Spojené státy a komunistická Kuba v pondělí po 55 letech vzájemně otevřou své ambasády. Obrat mezi Havanou a Washingtonem nastal loni v prosinci, kdy prezidenti USA a Kuby Barack Obama a Raúl Castro oznámili, že chtějí vztahy svých zemí normalizovat. Obama i Castro shodně tvrdí, že obě země čeká v nápravě soužití dlouhá a náročná cesta. Mezi největší překážky, které čekají na vyřešení, je budoucnost amerického embarga a americké základny Guantánamo a také otázka lidských práv na Kubě.
„Mluvíme o vybudování nového druhu vztahů mezi našimi státy, které budou odlišné od celé naší historii,“ prohlásil Castro ve středu v kubánském parlamentu. Řekl také, že Havana je připravena odpoutat se od svárlivé minulosti a žít s USA v míru.
„Nesmíme se stát vězni minulosti,“ řekl na počátku července Obama k chystanému otevření ambasád. „Američané a stejně tak i Kubánci se chtějí posunout kupředu.“
Obnovení vztahů
Pondělním otevřením ambasád Washington a Havana formálně opět obnoví diplomatické vztahy, které byly přerušeny po komunistickém převratu na Kubě v roce 1959. O rok později oba státy zavřely svá zastoupení a k lednu 1961 oficiálně diplomatické styky přerušily.
Diplomatické kanály mezi znesvářenými zeměmi ale nebyly zcela uzavřeny. Na konci 70. let zahájily v metropolích provoz takzvané zájmové sekce, ty ale byly technicky pod ochranou Švýcarska a nepožívaly stejného statusu jako ambasády. Zásadní zvrat nastal v roce 2013, kdy USA a Kuba začaly tajně vyjednávat o možnosti usmíření. Za historický okamžik je pak považován loňský 17. prosinec, kdy Obama a Castro oznámili úmysl vztahy obnovit.
Ačkoli Spojené státy a ostrovní Kubu od sebe dělí jen 145 kilometrů, bude pro ně podle analytiků najít k sobě cestu těžké. Castro tvrdí, že zcela normální vztahy s USA budou myslitelné jen tehdy, pokud Washington odvolá svou ekonomickou blokádu. Ta trvá od roku 1962 a o jejím zrušení americký prezident rozhodnout nemůže, schválit konec embarga totiž musí Kongres.
Obama některá omezení, která jsou v jeho pravomoci, zmírnil. Dal také na vědomí, že blokáda není účinná, proto pozbyla smyslu. Republikány ovládaný Kongres ji ale zatím zrušit nechce. Republikáni podobně jako kubánské opoziční organizace tvrdí, že Obama nedemokratickému režimu ustupuje.
Normalizace podle Castra bude vyžadovat i navrácení námořní základy Guantánamo na Kubě, kterou si Spojené státy na základě historické smlouvy pronajímají na neomezeně dlouhou dobu. Od kubánské komunistické revoluce Havana platnost smlouvy neuznává a snaží se přimět Američany k odchodu. Američtí představitelé opakovaně tvrdí, že otázka základny není předmětem rozhovorů o zlepšení vztahů.
Rozdílné názory mají obě země také na svobodu projevu. Kuba je na seznamu zemí amerického ministerstva zahraničí porušujících lidská práva. Šéf Bílého domu ujišťuje, že Spojené státy se budou nadále k lidským právům ozývat. Havana jakoukoli kritiku tradičně odmítá a poukazuje na princip nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států.
