Tak Jarda Plesl, šéfredaktor MfD, pohovořil o publicistice ČT. Cituji: „A teď si představte, jak na lidi asi působí, když Česká televize (a.k.a. Bakala TV) začne Babiše dusit na tom, že si za miliardu koupil dluhopisy své fungující firmy, když Bakala naopak dluhopisy své firmy prodával investorům a výnosy ve výši desítek miliard korun si posílal do kapsy jako dividendu, aby firmu nakonec nechal zkrachovat. Na čí stranu si myslíte, že se postaví člověk s normálním úsudkem?“

Na čí stranu se postaví člověk s normálním úsudkem je vždy složité říct, ale určitě víme, na čí stranu se postavil šéfredaktor MfD. Jeho tištěný list o případu dluhopisů majitele novin důsledně mlčí.
Loajalita je určitě správná věc.
Ale je třeba připomenout, že tak, jak ji dnes Jaroslav Plesl horlivě projevuje Andreji Babišovi, tak ji ještě před pár lety projevoval právě Zdeňku Bakalovi. Důkaz?
Když jsme v roce 2011 dělali kdoví už kolikátou reportáž o OKD a panu Bakalovi, chtěli jsme dát prostor pro vyjádření i Jaroslavu Pleslovi. Doslovný přepis:

„Americký soudní dokument s informacemi o prodeji Patrie, od kterého jsme se k tomuto příběhu dostali, je volně přístupný na internetu. Jako první a zřejmě jediný na něj před lety v Lidových novinách upozornil novinář Jaroslav Plesl. Dnes říká, že už si na to přesně nevzpomíná a nepokládá za vhodné o tom mluvit. Z Lidovek přešel do Hospodářských novin, a ty, jak víme, vlastní právě Zdeněk Bakala. Zůstávají otázky, na které jsme nedostali buď žádné, anebo jen částečné odpovědi.“ (Cesta Zdeňka Bakaly / Reportéři ČT / 24. 1. 2011.)

No, ona ta loajalita někdy někomu vydrží hodně dlouho. Minimálně tak dlouho, dokud si ji nekoupí další oligarcha.

Sorry jako.