Řada novinářů, politiků i zaměstnanců centrál politických stran bohužel v posledních letech s úžasem vzhlížela k údajným geniálním schopnostem marketingového odborníka Marka Prchala. On sám se rád podílel na šíření bludu, že moc a sláva Andreje Babiše je výsledkem jeho práce. Zdá se, že už i sám Babiš měl tohoto povrchního bludu dost. Babiš s Prchalem ve středu skončil.
I přes volební propadák ANO byl Prchal stále hvězdou všech ctitelů Babišova cynického marketingu. Babišovo ANO samozřejmě toto hledisko mocně podporovalo. V kontextu druhého kola ale na sebe bere Babišův tým spoluzodpovědnost za naprostou morální i intelektuální spoušť, kterou Prchal reprezentuje. Babišovy intelektuální schopnosti byly přitom viditelně ještě o dost horší. Babiš už neměl drive. A žádné Jezulátko a žádné zázraky s milostnou Pannou a jejím svatým dítětem už mu nepomohly.
Nikdy by se České republice nestala tak pokořující příhoda s Babišem, kdyby česká mediální, intelektuální, politická a marketingová elita jasně odmítla spolupráci s tak nestandardním hráčem, jakým byl od počátku Babiš. To se ale nestalo. Místo toho se s ním obrovské množství lidí spřáhlo, i když jim musely být jasné jeho morální i mentální deficity. Síla miliard tu ale byla pro mnoho lidí zcela omračující.
Na Prchala by se neměly házet všechny hříchy babišistánu. Je trapné, když ho z klubu kreativců vyhodili až tehdy, když prohrával. Jejich „statečný“ postoj má zpoždění pět let.
Kočičky a pejsci
Vedle kočiček a pejsků jsme si zde užívali osočování lidí, naprosté lži a v poslední době i zcela nezákonné manipulace. Adorace Marka Prchala jako skvělého odborníka je nemístná. Zaslouží si nanejvýš jen soucit. Neudělal dobře vůbec nic. Jenom využil toho, že jeho šéf byl tak počítačově negramotný, že za něj mohl veřejně vystupovat. A vystupoval jako čuně. Jestli ho uspokojovalo to, že se choval jménem svého šéfa pod lidskou důstojnost, je to jeho problém.
Vyhazování Marka Prchala z nějakého neznámého klubu je jenom věcí těch členů. Z lidské společnosti Prchala nikdo nevyhazuje. Ale je třeba mu jasně říct, že by se za ty svoje čuňárny pod hlavičkou Čau lidi měl stydět do morku kostí.