Slova Miloše Zemana o údajném negativním vlivu plánované cesty předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan na českou ekonomiku jsou určená Číně. Myslí si to Kubera, který ale Zemanovu kritiku víc komentovat nehodlá. Ani nemusí – řekl tím vše podstatné.

„Pan předseda se nechce vyjadřovat ke každému výroku prezidenta. Co se týče výroku samotného, tak je směřován k čínské straně, ne k němu osobně,“ vzkázal Kubera přes tiskovou tajemnici Senátu Sue Nguyenovou.

Kubera svou reakci už nijak rozvádět nemusí, řekl v ní totiž vše podstatné – Zeman supluje čínskou diplomacii postavenou na pohrůžkách.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na Kuberovu cestu potvrdil spojenectví se Zemanem, když řekl, že „ambice některých politiků se zviditelnit mohou znamenat problémy pro české firmy“. Čína ani Tchaj-wan nejsou pro ČR podle analytiků klíčové exportní destinace, obchodní bilance s Tchaj-wanem však pro Česko vychází lépe než ta s Čínou.

Podle místopředsedy ODS a předsedy senátorů občanské demokracie Miloše Vystrčila kritické výroky prezidenta v médiích ničemu nepomáhají. „Za prospěšnější pro Českou republiku bych považoval, kdyby pan prezident řešil tyto věci například na pravidelných schůzkách nejvyšších ústavních činitelů. Jinak mi trochu začíná unikat jejich účel,“ sdělil. Dodal, že předpokládá, že předseda Senátu konzultuje svoje zahraniční cesty s Ministerstvem zahraničí a vládou, v jejichž gesci vytváření české zahraniční politiky je.

Zeman kritizoval Kuberův plán ve čtvrtek v televizi Barrandov. Mimo jiné uvedl, že pokud šéf Senátu do země opravdu pojede, jejich relativně přátelské vztahy skončí.

Kubera dal podle Zemana plánovanou cestou přednost své politické straně, tedy ODS, před národními zájmy. „Protože i velmi umírnění lidé před touto cestou varují,“ řekl prezident. Dodal, že Čína je druhá největší ekonomika světa a návštěva Tchaj-wanu podle něj „přinejmenším“ zhoršuje podmínky uplatnění českých výrobců na čínských trzích. „Je to jednání proti národním, v daném případě ekonomickým zájmům České republiky,“ poznamenal Zeman.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) doufá, že plánovaná cesta Kubery na Tchaj-wan české vztahy s Čínou neohrozí.

„Naším zájmem je rozvíjet naše vztahy s Čínou, Čína je náš partner, máme strategický dialog. A zároveň máme jasno v tom, že i s Tchaj-wanem udržujeme kontakt, zejména v té ekonomické oblasti a kulturní výměny. Já doufám, že to (Kuberova cesta) neohrozí naše vztahy s Čínou,“ uvedl Petříček. „Nemohu ovlivňovat rozhodnutí našich poslanců a senátorů, je to záležitost našeho parlamentu. Já jsem panu Kuberovi představil svůj pohled na záležitost, je to na jeho uvážení,“ dodal ministr zahraničí.

Kubera tento týden potvrdil, že na Tchaj-wan pojede příští rok. S plánováním cesty čeká na výsledek tamních lednových prezidentských voleb. Návštěvu chce pojmout jako obchodní cestu. Podnikatelé o ni mají podle něj eminentní zájem. Zeman si myslí, že existuje riziko, že proti firmám, které by byly součástí Kuberovy delegace, mohou být ze strany Číny uplatňována odvetná opatření. Kubera v minulosti poukazoval na to, že Tchaj-wan je pro Česko třetím největším asijským obchodním partnerem.

Kuberu v minulosti Čína kritizovala za jeho účast na recepci tchajwanského zastoupení v Praze. Podle předsedy českého Senátu musí ale Peking respektovat, že je Česko suverénní země, a nemůže k němu přistupovat z pozice síly.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Ambice některých politiků se zviditelnit mohou znamenat problémy pro české firmy. Novinářům to dnes v reakci na plánovanou cestu šéfa Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan řekl premiér Andrej Babiš. Podpořil tak názor prezidenta Miloše Zemana, který ve čtvrtek uvedl, že Kubera jedná proti ekonomickým zájmům ČR.

Babiš řekl, že Kubera se chce stát slavným a být prvním na světě, kdo navštíví napřed Tchaj-wan a poté Čínu. „Ještě se to nikomu nepovedlo, nevím, proč to dělá,“ konstatoval premiér na tiskové konferenci zaměřené na klimatickou politiku vlády. Z minulosti jsou podle něj známé případy, kdy Čína kvůli vztahům s Tchaj-wanem ekonomické vztahy s příslušnou zemí zmrazila.

Premiérovi vadí to, že různé české subjekty konají v zahraničních otázkách různě. „Je špatně, pokud vláda má nějakou politiku, prezident, Senát a ještě pan primátor (Zdeněk Hřib, Piráti) dělá nějakou zahraniční politiku, místo aby se staral o Prahu. To našim firmám neprospívá, máme konkrétní případ, že naše firmy přicházejí o zakázky,“ řekl.

Zdůraznil, že v Číně podniká řada firem, například Škoda Auto. „Čína je náš druhý největší dodavatel, deficit je gigantický. Místo abychom se snažili ho vyrovnat tím, že tam budeme něco prodávat, tak děláme politiku,“ řekl Babiš. Po vzoru Francie by podle něj mělo Česko do Číny jezdit vyjednávat kontrakty, i když stejně jako Francie má „nějaký názor na lidská práva“.

Analytici: Čína ani Tchaj-wan nejsou klíčové exportní destinace

Čína ani Tchaj-wan nejsou pro Česko klíčové exportní destinace. Každý obyvatel Tchaj-wanu ovšem loni v průměru odebral 4,9krát větší objem z Česka vyváženého zboží než obyvatel pevninské Číny. Tchaj-wan v Česku investoval téměř 14krát více než Čína. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky.

„Do Číny putuje v průměru 1,2 procenta celkového českého vývozu zboží, na Tchaj-wan, i vzhledem k výrazně menší velikosti země, míří 0,1 procenta tuzemského vývozu,“ řekla ČTK analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.

Český vývoz na Tchaj-wan dosáhl za tři čtvrtletí tohoto roku podle dat Českého statistického úřadu téměř 4,3 miliardy Kč, zatímco do Číny to bylo 42 miliard Kč. Dovoz z asijského ostrova činil 19,2 miliardy Kč, proti 433,8 miliardy z Číny.

„S Tchaj-wanem tedy máme zhruba desetkrát menší obchodní vztah, ale pro tchajwanskou ekonomiku jsme zhruba dvakrát důležitějším partnerem než pro čínskou, protože čínská ekonomika je větší než tchajwanská nikoli desetkrát, nýbrž dvacetkrát,“ uvedl analytik skupiny Natland Petr Bartoň. S Tchaj-wanem má ČR také relativně menší saldo obchodní bilance, je tam lépe schopna vyvážet než do Číny. „Tchaj-wan je pro ČR důležitý zejména investičně. Historicky jde o třetího největšího asijského investora v Česku, po Japonsku a Jižní Koreji, tedy před Čínou,“ dodal.

Z hlediska investic, které obě země v ČR dosud uskutečnily, dominuje Tchaj-wan, upozornil analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Čína ke konci roku 2017, za který jsou k dispozici nejaktuálnější data, vykazovala stav přímých investic v českém zpracovatelském průmyslu zhruba 410 milionů korun. Tchaj-wan měl tou dobou podle něj do zpracovatelského průmyslu investováno 5,69 miliardy korun, tedy bezmála 14krát více.

Nejvýznamnějším českým obchodním partnerem Tchaj-wanu je výrobce elektronických součástek Foxconn CZ. Je to zároveň největší investice Tchaj-wanu v ČR, neboť Foxconn CZ je vlastněna tchajwanskou mateřskou společností. „Toto učebnicově ilustruje rozdíl mezi Čínou a Tchaj-wanem. Zatímco s Čínou máme primárně spotřebitelský obchodní vztah, kdy Čína pro nás vyrábí součástky (a samozřejmě spotřební zboží), ve vztahu s Tchaj-wanem dominuje vztah opačný, kdy Česko dodává komponenty na Tchaj-wan,“ uvedl Bartoň.

Druhým nejvýznamnějším domácím vývozcem na Tchaj-wan je Škoda Auto. Motorová vozidla tvoří zhruba 40 procent českého exportu na tento ostrov. Přímo na Tchaj-wanu jsou činní například Moser, Botanicus či TOS Varnsdorf, který tam staví multifunkční obráběcí stroje.

Zaměstnavatelské organizace se na cestu na Tchaj-wan nechystají. „Cestu podnikatelské delegace na Tchaj-wan v současnosti nepřipravujeme a ani v minulosti jsme žádnou takovou cestu do tohoto teritoria neorganizovali,“ řekl ČTK mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. „Máme informaci, že se cesta na Tchaj-wan chystá. Z hlediska českých exportérů je to atraktivní destinace. Nicméně předběžný plán podnikatelských misí na první polovinu roku 2020 se teprve připravuje. Nic není rozhodnuto,“ doplnil ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Autor: ČTK