Adéla Chamrádová, mladá pražská kandidátka koalice SPOLU do poslanecké sněmovny, zdůrazňuje v rozhovoru pro FORUM 24 důležitost žen v politice, podstatu Evropské unie i plány koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 do budoucna. „Jsme jediní, kdo může porazit Andreje Babiše, jediní, kdo může nastolit změnu,“ říká a vybízí občany, aby šli k volbám. S koalicí usilují o stabilní, zodpovědnou a předvídatelnou politiku. „A to je něco, co po době chaosu a nestability potřebujeme,“ dodává Chamrádová.
Je vám teprve 27 let a v letošních volbách jste 4. kandidátkou za KDU-ČSL a 35. celkově na listině koalice SPOLU. Proč jste se rozhodla kandidovat do poslanecké sněmovny?
V naší zemi vidím jisté problémy, které mě štvou, navíc mě mrzí, že je v naší politice málo žen a mladých lidí. Bohužel, je to tak, že když to neuděláte vy, nikdo jiný to za vás neudělá. Proto jsem tu.
Jaké problémy, které vás štvou, máte na mysli?
Mě konkrétně hodně štve evropská politika naší vlády. Myslím si, že v Evropské unii působíme spíš jako kverulant s nataženou rukou a že naše vláda dělá velmi nekompetentní evropskou politiku. Hodně se mě dotýká i problematika domácího sexuálního násilí. U nás je nedostatečná ochrana obětí a je potřeba to změnit. Problémem je určitě i náš vzdělávací systém, který nepřipravuje na 21. století.
V první odpovědi jste uvedla, že vás štve fakt, že je v politice málo žen. Myslíte si, že je důležité, aby se jejich počet zvýšil? V čem se liší politika dělaná muži a ženami?
Rozhodně. Rozdíl je individuální, nelze hodit do jednoho pytle muže a do druhého ženy. Ze svého okolí ale vnímám to, že ženy jsou často více konsenzuální a snaží se najít kompromis, což je podle mě udržitelná forma politiky. Ženy se také snaží více naslouchat, myslet dopředu a dělat politiku pro lidi, ne jen bouchat do stolu. Nechci říct, že muži takovou politiku nedělají, je to hodně o lidech. Obecně platí, že pro ženy je v politice málo vzorů.
A vy máte svůj politický vzor?
Určitě, pro mě je to Angela Merkel, na které obdivuji právě to, že je hodně konsenzuální, je to analytický typ, vždy si vyslechne všechny názory a až následně vyhodnocuje. Je to statečná žena, která se snaží dělat politiku tak, aby něco přinesla budoucím generacím.
Proč je důležité, aby se mladí lidé zajímali o politiku?
Politika nás všechny ovlivňuje víc, než si uvědomujeme. Příkladem je i nedávný tvrdý lockdown, kdy studenti nemohli do škol, jejich rodiče nemohli do práce, nikdo nemohl cestovat mezi okresy, natož do zahraničí… Nezodpovědná hospodářská politika společně s koronavirovou pandemií je něco, co se dotýká úplně všech. Tohle všechno byla politická rozhodnutí a pokud lidé nechtějí, aby za ně rozhodoval někdo jiný, měli by jít volit.
Jsou podle vás mladí lidé v politických tématech jednotní? Co je zajímá, a zajímá všechny to samé?
Všechny určitě nezajímá to samé, ale témata se velmi často protínají. Vypozorovala jsem, že se mladí dělí na dvě skupiny. První, mladší skupinu, ve věku 18 až 25 let, trápí převážně školství, které je rigidní, a studenti se neučí to, co v životě využijí a co je zajímá. Druhou skupinu mladých voličů tvoří převážně pracující, jsou finančně nezávislí a rádi by už třeba založili rodinu. Tato skupina řeší hlavně bydlení a zdražování. Jak jsem ale řekla, problémy se prolínají, obě skupiny spojuje i téma životního prostředí.
Jak byste jako koalice revitalizovali školství? Vnímáte to jako důležité téma?
Je to pro nás důležité téma, proto jsme vytvořili velmi podrobný a dle mého názoru velmi dobrý program pro školství. Chtěli bychom do školství dávat ročně 5,2 % HDP. Samozřejmě je potřeba začít na pedagogických školách, jelikož je potřeba podporovat mladé, nadějné a kreativní pedagogy, jejichž pracovní pozice bývá často vnímána jako něco podřadného, přitom jsou to právě lidé, kteří vychovávají budoucí generace. A právě na základě toho bychom je měli ohodnotit, poskytnout jim metodiku a možnost celoživotního vzdělávání.
Čekají změny i studenty?
Studenti by měli být více vedeni k občanskému a mediálnímu vzdělávání, kritickému myšlení, finanční gramotnosti a zejména i duševnímu zdraví. To je pro mě velmi důležité téma, protože podle statistik 50 % chronických duševních onemocnění se projeví do 14. roku života a až 75 % do 24. roku. Týká se to bezprostředně těch nejmladších z nás. Zejména teď po koronavirové krizi jsme mohli vidět, jak velké procento dětí potřebuje psychologickou pomoc.
Téma koronaviru ale z předvolebního období prakticky zmizelo. Ač jde o problém, který nás všechny bezpochyby zasáhl a do určité míry stále ještě zasahuje, kandidující strany téma spíše přehlíží.
Připadá mi, že jediný, kdo se snaží téma vytlačit z volebního prostoru, je Andrej Babiš, protože 30 tisíc mrtvých a zdevastovaný státní rozpočet mu samozřejmě nehraje do karet. To bych si také za rámeček nedala. My, jako koalice SPOLU, se snažíme koronavirus zvýrazňovat spíše skrze naše témata. Snažíme se dívat dopředu, modernizovat zdravotnictví, veřejné finance i školství. Prezentujeme to spíše skrz pozitivní věci a snažíme se předejít podobné situaci do budoucna.
Dalo by se říct, že se nejen mladí, ale celkově česká společnost dělí na dvě skupiny, a to na ty, kteří vítají členství v Evropské unii, a na ty, kteří se nechávají zastrašit tzv. diktátem z Bruselu. Je podle vás důležité, abychom zůstali součástí Evropské unie?
Evropská unie samozřejmě není dokonalá, ale když něco nefunguje, pojďme si na to sednout a říct si, co je potřeba změnit. Nevím, proč bychom měli prásknout dveřmi. Členství v Evropské unii by mělo být životním zájmem České republiky. Všichni říkají, že nemá alternativu, já si myslím, že určitě má, a tou je to, že skončíme jako Ukrajina a výrazně zchudneme. Myslím si, že odstrašující případ je i Velká Británie, kde je kvůli brexitu nedostatek základních potravin a benzínu. Jestli tohle někdo chce, je blázen.
Má koalice SPOLU nějakou vizi ohledně spolupráce s Evropskou unií? Na co by se měla Česká republika zaměřit?
Snažíme se soustředit na české předsednictví v Radě Evropské unie. Můžeme tak změnit pohled Evropské unie na Českou republiku, která má pošramocenou pověst, a to hlavně kvůli kauzám našeho premiéra. Chtěli bychom změnit i to, jak Češi na Evropskou unii nahlíží. Díky předsednictví máme možnost ovlivnit legislativu Evropské unie. Když lidem ukážeme, že zde můžeme prosadit naše zájmy, posouvat evropskou agendu a hlavně to, že nám z Bruselu opravdu nikdo nic nediktuje, zvýší se jejich důvěra v Evropskou unii.
Mluvila jste o prosazení našich zájmů. Mohla byste být konkrétnější?
Za rok, kdy bude české předsednictví v Radě EU, se budou dojednávat důležité legislativní návrhy. Jedním z nich je „zelený úděl“, kde má Česká republika jedinečnou příležitost prosadit nějaké věci, které sama považuje za důležité, například to, aby jaderná energie byla považována za obnovitelný zdroj energie.
Jak se stavíte k otázce eura?
Naše koalice v této otázce není jednotná, já osobně jsem pro. K přijetí eura jsme se zavázali, takže není otázka jestli, ale kdy. Už teď je ale jasné, že v následujícím volebním období to nebude, protože jsme hrozně zadlužení a přestáváme splňovat kritéria, která jsou pro přijetí eura zásadní.
Jak byste si představovala spolupráci s PirSTANem za předpokladu, že by se obě koalice dostaly do poslanecké sněmovny?
Doufám, že společně složíme vládu, protože dopadne-li to podle průzkumů a opravdu se tam dostanou naše dvě demokratické koalice plus ANO, KSČM a SPD, nevidím jinou možnost, jak složit demokratickou vládu, která tuhle zemi posune dopředu.
S ČSSD nepočítáte?
Za mě sociální demokracie na české politické spektrum patří. Je to tradiční strana, ale myslím si, že pokud by se dostali, ani oni by nešli do vlády se středopravicovou koalicí.
S kým byste naopak nikdy nespolupracovali?
Určitě s hnutím ANO, KSČM a SPD.
A na závěr: Proč volit SPOLU?
Jsme jediní, kdo může porazit Andreje Babiše, jediní, kdo může nastolit změnu. Chceme kompetentní vládu a chceme, aby se Česká republika posouvala dopředu a abychom byli zemí, která vítězí. Ač to možná pro někoho nebude znít až tolik atraktivně, jsme koalice, která razí stabilní, zodpovědnou a předvídatelnou politiku. A to je něco, co po době chaosu a nestability potřebujeme.