Andrés Escobar FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz
HISTORIE / Střelba na Donalda Trumpa a nedávný atentát na slovenského premiéra Roberta Fica rozvířily v mnoha ohledech společenskou debatu. Mluví se o úrovni bezpečnostních opatření, o zákrocích ochranky a také o kvalitě demokracie. Oba zmínění politici nakonec útoky přežili. Takové štěstí však neměl před třiceti lety kolumbijský fotbalista Andrés Escobar, který byl zákeřně zastřelen jenom proto, že si dal vlastní gól na světovém šampionátu ve fotbale.
V roce 1994 se mistrovství světa ve fotbale konalo v USA. Kolumbie tehdy patřila mezi favority turnaje. Překvapením tedy bylo, když svůj úvodní zápas v základní skupině prohrála s Rumunskem 1:3. V rámci postupové matematiky bylo jasné, že další zápas proti domácím Spojeným státům bude pro jihoamerický tým zcela klíčový.
Před utkáním cítili hráči Kolumbie obrovský tlak, jelikož jim po prvním prohraném zápase začali vyhrožovat mafiáni obchodující s drogami. Ti prý na kolumbijské vítězství vsadili miliony dolarů. S takovým pocitem se opravdu nehraje snadno, což potvrdil v televizním dokumentu tehdejší hvězdný kolumbijský hráč Faustino Asprilla. „Byl jsem připravený odehrát dobrý zápas. Když jsem ale viděl brečící trenéry, tak první věc, co jsem před odchodem na stadion udělal, bylo, že jsem zavolal domů. Chtěl jsem vědět, že jsou v pořádku, a říct jim, aby se ukryli, kdyby se cokoliv stalo. Když jsme pak šli na hřiště, tak jsme věděli, že můžou být nějaké problémy, když nevyhrajeme. A že nás klidně můžou zabít,“ cituje iRozhlas jeho letité vzpomínky.
Jeho slova se skutečně naplnila, a to v případě obránce Andrése Escobara, který si během zmiňovaného zápasu s USA vstřelil nešťastně vlastní gól a ambiciózní Kolumbijci byli po porážce 1:2 vyřazeni. Závěrečná výhra 2:0 nad Švýcarskem již na tomto faktu nemohla nic změnit.
Sedmadvacetiletý Andrés Escobar patřil mezi výrazné osobnosti nejen kolumbijské fotbalové reprezentace. Lidé jej měli rádi také proto, že sponzoroval mládežnický fotbal, a pro jeho přátelskou povahu. Koncem osmdesátých let však byla Kolumbie zemí s největší kriminalitou na světě, na čemž měl zcela zásadní podíl Andrésův jmenovec Pablo Escobar, jenž je považován za největšího drogového magnáta v dějinách. Nutno zdůraznit, že mezi oběma muži nebyl žádný příbuzenský vztah.
„Fotbal je pro prosté lidi útěkem před krutou kolumbijskou realitou. Útěkem před nespravedlností, kterou doprovází častá střelba a zabíjení na ulicích,“ řekl před šampionátem Andrés Escobar, aniž by tušil, že si předpověděl svůj osud. Drogový boss Pablo Escobar byl v domě konání světového šampionátu již po smrti, jelikož byl v prosinci roku 1993 zastřelen. Drogová kriminalita však nadále „jela“ ve velkém a vzhledem k již zmíněným ambicím kolumbijských fotbalistů na červencovém mistrovství světa mafie vsázela miliony na vítězství Kolumbie. Peníze z kokainu by se tedy daly sázkami vyprat.
Kolumbie však nedokázala postoupit ze základní skupiny a Andrés Escobar se vrátil do rodného Medellínu. Psal se 2. červenec 1994, když se byl Escobar společně se svými přáteli bavit v klubu El Indio na medellínském předměstí. Když odcházel domů, dostal se údajně do slovní rozepře s řidičem a bodyguardem obchodníků s drogami Humbertem Castrem Muňozem, který do Escobara následně vystřílel šest kulek a při každé střele prý vykřikl „góóóól“.
Escobarův pohřeb sledovalo v ulicích Medellínu asi 120 tisíc lidí a smuteční průvod se stal manifestací proti mafiánské elitě. O životě a smrti Andrése Escobara vypovídá také seriál The Final Score, který lze vidět na platformě Netflix.
