Prezidenti a premiéři všech 28 zemí Evropské unie se v neděli sejdou kvůli řecké krizi, řekla německá kancléřka Angela Merkelová po dnešním summitu eurozóny. Situace se podle ní dotýká všech zemí EU, nejen těch, které platí eurem. Řecká vláda, která už oznámila, že ve středu pošle žádost záchrannému fondu eurozóny o další program pomoci, má podle Merkelové do čtvrtka čas na předložení nových detailních návrhů reforem.
Lídři 19 zemí platících společnou evropskou měnou se sjíždějí do Bruselu na mimořádnou schůzku poté, co v neděli Řekové v referendu odmítli podmínky mezinárodních věřitelů pro poskytnutí pomoci.
Podle Merkelové nelze oddělit solidaritu na evropské úrovni od odpovědnosti na úrovni národní. „Jinak řečeno: Bez solidarity není možné pomoci, bez solidarity a reforem není možné dostat se tam, kam se dostat chceme,“ řekla novinářům německá kancléřka.
Francouzský prezident Francois Hollande, který s Merkelovou jednal v pondělí, při příchodu uvedl, že nyní je třeba odpovědnost, solidarita, ale také rychlost. Cílem je podle něj udržet Řecko v eurozóně, země ale musí přijít s věrohodnými a vážně míněnými návrhy. „Je na Řecích, aby přišli s návrhy. Na Evropě je, aby ukázala solidaritu a nabídla jim střednědobý výhled s okamžitou pomocí,“ poznamenal Hollande.
Očekává se, že právě na večerní schůzce vrcholných představitelů zemí platících eurem řecký premiér Alexis Tsipras nabídne představu Atén, jak v současné krizi postupovat dál. Okolo čekajících novinářů dnes Tsipras prošel beze slova. Po dnešním summitu osloví ve středu dopoledne šéf řeckého levicového kabinetu také europoslance ve Štrasburku.
Summitu, který by měl začít v 18:30, předcházelo jednání ministrů financí eurozóny. Po něm šéf této schůzky Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska uvedl, že řecká strana by měla velmi brzy poslat dopis s formální žádostí o nový program pomoci ze záchranného fondu eurozóny.
Řeckou situaci pak musí prověřit věřitelské instituce, pak bude možné o novém programu začít skutečně jednat. Výši předpokládané částky Dijsselbloem nezmínil, na konci minulého měsíce ale Atény uvažovaly o pomoci v hodnotě 29,1 miliardy eur (794 miliard Kč).
Například nizozemský premiér Mark Rutte byl ale dnes při příchodu na summit k jeho možným výsledkům skeptický stejně jako k otázce, zda Řecko skutečně hodlá s nějakým řešením situace přijít. „Je na řecké vládě, aby přišla s dalekosáhlými návrhy. Pokud tak neučiní, myslím, že bude rychle hotovo,“ poznamenal.
Také litevská prezidenta Dalia Grybaskaitéová Řeky nešetřila. Atény podle ní opět nesplnily slib, když se nyní zdá, že svou představu reforem mohou nabídnout nikoliv dnes, ale až ve středu.
Grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny, je již několik měsíců pravidelným tématem pro spekulace mezi odborníky na zahraniční měny. Pracovní předpoklad však byl, že všechny zainteresované strany se budou snažit vyřešit neshody a udržet zemi v eurozóně. Po nedělním „ne“ (odmítnutí podmínek věřitelů pro uvolnění další finanční pomoci) v řeckém referendu se z Grexitu místo pouhé možnosti stává zvýšená pravděpodobnost a trhy se začínají připravovat na novou řeckou měnu, píše Financial Times.
Vytvoření nové měny však nebude jednoduchý proces a podle většiny pozorovatelů by mohl být tak komplikovaný jako letošní vyjednávání s Řeckem. Přechod na novou měnu, kterou by mohla být drachma, přinese množství překážek.
Prvním krokem bude vytvoření nového kódu pro měnu, který slouží počítačům k identifikaci měny při zpracování plateb, obchodů s cennými papíry a deriváty. Nový třípísmenný kód by mohl být GRN, aby odlišil novou měnu od staré drachmy, jejíž kód byl GRD. Banky denně používají desítky kódů různých měn, takže naprogramování dalšího kódu do počítačového systému by teoreticky mohlo být hotové přes noc. Ve skutečnosti však mechanismy používané pro vypořádání plateb budou potřebovat mnohem více času pro adaptaci na nový kód.
Další překážkou mohou být otázky týkající se dlouhodobých finančních kontraktů, které budou muset být vyřešeny právní cestou. Protože to vyžaduje právní změny, bude to pomalý a pečlivý proces. Nová měna také zřejmě v prvních letech života bude vyřazena z centralizovaného systému pro vypořádání plateb, což zvýší rizika některých obchodů.
Proces vytvoření a vytištění bankovek také není podle CNN jednoduchý a bude trvat nejméně rok. Vytištění nových bankovek vyžaduje měsíce práce, jejichž součástí je analýza toho, kolik nových bankovek bude země potřebovat, a navržení nové měny. Do bankovek také musí být začleněny prvky zabraňující padělání a samotné vytištění vyžaduje také mnoho kroků včetně zajištění papíru. A není to levné. Vytištění 1000 bankovek může stát 25 až 100 eur (680 až 2700 Kč). Takže pokud by Řecko chtělo vytisknout 50 nových bankovek na osobu, což je průměr v běžné ekonomice, stály by zemi nové bankovky 13,8 milionu až 55 milionů eur (374,1 milionu až 1,5 miliardy Kč). Výroba mincí může být ještě dražší.
