Deník FORUM 24 přináší pět kulturních tipů pro tento týden dle výběru Milana Tesaře a dalších. S námi nepřijdete o žádný dobrý film, seriál, výstavu nebo knihu.
Divadlo
Divoká karta pianisty Ivo Kahánka: Malý princ ve Studiu Dva
„Často se stává, že divadelní či filmové adaptace slavných knih nedosahují síly originálu, nicméně to, co předvádí Jan Cina v titulní roli představení Malý princ ve Studiu Dva v režii Šimona Cabana, je, nebojím se to napsat, kongeniální. Pokud se chcete od starostí všedního dne odebrat na chvíli někam do zapadlého kouta vesmíru a zabývat se chvíli věcmi skutečně podstatnými – jako třeba nechat si namalovat beránka – zastavte se v Paláci Fénix na Václavském náměstí.“
Racek – Divadlo Na Zábradlí
Jiří Havelka se po několika letech vrátil režírovat do Divadla Na Zábradlí, a rovnou čechovovskou klasiku. Bylo to svým způsobem hrdinství vrátit se na scénu, kde přesně před třiceti lety vznikla legendární inscenace téže hry od Petra Lébla, avšak odvážnému štěstí přeje. Klasikův výrazně zkrácený kus se vejde do sta minut, což je stopáž solidního filmu, zdařilá bitva s divadelní manýrou, vynikající herecké výkony, opřené o pravdivé motivace skvěle napsaného textu (Matoušková, Plodková, Vondráček, Vyorálek etc.), to vše jsou plusy představení, přesto si troufnu říct, že v hlavní roli je tentokrát scéna – jeviště, na níž postavený venkovský pokoj, dějiště dramatu, se celou hru povážlivě naklání jako potápějící se Titanic. Efekt je pozoruhodný – i ty nejjednodušší výkony, jako vstát ze židle anebo někomu podat ruku, stojí ve finále obrovské úsilí. A o tom přesně Čechovova hra je.
Film
Dokonalé dny
Filmový poetik Wim Wenders, režisér mimo jiné kultovního filmu Nebe nad Berlínem z roku 1987, se v japonsky mluvícím filmu zaměřuje na osudy tokijského uklízeče toalet. Je smířený se svým klidným životem, ve kterém si zvykl na každodenní pravidelnost. Ve volném čase se věnuje čtení literatury a poslouchání hudby, nicméně největší slabost má pro stromy a jejich fotografie. Wenders posupně odkrývá jeho minulost a skrze nečekaná setkání odhalujeme jeho kompletní osobnost. Snímek byl součástí soutěžní sekce festivalu v Cannes 2023; my o něm přineseme v den premiéry obšírnější svědectví.
Perla na Netflixu
Belfast
Belfast je komorní, až divadelně stylizovaný příběh v černobílé barvě, což je pro tento film barva vzpomínek umocněných hudbou Vana Morrisona. Scenárista a režisér filmu Kenneth Branagh, jinak též slovutný shakespearovský a hollywoodský herec (u něj to není v rozporu), vzpomíná na své dětství v severoirské metropoli zmítané na zlomu šedesátých a sedmdesátých let náboženským násilím. Autorovo velké vyznání přichází až na konec snímku: Je věnovaný těm, co odjeli… i těm, co zůstali. Kouzelný obrázek jedné rodiny oceněný Oscarem za původní scénář za rok 2021.
Výstava
Ypsilonka!
Kdo by neznal divadlo v pražské Spálené ulici, jímž prošly výrazné postavy, jako Martin Dejdar, Jiří Schmitzer, Marek Eben a mnozí další. Výstava k 60. výročí Studia Ypsilon v pražském Domě fotografie v Revoluční ulici připomíná historii divadla skrze archivní fotografie a plakáty zakladatele a ředitele scény Jana Schmida, ale i formou audioprůvodce se zvukovými záznamy hudebních výstupů. Výstavu Ypsilonka!, kterou divadlo připravilo ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, bude možné zhlédnout od 19. března do 19. května. Jak řekl Jan Schmid během vernisáže: „Svobodná historie tvorby tohoto divadla byla v podstatě zázrak.“