Deník FORUM 24 přináší šest kulturních tipů pro tento týden dle výběru Milana Tesaře. S námi nepřijdete o žádný dobrý film, seriál, výstavu nebo knihu.

Film

Bastard

Nenajdete nikoho, kdo by neobdivoval Madse Mikkelsena, osmapadesátiletého dánského herce, schopného zahrát úplně cokoli. Nešťastného učitele vystavenému dětské lži (Hon), učitele experimentujícího s alkoholem (Chlast), či téměř nezničitelného záporáka a protihráče Indyho (Indiána Jones a nástroj osudu). Teď tu Madse máme jako zchudlého kapitána armády v 18. století, který se vydá na zdánlivě nemožnou misi – dobýt nehostinné dánské vřesoviště a vytvořit kolonii ve jménu krále. A to všechno proto jen, aby získal šlechtický titul. Recenze jsou skvělé, vyzdvihují tísnivou, až děsivou atmosféru filmu a  – jak jinak –výkon herce v hlavní roli.

Kniha

Fialky, tajemství a jiné povídky

Zdálo by se, že těch skoro padesát textů Daniely Fischerové v knížce Fialky, tajemství a jiné povídky (Listen 2023) je příhodná četba tak na cestu metrem či tramvají. Ve skutečnosti jde o sotva třístránkové minutové romány o podivných podobách lásky, dětských nenávistech, úchylnostech dospělých, na úsměvech maminek a trápeních dcer, o náhlých vášních i alzheimerovské ztrátě ducha, o stáří, lži, bezmoci a krachu ambicí. Jiný by z toho štrikoval únavnou epopej, tady vítězí zkratka záblesků vytěsňované a raději zapomínané paměti a přesná, nerozkecaná řeč. Až člověk zatrne…

Hudba

Kafka Band: Zámek

Kdo v devadesátkách nevyhodil gramofon, udělal dobře, neboť obliba vinylů neutichá a nezadržitelně roste. Například tento týden vyjde jeden opravdu pozoruhodný.  Devět let stará prvotina Kafka Bandu, hvězdné kapely, která vystupuje častěji v Německu než v Čechách. Jde o fiktivní soundtrack ke komiksové adaptaci nedokončeného románu Franze Kafky „Zámek“, pod jehož komiksovou podobou jsou podepsáni český výtvarník Jaromír 99 a americký scenárista David Z. Mairowitz. Jaromír 99 je členem Kafka Bandu, podobně jako  spisovatel Jaroslav Rudiš, který říká: „V Zámku je i hodně skrytého černého a absurdního humoru. Ten se přenesl i do některých skladeb.“  Kafkova němčina se v písních proplétá s češtinou, recitace se zpěvem. Máme zato, že Kafka Band na černou desku patří víc než jakákoli jiná kapela.

Televize

Identita

Existují seriály napínavé, lechtivé, psychologické. Tenhle je pro změnu extrémně důležitý. ČT začala vysílat sedmidílný televizní cyklus Identita – příběh českého grafického designu. Průvodce seriálem, sám elitní grafik Aleš Najbrt, v něm diváky seznámí nejen s předními grafickými designéry – průkopníky oboru, ale i se současnými tvůrci, kteří dále formují například to, co je vizuální identita naší republiky. Tak například hned první díl je věnovaný designu ve veřejném prostoru, čili tomu, co nás ve městě obklopuje – příšerný vizuální smog v podobě nevkusných vývěsních štítů a slunečníků s logy pivovarů a na druhé straně třeba propracovaná navigace pražského metra.  Aleš Najbrt říká: „Seriál Identita určitě může pomoci povědomí veřejnosti o českém grafickém designu, je důležité, aby ukazoval to nejlepší, co v grafickém designu je. Myslím si, že je to hlavně knižní design, kde jsme na vysoké úrovni, stejně tak grafické zpracování plakátů – divadelních, filmových i různých kulturních akcí.“  Všechny díly lze zhlédnout i zpětně na iVysílání.

Dokument

Palachův týden

Na iVysílání ČT si můžete připomenout Palachův týden. Tak se jmenuje dokument režiséra Pavla Kačírka, který se vrací k době, kdy si v druhé polovině ledna roku 1989 část společnosti, hlavně mladí lidé, připomínala dvacet let od sebeupálení Jana Palacha. Události, které vyvrcholily brutalitou ozbrojených složek Veřejné bezpečnosti, předznamenaly listopadové události téhož roku, které vedly ke konečnému vítězství demokracie. Není marné znovu sledovat, kterak neschopný režim naposledy kopal a dštil kolem sebe síru.

Divadlo

Komorní scéna Aréna: Děti slunce

Oblíbená ostravské divadlo oživilo drama Maxima Gorkého, které autor napsal v roce 1905 během svého vězeňského pobytu v Petropavlovské pevnosti. Metoda hry je stejná, jakou používal jeho přítel Čechov, který krátce před tím zemřel. Postavy hry balancují mezi planým filosofováním a patetickým vyjadřováním svých horoucích citů, mezi diskusemi o budoucnosti lidstva a snahou smysluplně prožít vlastní život.  Profesor Protasov, v jehož domě se hra odehrává, je schopen vskutku nevšedních myšlenek, ale svět kolem sebe moc nevnímá. Ani duševní nemoc své sestry, ani to, že jeho nejlepší přítel mu chodí za ženou. A do toho všeho vypukla epidemie cholery – průhledná metafora revoluce, která tehdejší Rusko zachvátila…