O problémech, s nimiž se potýkají ruští okupanti na levém břehu Dněpru, kde se Ukrajincům podařilo již vybudovat předmostí a přemístit sem i těžké zbraně včetně obrněnců, hovořili s BBC ruští vojáci, kteří si stěžují na chaotičnost velení i na to, že jejich ztráty jsou příliš velké. Boje zde popisují jako sebevraždu.

Zdroje BBC v ruské armádě potvrdily, že ukrajinské ozbrojené síly nejenže překročily Ruskem okupované území a opevnily se na levém břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti, ale začaly tam také přesouvat vojenskou techniku. Podle BBC chtějí Ukrajinci od tohoto bodu zahájit větší ofenzivu s cílem rozdělit ruské jednotky a přerušit jejich zásobovací linii.

„19., 20., 21. října jsme zde byli těžce poraženi. Pak nám poslali mariňáky a jen díky tomu jsme přežili,“ řekl jeden z vojáků okupační armády. Podle okupantů ukrajinské jednotky používají čluny, které mohou jet rychlostí až 100 km/hod., a navíc jsou v husté mlze, která nad řekou teď na podzim panuje, obtížně sledovatelné. Kromě toho nasadili Ukrajinci vrtulník, který letá velmi nízko, odpaluje neřízené střely na ruské pozice a následně se vrací na pravý břeh.

Zároveň si okupanti stěžují, že před průlomem a obsazením vesnice Krynky se na levém břehu pohybovalo několik ukrajinských diverzních a průzkumných skupin, které jezdily v ruských vozidlech a jejichž členové byli převlečeni za ruské vojáky, hasiče nebo záchranáře. „Přijeli téměř těsně k našim pozicím. Zatímco naši muži jenom přihlíželi, všechny je postříleli,“ uvedl pro BBC jeden z okupantů. Jeho tvrzení však nelze ověřit.

„Několik lidí už bylo také zajato. Zmizel velitel i všichni jeho zástupci. Jsme ve složité situaci. Dvě naše roty byly v noci zmasakrovány. Nejsme schopni Ukrajince z oblasti Krynek vytlačit. Jsme pořád ve službě a pořád bez náhrady. Nejsou tam lidé. Navíc se všichni bojí…“ řekl britským novinářům ruský voják a popsal, že z jeho roty zbylo jen 26 lidí a z dalších rot to nebylo lepší. Všude zůstalo okolo 20–25 mužů, byť jich na počátku bylo v každé rotě přibližně 100.

Kromě toho si okupační vojáci BBC postěžovali, že jim byly odebrány vysílačky, a šest dní tak museli bojovat bez spojení. „Už šest dní děláme všechno naslepo,“ postěžoval si ruský okupant.

S příchodem ukrajinských ozbrojených sil do Krynek začíná kolem této malé vesnice, která se nachází na silnici mezi Novou Kachovkou a Oleškem, růst „šedá zóna“, ruské jednotky postupně ztrácejí kontrolu nad územím a cesty se stávají nebezpečnými. Ovšem rozsah vytvořeného předmostí, počet přepravené techniky a hlavně další plány ukrajinské armády jsou zatím nejasné.

„Všichni si mysleli, že bez pontonového mostu nebudou moci techniku přepravit. Most sice stále nemají, ale několik děl přetáhli přes řeku obojživelnými vozidly. Obrněná vozidla byla na našem břehu už v noci. A navíc mají i naše ukořistěné stroje,“ poznamenává ruský voják.

Situaci pro okupanty zhoršuje značný výškový rozdíl, a tak má ukrajinské dělostřelectvo umístěné na vysokém pravém břehu Dněpru velkou výhodu. Rusové si kvůli tomu nemohou dovolit zahájit masivní útok na rozšiřující se předmostí. Jednotlivé pěší útoky pak znamenají jen značné ztráty.

Ze strategického hlediska nejsou Krynky nijak důležité. „Ale oni potřebují opěrný bod, zabrali ho, rozšiřují ho a nehodlají ho opustit,“ konstatoval ruský voják, který zároveň BBC sdělil, že se „proslýchá, že bychom měli ustoupit a vzdát se této části a nechat si jen koridor na Krym a Mariupol. Ale to jsou jen fámy“.

Na otázku ohledně posil odpověděli vojáci, kteří s BBC hovořili, že jim jsou posíláni nepoužitelní muži. Nedávno tak Rusové sem do první linie poslali kulometčíka s kýlou a jiného bojovníka s epilepsií.

„Kulometčík přijel s bolavými zády a sotva chodil. Nemohl zvednout kulomet. Měl kýlu. Takové lidi sem posílají, aby se bránili útoku. Přijel druhý a hned začal mít epileptické záchvaty. Zdravotníci ho museli odvézt z lesa, málem umřel,“ popsal pro BBC „posily“ jeden z mužů v ruské uniformě.

Zároveň se však britským novinářům svěřil s tím, že se cítí oklamán. „Nechápu, co tady děláme. Politici si tu hrají na vlastním písečku a přitom už kvůli tomu zemřelo tolik dobrých chlapů, kteří tam leží u řeky. Těla se ani nedostanou domů. Je to všechno nesmysl. Kolem je tolik nenávisti. Všichni se navzájem nenávidí, ale za co a proč? Na to se tady nikoho ani nemůžu zeptat,“ popisuje s tím, že smlouvu podepsal hloupě. „Potřeboval jsem peníze a oni mě podvedli. Říkali, vyděláš peníze, nepůjdeš na frontu. Budeš pracovat ve skladu. A o měsíc později jsem už byl v Chersonské oblasti,“ zakončil svoji promluvu ruský okupant, který si myslí, že za všechny peníze, které Rusko utratilo za válku, mohla Moskva vybudovat normální, vzdělanou společnost.

„Teď je jasné, proč je celá země držena v bídě. Dát nám trochu peněz a my pro ně uděláme cokoli. A většina lidí ani nestihne nic pochopit. Ve zprávách jim ukazují, že probíhá speciální operace, její plány se realizují, všechno je v klidu, žijte si dál. Je to jako v pekle,“ stěžuje si muž, s nímž hovořilo BBC.