Po pádu komunismu ve východním bloku začaly z veřejného prostoru mizet sochy, které tento režim symbolizovaly. Některé se rovnou ničily, jiné skončily v depozitářích či neznámo kde. Problém, co s nimi, řešili i v Budapešti, kde se městská rada rozhodla pro několik desítek takových monumentů – dnes s cennou dokumentární hodnotou – vytvořit park.

Memento park vznikl na vřesovišti ve 22. budapešťském obvodu. Byl otevřen 27. června 1993, v den druhého výročí konce okupace sovětskou armádou. Od té doby je jedním z nejpopulárnějších turistických cílů v Budapešti. Atraktivní formou seznamuje návštěvníky s částí dějin, která stále budí kontroverze. Lidé s protichůdnými názory se ale shodují, že jde o skvělý příklad toho, jak kulturně a elegantně lze toto citlivé téma zobrazit.

Po druhé světové válce se s podporou okupační Rudé armády chopili moci v Maďarsku komunisté, kteří tu nastolili totalitu sovětského typu. Během následujících desetiletí byly po celé zemi odhaleny tisíce soch oslavujících komunistický ideál a představitele režimu, ať už ty sovětské, či jejich domácí kolaboranty. Galerie pod širým nebem zahrnuje výtvory politického charakteru, které v letech 1947 až 1988 zdobily budapešťské ulice. Pojďme se na některé podívat.

Sebevědomí okupujících sil

Marxe a Engelse z mauthausenské žuly z roku 1971 spatříte ještě předtím, než do parku vstoupíte. Jsou totiž součástí jeho obvodové zdi. Původně stáli vedle sídla komunistické strany (maďarská socialistická dělnická strana). Jde o jejich jediný kubistický pomník na světě. Ve vedlejším oblouku stojí čtyřmetrový bronzový Lenin převezený z náměstí, kde se svého času konala politická a vojenská shromáždění.

Dále čtěte

FOTO: Stometrový kolos a pod ním Jezero slz. Unikátní památník je plný mrtvých hrdinů

Bitva národů, která znamenala konec napoleonské éry, se odehrála ve dnech 16. až 19. října 1813 v polích za hradbami…

Za zdí vede úzká ulička do samotného parku se sochami rozmístěnými na volném prostranství. Boční cesty pohledem z ptačí perspektivy tvoří tři osmičky symbolizující nekonečno.

Voják s vlajkou byl součástí památníku Osvobození na vrcholu kopce Gellért v centru hlavního města, kde byl dobře vidět ze všech stran. Jeho výstavbu v roce 1945 nařídil maršál Vorošilov, velitel sovětské armády, která osvobodila Budapešť. Modelem byl skutečný vojín Rudé armády. „Ze sochy vyzařuje síla a sebevědomí okupujících sil,“ píše se v průvodci Memento parkem.

Dílo stálo na sedmimetrovém podstavci s 22metrovým obeliskem, jehož vrcholu vévodila 13,5 metrů vysoká ženská postava nesoucí palmovou ratolest. Socha vojáka byla stržena během říjnové revoluce v roce 1956. Po potlačení povstání byla nahrazena přesnou kopií originálu. Socha ženy na vrcholu kopce zůstala, odstraněn byl pouze voják.

Lenin měl probudit chuť do práce

Památník maďarsko-sovětského přátelství z roku 1956 je v průvodci popsán takto: „Pozice těla obou postav je velmi výmluvná: maďarský dělník upřímně nabízí přátelství oběma rukama, sovětský voják se naopak drží zpátky a chladně nabízí jen jednu.“

Dále čtěte

Tady podzim předvádí svá nejlepší kouzla. Na cestě pralesem se možná budete i bát

V nejvýchodnější části Krkonoš se ve výšce kolem tisíce metrů nad mořem nachází Dvorský les tvořený z velké části pralesem.

Pomník sovětským hrdinům zdobí nápis v maďarštině a ruštině: „Jsme vděčni sovětským osvoboditelům za naši svobodu.“ Reliéfní plastika připomíná vojáka, který drží zbraň nad hlavou a jeho tvář září nadšením z příprav k útoku. Nad pomníkem byla původně ještě pěticípá rudá hvězda, ta ale byla stržena.

Ze železné tyče, na níž byla připevněna, teď kape dešťová voda na vojákovy kalhoty, přímo do rozkroku. Lidé se baví tím, když mu ho rez zbarvuje dohněda.

K další soše Lenina se pojí historka z návštěvy prvního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Nikity Sergejeviče Chruščova v Budapešti v dubnu 1958. U brány železáren poznamenal, že u vchodu do tak obří továrny by měla stát nějaká socha, která by dělníkům připomínala sílu komunistické ideologie a zároveň je nadchla pro cestu do práce. Už 7. října téhož roku, v den 41. výročí VŘSR, byl tento nedostatek napraven – v Budapešti byla vztyčena první veřejná socha Lenina.

„Pane, zapomněl jste si šálu!“

V roce 1986, ke stému výročí narození Bély Kuna, vůdce krátce trvající Maďarské sovětské republiky z roku 1919, vznikl pomník z bronzu, chromu a mědi. Kun je na něm zobrazen jako vůdce promlouvající k davu. Ukazuje cestu a vede útok, zatímco mává kloboukem na rozloučenou.

Dále čtěte

FOTO: Vítejte v rodišti Sovětského svazu! Muzeum, které z netvorů dělá hrdiny, už to má za pár

Dva veselí mladí lidé ve stejnokrojích vezou na sajdkáře Vladimira Iljiče Lenina. Plakát s touto fotografií slouží jako upoutávka na…

Postavy ve skupině zleva doprava symbolizují historický proces, který probíhal od roku 1918 do roku 1919. Civilisté představující astrovou revoluci se mění v demonstrující komunistické dělníky, ze kterých se vyvinou vojáci Rudé armády v útoku. Během pádu komunismu členové opozice sochu zabalili, natřeli a Kunovi nasadili klaunskou čepici s rolničkami.

Památník Maďarské socialistické republiky z roku 1969 stával na kraji městského parku. Od obyvatel Budapešti dostal posměšnou přezdívku šatnář, který běží a křičí: „Pane, zapomněl jste si šálu.“

Otevřít galerii (28)