Prezident Václav Havel krátce po inauguraci prezidentem České republiky v roce 1993. FOTO: Velvyslanectví České Republiky v Bruselu / se souhlasem
FOTO: Velvyslanectví České Republiky v Bruselu / se souhlasem
Deník FORUM 24 přináší pět kulturních tipů pro tento týden dle výběru Milana Tesaře a dalších. S námi nepřijdete o žádný dobrý film, seriál, výstavu nebo knihu.
Dokument
Tady Havel, slyšíte mě?
Ve čtvrtek přichází do kin jedinečný dokument, který ve svém druhém plánu připomene hodnoty, jež Václav Havel vnášel do veřejného prostoru. Zacitujeme z recenze Věry Míškové, která vyjde v kompletní podobě včetně rozhovoru s Věrou Krincvajovou, dramaturgyní filmu, v den premiéry v tištěném měsíčníku Forum24+: „Odcházení z vrcholné politiky ukazuje člověka, který, ač podle svých slov plánoval klidný zbytek soukromého života, nedokázal z toho veřejného odejít a svět mu to ani nedovolil. Jeho aktivity zahrnují jak politická setkání, tak například návštěvu trutnovského festivalu, kde si s chutí zabubnoval s undergroundovou kapelou. Film tím vším zdůrazňuje Havlovo neopakovatelné charisma a díky tomu uběhne 86 filmových minut v nečekaně příjemném pocitu a často vyvolá i úsměv. Ono charisma je celkově asi nejvýraznějším rysem filmu, a činí ho to oproti předchozím jedinečným. Škoda jen, že autor Havla nevedl víc k sebereflexi z doby, kdy byl prezidentem. S odstupem času by bylo zajímavé to slyšet….“
Kniha
Spory o Jana Žižku
Jan Žižka proslul v dějinách jako bojovník, který „nikdy pole neztratil“, také ovšem sám jako objekt dodnes nekončících bojů o jeho profil. „Nebeský vrátný versus Příšera ohavná“, tak je podle dobových charakteristik nadepsána hned druhá kapitola knihy historika Petra Čorneje (* 1951) Spory o Jana Žižku 1424–2024 (vydal Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici, 2023). Od Žižkovy smrti uplyne letos 600 let, a kdo jiný je tak disponován k rekapitulaci toho, jak byl válečník v průběhu staletí vykládán i ideologicky zneužíván, než autor ceněné monografie Jan Žižka (2019)? V nové knize také bohužel dokládá, že na překrucování historie se i dnes nemalou měrou podílí ahistorismus diletantů žurnalistických i uměleckých jako v případě velkofilmu Jan Žižka (2022).
Divadlo
Brokolice na Marsu
Nemáte-li v dubnu naplánovánu návštěvu žádného divadla, o němž si nejste jisti, zda nebudete zklamáni, mám pro vás jeden tip, hradecké Klicperovo divadlo. Humor Davida Drábka je mnohopatrovou budovou, odkud jsou jak daleké výhledy, tak je tu i přízemí a sklep, o odpadech nemluvě. Každý si z domu odnese, na co má. A právě v tom spojení vysokého a nízkého, fantazie a triviality, hloubky i banality je jeho originalita. BROKOLICE NA MARSU, komedie o tématu povýtce neveselém, o stáří, Alzheimeru, našich bludech a sebeklamech – ale také o naději, která na rozdíl od lidí neumírá. Člověk může umřít dávno před svým fyzickým koncem, umřela-li v něm touha hrát si, smát se, třeba i své nemoci, a tvořit (ne nutně díla, ale i vztahy). To vše činí brilantně, na úrovni Buriana v nejlepších letech, například Jiří Zapletal – už teď tuším, kdo bude mým adeptem na herecký výkon roku. Premiéru jsem neviděl, preferuju reprízy, což jsem učinil i tentokrát. Zkuste to také!
Film
Dny evropského filmu
V plném proudu je v těchto dnech v Praze, Brně a Ostravě festival, který nabízí pestrý výběr tří desítek nejaktuálnějších cenami ověnčených filmů věhlasných režisérů i svěží debuty. Diváci se mohou těšit na komedie, dramata, animované i dokumentární filmy. Program otevřel výstřední filmový portrét světoznámého malíře Salvadora Dalího Daaaaaalí! v režii Quentina Dupieuxe. Dále program nabízí například animovaný film oscarového režiséra Fernanda Trueby Zastřelili pianistu, vítězný film loňského ročníku MFF Karlovy Vary Blažiny lekce, nový dokumentární film Wima Wenderse Anselm, oceňovaný debut Miky Gustafson Ráj v plamenech nebo dokument o udržitelné módě Fashion Reimagined. Pro nejmenší diváky je na programu například animovaný film Čtyři duše kojota.
Koncert
Samara Joy
Pokud jste to náhodou nevěděli, tak americká cena Grammy se uděluje i za nejlepší improvizované jazzové sólo. A tu letos získala zpěvačka Samara Joy, která nadchla českomoravské diváky poprvé už v roce 2022 na festivalovém koncertě v Tišnově. „Od té doby kariéra mladé newyorské zpěvačky doby nabrala raketovou rychlost. Se třemi Grammy se vyšvihla v pouhých čtyřiadvaceti mezi smetánku jazzového zpěvu. Sama je interpretkou v tom nejklasičtějším slova smyslu, následovnicí Billie Holiday, Elly Fitzgerald nebo Sarah Vaughan. Z jejich repertoáru si také vybírá písně pro koncerty i alba,” říká umělecký ředitel festivalu JazzFestBrno Vilém Spilka. Zpěvačka vystoupí 13. dubna v brněnského Sono Centru.
