavil.

Rozhovor s Andrejem Babišem však byl pozoruhodný i z jiných důvodů a nechal nahlédnout do hlubin premiérovy osobnosti. Charakteristické bylo pro jeho vyznění premiérovo nadbíhání Hradu a KSČM, s níž jedná o toleranci vlády.

„Pan prezident mi do vlády nemluví,“ dušuje se na jedné straně a druhým dechem dodává, že přes Pocheho na Hradě vlak nejede.

Zapomíná přitom na znění ústavy, že ministry do vlády navrhuje premiér, nikoli prezident. Proto by to byl Zeman, kdo by stal hlavním viníkem hluboké ústavní krize, pokud by kvůli jednomu ministrovi, navíc z tak malicherných osobních důvodů, odmítl jmenovat vládu.

KSČM jen umožní vznik vlády

„Komunisti nemají na vládu žádný vliv. Umožní pouze vznik naší vlády, na základě programových cílů, které jsou i podobné ČSSD,” tvrdil Babiš ještě před měsícem. Zpochybňoval i jejich nároky na „kontrolní“ místa ve státních a polostátních firmách, že o ničem takovém s nimi nejednal.

Dnes je vše jinak. Premiér připouští „trafiky“ pro komunistické „odborníky“ výměnou za podporu vlády jako hotovou věc, a to v řádu „několika desítek“ lidí. Velmi vážně bere i jejich plané vydírání, že osoba Pocheho může být důvodem, proč by vládu nepodpořili.

„Je to člověk, který je naší členskou základnou vnímán jako nedůvěryhodný. Jeho vyjádření, že největší hrozbou pro Českou republiku je Ruská federace, mluví samo za sebe,“ řekl Haló novinám předseda KSČM Vojtěch Filip. Tím přisadil další neoficiální důvod, proč Poche do vlády nesmí. Proč to ale neřekne nahlas a naplno?

Zatímco sociální demokracii Babiš peskuje a vyhrožuje, že pokud se nepodvolí, poohlédne se jinde, pro komunisty má jen slova chvály. „Podstatné je, že KSČM se chová ke vzniku vlády konstruktivně, a to je dobře,“ odrazil námitku, že je po třiceti letech vtahuje zpátky k moci. Proč by mu to ostatně mělo vadit? Sám byl privilegovaný komunistický aparátčík a s Vojtěchem „Falmerem“ Filipem má společné i pletky se Státní bezpečností.

Kdo je a není nedůvěryhodný

Komunisté už zase po třiceti letech pauzy kádrují. Paradoxně pro ně není nedůvěryhodný premiér Andrej Babiš, velkokapitalista a „vykořisťovatel“ obviněný ze závažného dotačního zločinu. Jsou mu vděční, že jim pomáhá po historickém volebním debaklu nepadnout do propasti zapomnění.

[ctete postid=“198720″ title=“Do vlády míří Zemanův sponzor Toman. Po krachu rodinné firmy zůstal dluh 600 milionů“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Toman-Miroslav-385×230.jpeg“ excerpt=“ČSSD chce za nového ministra zemědělství Miroslava Tomana. Bývalý člen Rusnokovy “ permalink=“http://forum24.cz/do-vlady-miri-zemanuv-sponzor-toman-po-krachu-rodinne-firmy-zustal-dluh-600-milionu/“]198720[/ctete]

Nedůvěryhodný pro ně není kandidát Hradu na post ministra zemědělství a lobbista za zájmy velkých potravinářských a zemědělských podniků Miroslav Toman, syn bývalého místopředsedy komunistické vlády, jemuž prezident Zeman udělil státní vyznamenání.

V neposlední řadě pro ně není nedůvěryhodný ani kandidát na ministra kultury Antonín Staněk, který hájil nominaci komunistického básníka Karla Sýse na státní vyznamenání. Jeho působení v dobách totality, kdy se podílel na normalizaci v české literatuře, Staňka nezajímá.

Nedůvěryhodný je pro ně Miroslav Poche, ale nikoli kvůli pověsti pražského zákulisního šíbra, ale z důvodu jeho „nevhodných“ vyjádření na adresu Ruské federace.

ČSSD má ještě čas z této absurdní šaškárny vycouvat. Varovný signál, zdaleka ne první, byl vyslán včas. Lepší to už nebude a i hranice veřejného ponižování a sebepoškozování mají svoje dno. Od poslanců klubu ANO se nic podobného očekávat nedá, ti jsou už se svojí rolí ceremoniářů návratu komunistů do „síně slávy“ naprosto srozuměni.