Obranná linie radikálů z organizace Islámský stát (IS) v severoiráckém Sindžáru je na dohled od pozic iráckých kurdských pešmergů. Obě strany si občas vymění granátovou palbu, bojovníci IS někdy oslovují své protivníky vysílačkami. Kurdové mají minimální ztráty, ale ofenzivu ke znovudobytí Sindžáru, který byl domovem jezídů, zatím neplánují.
Bojovníci IS naložili s jezídy krutě, a to už před více než rokem, kdy vnikli do města. Muže nutili ke konverzi, mnoho lidí zabili nebo zajali a z žen udělali otrokyně.
„Někdy na nás mluví vysílačkami. Říkají, že jsme taky sunnité a že bychom se měli připojit k nim, protože oni to celé obsadí,“ říká plukovník pešmergů Hášim Sítají. Kurdy chrání bariéra z pytlů s pískem a koaliční letadla, která vedou Spojené státy. Od začátku července mají z bojů pouze šest zraněných. Zato IS od loňského srpna podle Sítajího jenom v Sindžáru ztratil na 1000 lidí.
„Mají chytrou taktiku. Kulomety zakopávají do země a objeví se s nimi, až když chtějí střílet. Vyhnou se tím tomu, že je ze vzduchu uvidí piloti letadel,“ řekl Sítají. Lidé z Islámského státu prý stále organizují pumové útoky s pomocí aut naložených výbušninami. „To je ale z vojenského hlediska nesmyslné. Máme dobrou pozici a můžeme je zadržet,“ říká plukovník.
Fronta se nehýbe
V polovině prosince se podařilo přinutit bojovníky IS, aby ukončili obléhání hory Sindžár, od té doby se ale fronta téměř nepohnula. Město Sindžár, které je pod horou, je z velké části v rukou IS, Kurdové si drží pozice kolem něj. „V celém Kurdistánu je tato fronta nejblíže k pozicím IS. Je mezi námi sotva 50 metrů,“ říká kapitán rozvědky pešmergů Muslih Sálih Júsuf. Zahájit protiofenzivu ale není snadné.
Plukovník Sítají je toho názoru, že bojovat pouze o Sindžár bez současné ofenzivy proti městům Mosul a Tall Afar, která má IS rovněž v rukou, by bylo pro kurdské jednoty nebezpečné a vyžádalo by si to nasazení velkého počtu lidí. „Nejde jen o dobytí Sindžáru, ale také o zajištění návratu obyvatelstva. K tomu je třeba zatlačit IS do vzdálenosti alespoň 20 kilometrů, aby civilisté nebyli v dosahu jejich střel,“ citovala Kurda Sítaje agentura AFP.
Oblast genocidy
Město Šarafaddín na druhé straně hory brání jezídové. Jejich velitel Kásim Šašú odhaduje, že na dobytí Sindžáru by stačilo 300 bojovníků. „Ale pak bychom potřebovali 5000 až 6000 pešmergů k obsazení celé oblasti. IS není tak silný. Až Spojené státy, koalice a prezident Masúd Barzání rozhodnou osvobodit Sindžár, bude to snadné,“ říká Šašú.
Prezident iráckého Kurdistánu Barzání 3. srpna, v den prvního výročí útoku IS, slíbil pomstu za jezídy, které IS považuje za odpadlíky. Při prvním postupu IS se mnoho jezídů uchýlilo na horu Sindžár, ale ocitli se tam po dlouhou dobu bez vody a jídla za teplot kolem 40 stupňů Celsia. OSN útok na jezídy označila za pokus o genocidu a tento argument vedl Spojené státy k rozhodnutí začít s bombardováním cílů IS v Iráku.
Oddíly Kurdů sestavené hlavně z bojovníků ze Sýrie a Turecka přinutily v prosinci Islámský stát ukončit obléhání hory a jezídové je považují za své osvoboditele. Syrské a turecké jednotky drží na Sindžáru a v jeho blízkosti stále pozice. Vystavují fotografie svých vůdců a těch s předákem tureckých Kurdů Abdullahem Öcalanem je mnohem víc než těch s Barzáním.
Dobytí Sindžáru by mohlo iráckým pešmergům vydobýt u místní populace ztracené pozice. Město se stalo politickým bojištěm různých skupin Kurdů, takže jezídové musejí ještě počkat, než se budou moci vrátit do svých domovů.
