Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
KOMENTÁŘ / Představte si, že pokaždé, když se vám rozsvítí telefon, vás polije studený pot a zkroutí se vám žaludek. Nenávistná slova. Urážky. Nadávky. Výhrůžky. Falešné intimní snímky. Když se k tomu přidají sdílení a lajky, trolling, fraping, catfishing a upskirting – ano, každá forma ubližování má své vlastní označení –, dostanou vás tyrani přesně tam, kde vás chtějí mít. Jsou ve vašem telefonu, ve vaší kapse i ve vaší hlavě. Ani v reálném světě není úniku, protože ten je se světem online dokonale propojen. A právě to je situace, kterou dennodenně zažívají tisíce dětí po celém světě.
Toto brutální tyranizování nazýváme kyberšikanou. To je ale chyba. Není to šikana, je to forma násilí, kterou v dnešní době zažívá zhruba polovina mladých lidí v EU. Studie Swansea University odhalila, že u mladých obětí kyberšikany je „více než dvojnásobná pravděpodobnost sebepoškozování a sebevražedného chování“. U mladých lidí, u kterých očekávám, že budou spíše plní optimismu a štěstí, vede kyberšikana k sebepoškozování a v nejhorším případě si berou i životy. Ani Česká republika není výjimkou. Sebevraždu právě kvůli kyberšikaně u nás spáchá více jak 10 dětí ročně.
Nicole Fox z Dublinu, mezi svými přáteli známá jako „Coco“, byla jednou z těchto mladých lidí, kteří si kvůli kyberšikaně vzali život. Její matka Jackie se proto rozhodla postavit se za ni i za tisíce dalších dětí a mladých lidí. Výsledkem jejího odhodlání byl zákon proti obtěžování, škodlivé komunikaci a o souvisejících trestných činech, který byl v Irsku přijat v únoru 2021.
Tento zákon, tzv. Coco’s Law, doplňuje stávající irské právní předpisy, které zakazují šíření sexuálně explicitního obsahu s účinností na osoby mladší 18 let. Definuje také nové trestné činy, které přímo souvisejí s tím, co mladí lidé zažívají, a stanovuje vysoké pokuty i tresty odnětí svobody. Především však ukazuje, že my, kteří máme tu možnost pomáhat, chápeme, jak kyberšikana vypadá, a uděláme vše, co je v našich silách, abychom chránili její oběti.
Od doby, kdy zákon vstoupil v platnost, zahájila irská policie jen v souvislosti se zneužíváním intimních snímků více než 70 trestních stíhání. Aktivní byly i další země EU. Italský parlament schválil právní předpisy proti kyberšikaně již v roce 2017. Ve Francii byla v loňském roce kriminalizována šikana ve školách a na univerzitách, a to včetně kyberšikany. Pachatelům zde hrozí pokuta až 150 000 € a trest odnětí svobody až na 10 let. Jednotlivé sankce však nestačí. Bez komplexního řešení kyberšikany ve všech členských státech EU je naše reakce slabá. Platformy, na kterých se tento druh šikany odehrává, jsou silné. Pouze společná reakce může ukázat, že odhodlání EU je silnější.
Můžeme si ale dovolit čekat? Zeptejte se Jackie Foxové, která o svou dceru už přišla. Zeptejte se všech rodičů, jejichž děti se s kyberšikanou setkaly. A až příště uvidíte mladého člověka, jak se nervózně dívá na svůj telefon, zeptejte se sami sebe – udělali jsme v EU dost pro to, abychom všechny naše mladé lidi ochránili před kybernetickým násilím? V současné době je odpověď záporná. Nemusí tomu tak být. Porazme tyrany. A udělejme to hned.
Pokud jde o Českou republiku, kyberšikanu náš zákon zatím nedefinuje. Za důsledky šikanování může být agresor odsouzen dle zákona č. 306/2009 Sb., trestního zákona. Může se jednat například o vydírání (§ 175), pomluvu (§ 184), omezování osobní svobody (§ 171) nebo nebezpečné pronásledování (§ 354).
Autorkami jsou europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) a Frances Fitzgeraldová (Fine Gael Party, EPP).
