Plénum Ústavního soudu ČR FOTO: Ústavní soud ČR / Jan Symon
FOTO: Ústavní soud ČR / Jan Symon
Senátní výbor pro lidská práva jednomyslně doporučil schválit nominaci Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu jako ústavního soudce. Doporučení získala také advokátka Lucie Dolanská Bányaiová, kterou ve středu odpoledne podpořilo šest ze sedmi přítomných členů výboru pro lidská práva. Senátní ústavně-právní výbor dopoledne podpořil pouze nominaci Kühna, Dolanské Bányaiové chyběl jeden hlas.
Senát jako celek má podle informací ČTK o nominacích rozhodnout tento čtvrtek po poledni. Nominaci obou adeptů na plenární schůzi tradičně zdůvodní prezident Petr Pavel, do senátu dorazí v 11:30, uvedl Hrad na webu.
Zatímco senátní schválení Kühnova zařazení mezi ústavní soudce je s ohledem na doporučení výborů pravděpodobné, Dolanská Bányaiová je před plenárním hlasováním ve stejné pozici jako nynější předseda Ústavního soudu Josef Baxa nebo ústavní soudkyně Daniela Zemanová. Také jejich nominaci podpořil koncem května jen výbor pro lidská práva, zatímco ústavně-právní výbor nikoli.
Kühn je soudcem od roku 2008, předtím působil jako právní poradce několika amerických advokátních kanceláří pro české a československé právo a také jako asistent ústavních soudců. Dosud vyučuje na katedře teorie práva a právních učení Karlovy univerzity. Je expertem v ústavněprávní a lidskoprávní oblasti v řadě evropských institucí. Je také soudcem ad hoc Evropského soudu pro lidská práva.
Profesní rozmanitost je podle Kühna tím, co by mohl u Ústavního soudu využít. Ústavní soud by podle soudce měl mít právo zrušit jako protiústavní i ústavní zákon, pokud by byl v rozporu se základními náležitostmi demokratického právního státu. Vztahovat by se to podle Kühna mohlo například i na zrušení Ústavního soudu, což by „narušilo tvrdé jádro ústavnosti“. Ústavu by soudce měnil jen výjimečně a odůvodněně.
Rozhodnutí prezidenta o amnestiích by Ústavní soud měl mít právo zrušit jen „velmi výjimečně“, pokud by například hlava státu udělila milost sama sobě, uvedl Kühn. Úpravu manželství by ústava obsahovat neměla, mohla by být ale rozšířena o „garanci“ platby v hotovosti, míní. Za důležitější považuje možnou úpravu kontrasignace prezidentských milostí nebo procesu jmenování členů bankovní rady ČNB. Ke stručnosti zdůvodnění svých soudcovských verdiktů Kühn uvedl, že to neznamená pohrdání, ale snahu učinit rozhodnutí „maximálně srozumitelné“.
Dolanská Bányaiová se v advokátní praxi zaměřuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo. Zastupovala klienty v restitučních kauzách. Kromě akademického angažmá působí v Rozhodčím soudu Hospodářské a Agrární komory, je v předsednictvu České advokátní komory, která se za její nominaci postavila.
„Ústavní soud by neměl být názorovým monolitem,“ uvedla Dolanská Bányaiová, která je pro úpravu práv stejnopohlavních párů. Jako svou slabinu označila to, že se podílela jen na jednom podání k Ústavnímu soudu. Zdůvodnila to tím, že řada jejích kauz stále trvá. Advokátka, jejímž otcem je předseda Židovské obce v Praze František Bányai, podle senátora Pavla Fischera (nezávislý) v motivačním dopise senátorů uvedla, že by chtěla na Ústavní soud přinést optiku národnostních menšin. Podle Dolanské Bányaiová nebylo jejím úmyslem dopouštět se nějaké „manipulace poukázáním na menšinovou přináležitost“, ale deklarovat schopnosti lépe se vcítit do sporů týkajících se menšin.
Advokátka objasňovala také svou podporu větší solidaritě v rámci EU při přijímání uprchlíků. Znamenalo to podle ní podporu potřeby jednoty EU v migrační politice, nikoli to, jak měnit vnitrostátní azylové právo. Podobně jako Kühn se Dolanská Bányaiová postavila proti ústavnímu zakotvení manželství či ochrany vody. „Je to věc podústavního předpisu,“ dodala.
